Canon EOS 500D

Obrazová kvalita

Snímací čip je základem každého digitálního fotoaparátu a nejinak je tomu i u modelu Canon EOS 500D. Čip je stejně jako u jeho předchůdce formátu APS-C s crop faktorem x1,6, ale podstatně se změnilo jeho rozlišení. Zatímco EOS 450D disponoval rozlišením 12,2 megapixelu, tak u jeho nástupce je to již 15,1 megapixelu. Maximální velikost obrazu je tak 4752×3168 obrazových bodů, které lze ukládat ve formátech JPEG a RAW na paměťovou kartu typu SD případně vysokokapacitní SDHC. O zpracování obrazových informací se stará obrazový procesor poslední generace DIGIC 4. Vylepšení doznal také rozsah použitelných citlivostí ISO, který je nyní možné nastavit v rozmezí ISO 100 až 3200, v uživatelských funkcích dále rozšířitelný až na rozsah ISO 100 až 12800. Při použití funkce automatické volby citlivosti je pak rozsah ISO 100 až 1600. Nejvíce nás samozřejmě budou zajímat tři nejpodstatnější parametry čipu, kterými je úroveň šumu při jednotlivých citlivostech, odstup signálu od šumu a také dynamický rozsah. Pro porovnání použijeme laboratorní výsledky mezinárodní asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem. Pro větší názornost a srovnání s konkurencí se podíváme ještě na to, jak dopadly konkurenční modely. Konkrétně na Olympus E-30 a hlavně na největšího rivala v podobě modelu Nikon D5000.

Na grafu č.9 najdeme první sledovaný parametr a sice přímou úroveň šumu jednotlivých porovnaných aparátů. Při výchozí hodnotě ISO 100 jsou na tom všechny tři porovnávané fotoaparáty prakticky stejně a téměř stejně i při hodnotě ISO 200. Dále až do hodnoty ISO 1600 je na tom Canon EOS 500D nejlépe, i když jen malým rozdílem. Nikon se pohybuje na hodnotě zhruba o 0,5 stupně horší, kdežto Olympus je sice prakticky vyrovnaný, ale s větším rozptylem v jednotlivých barevných kanálech, i když ten se přímo na ISO 1600 srovnává. Na hodnotě ISO 3200 se výsledky Canonu i Nikonu zase prakticky srovnaly, ale Olympus už tady nestíhá nastavenou laťku, šum v barevných kanálech je sice vyrovnaný, ale je už viditelně vyšší, než u zbývajících přístrojů. Hodnota ISO 6400 je pak vyhrazena jen Canonu a Nikonu a výsledek je zde naprosto vyrovnaný a to jak s ohledem na míru šumu, tak s ohledem na rozptyl barevných kanálů. Canon EOS 500D má pak navíc ještě možnost použití citlivosti ISO 12800, kterou už nedisponuje ani Nikon.

Dalším sledovaným parametrem je odstup samotného obrazového signálu od nežádoucího šumu. Tady se situace na grafu č.10 opakuje podobně jako u předchozího kritéria. Při nejnižších hodnotách ISO je situace vyrovnaná, ve střední části hodnot je Nikon nepatrně slabší a Olympus vykazuje rozptyl v barevných kanálech. Při hodnotě ISO 3200 je Olympus, pro který je to maximální hodnota, mírně slabší a Canon s Nikonem prakticky nastejno, což se opakuje i při hodnotě ISO 6400, kde zase končí Nikon.

Posledním sledovaným parametrem je dynamický rozsah fotografií, opět v závislosti na citlivosti ISO, což nám zobrazuje graf č.11. V tomto ohledu je na tom nejlépe Nikon a to v celém rozsahu citlivostí ISO, i když při nižších a středních citlivostech ISO je rozdíl jen malý. Naopak o poznání hůře je na tom Olympus, i když i tady to platí především od středních a nejvyšších hodnot ISO.

S ohledem na výsledky laboratorních testů lze říci, že digitální zrcadlovka Canon EOS 500D dosahuje vynikajících parametrů obrazové kvality ve srovnání se dvojicí svých konkurentů a to především oproti modelu Olympusu. Svého největšího rivala v podobě Nikonu D5000 mírně překonává v celkové míře šumu i v odstupu signálu od šumu při vysokých citlivostech ISO, naopak mírně zaostává v dynamickém rozsahu fotografií, ale opět především jen při vyšších citlivostech ISO.