Fotoaparát.cz

Canon EOS 500D

Canon opět inovoval v kategorii nejlevnějších digitálních zrcadlovek, a tak tu máme nástupce modelu EOS 450D, kterým je nový EOS 500D. Svému předchůdci se podobá jako vejce vejci, ale přesto je jiný. Jak moc, na to se podíváme v dalším redakčním testu.

Obrázek č. 1, Canon EOS 500D Obrázek č. 2 - Zadní stěna

Mechanické provedení

Jak již bylo řečeno v upoutávce, tak se nový Canon EOS 500D velmi podobá svému předchůdci a to až téměř k nerozeznání. Rozměry i hmotnost jsou prakticky stejné a totéž samozřejmě platí i pro design. Nejviditelnějším rozdílem tak zůstává robustnější provedení otočného voliče na horní straně aparátu, který je navíc nyní kovový a podstatně vyšší, takže je i lépe ovladatelný. Nejpodstatnější změnou na zadní stěně je LCD monitor. Na první pohled je stejný, protože má stejně jako u 450D úhlopříčku 3“, ale jeho rozlišení se zvýšilo z 230.000 na 920.000 obrazových bodů, což je přesně čtyřnásobek a na kvalitě zobrazení pořízených fotografií je to opravdu hodně znát. Osobně to považuji za jedno z nejpodstatnějších vylepšení, protože to značně usnadňuje kontrolu kvality snímků přímo v terénu. LCD monitor je vlastně tím nejlepším, co v současné době můžete na digitální zrcadlovce mít, protože stejné displeje používají i nejdražší profesionální modely. Je také velkou výhodou oproti největšímu konkurentovi ze stáje Nikonu, modelu D5000, který má displej menší (2,7“) a rozlišení jen 230.000 obrazo­vých bodů.

Obrázek č. 3 - Horní pohled Obrázek č. 4 - Pohled na “vnitřnosti“
Obrázek č. 5 - Použité materiály Obrázek č. 6 - Pohled do hledáčku

Jinak zůstalo v mechanickém provedení a ergonomii v podstatě vše při starém a to jak v dobrém, tak i v tom negativním smyslu. Nicméně v tomhle ohledu je to hodně o osobních preferencích, někomu může vyhovovat malý rozměr i hmotnost a právě kvůli těmto aspektům si fotoaparát oblíbí, ale jinému, především fotografům větších tělesných proporcí, to může naopak vadit a aparát připadat spíše jako titěrná hračka. Potěší české menu s tradičně dobře propracovanou strukturou a řazením na jednotlivá témata. Někomu může vadit tradičně ne zcela ideální provedení hlavního vypínače. Ovládání pomocí křížových tlačítek je přehledné a logické a to i s ohledem na rychlé volby nejpoužívanějších funkcí, naopak se zase jistě najdou reptalové, kteří by raději na fotoaparátu viděli ovládání pomocí kolečka, jak jej známe z dražších modelů a které já osobně považuji za téměř geniální. Prakticky stejný zůstal i hledáček, kde proběhla jen malá změna na interním displeji. Ten zobrazuje všechny potřebné údaje, včetně citlivosti ISO a nově i aktivaci funkce priorita zvýraznění tónu. Jako samozřejmost již počítáme fakt, že zůstala dioptrická korekce hledáčku a senzor pro indikaci přiložení k oku, který automaticky vypíná informace na LCD monitoru pro úsporu energie.

Přes některé řečené (a spíše individuální) výhrady lze považovat mechanické provedení, ergonomii a především přehledné české menu za dobré a obvyklé v dané kategorii fotoaparátů. Hodnocení se ale může opravdu výrazně lišit podle konkrétních osobních požadavků toho kterého fotografa.

Obrázek č. 7 - Snímací čip Obrázek č. 8 - Základní deska

Obrazová kvalita

Snímací čip je základem každého digitálního fotoaparátu a nejinak je tomu i u modelu Canon EOS 500D. Čip je stejně jako u jeho předchůdce formátu APS-C s crop faktorem x1,6, ale podstatně se změnilo jeho rozlišení. Zatímco EOS 450D disponoval rozlišením 12,2 megapixelu, tak u jeho nástupce je to již 15,1 megapixelu. Maximální velikost obrazu je tak 4752×3168 obrazových bodů, které lze ukládat ve formátech JPEG a RAW na paměťovou kartu typu SD případně vysokokapacitní SDHC. O zpracování obrazových informací se stará obrazový procesor poslední generace DIGIC 4. Vylepšení doznal také rozsah použitelných citlivostí ISO, který je nyní možné nastavit v rozmezí ISO 100 až 3200, v uživatelských funkcích dále rozšířitelný až na rozsah ISO 100 až 12800. Při použití funkce automatické volby citlivosti je pak rozsah ISO 100 až 1600. Nejvíce nás samozřejmě budou zajímat tři nejpodstatnější parametry čipu, kterými je úroveň šumu při jednotlivých citlivostech, odstup signálu od šumu a také dynamický rozsah. Pro porovnání použijeme laboratorní výsledky mezinárodní asociace DIWA, jíž je FotoAparát.cz členem. Pro větší názornost a srovnání s konkurencí se podíváme ještě na to, jak dopadly konkurenční modely. Konkrétně na Olympus E-30 a hlavně na největšího rivala v podobě modelu Nikon D5000.

Obrázek č. 9 - Porovnání celkové míry šumu

Na grafu č.9 najdeme první sledovaný parametr a sice přímou úroveň šumu jednotlivých porovnaných aparátů. Při výchozí hodnotě ISO 100 jsou na tom všechny tři porovnávané fotoaparáty prakticky stejně a téměř stejně i při hodnotě ISO 200. Dále až do hodnoty ISO 1600 je na tom Canon EOS 500D nejlépe, i když jen malým rozdílem. Nikon se pohybuje na hodnotě zhruba o 0,5 stupně horší, kdežto Olympus je sice prakticky vyrovnaný, ale s větším rozptylem v jednotlivých barevných kanálech, i když ten se přímo na ISO 1600 srovnává. Na hodnotě ISO 3200 se výsledky Canonu i Nikonu zase prakticky srovnaly, ale Olympus už tady nestíhá nastavenou laťku, šum v barevných kanálech je sice vyrovnaný, ale je už viditelně vyšší, než u zbývajících přístrojů. Hodnota ISO 6400 je pak vyhrazena jen Canonu a Nikonu a výsledek je zde naprosto vyrovnaný a to jak s ohledem na míru šumu, tak s ohledem na rozptyl barevných kanálů. Canon EOS 500D má pak navíc ještě možnost použití citlivosti ISO 12800, kterou už nedisponuje ani Nikon.

Obrázek č. 10 - Porovnání odstupu signálu od šumu

Dalším sledovaným parametrem je odstup samotného obrazového signálu od nežádoucího šumu. Tady se situace na grafu č.10 opakuje podobně jako u předchozího kritéria. Při nejnižších hodnotách ISO je situace vyrovnaná, ve střední části hodnot je Nikon nepatrně slabší a Olympus vykazuje rozptyl v barevných kanálech. Při hodnotě ISO 3200 je Olympus, pro který je to maximální hodnota, mírně slabší a Canon s Nikonem prakticky nastejno, což se opakuje i při hodnotě ISO 6400, kde zase končí Nikon.

Obrázek č. 11 - Porovnání dynamického rozsahu

Posledním sledovaným parametrem je dynamický rozsah fotografií, opět v závislosti na citlivosti ISO, což nám zobrazuje graf č.11. V tomto ohledu je na tom nejlépe Nikon a to v celém rozsahu citlivostí ISO, i když při nižších a středních citlivostech ISO je rozdíl jen malý. Naopak o poznání hůře je na tom Olympus, i když i tady to platí především od středních a nejvyšších hodnot ISO.

S ohledem na výsledky laboratorních testů lze říci, že digitální zrcadlovka Canon EOS 500D dosahuje vynikajících parametrů obrazové kvality ve srovnání se dvojicí svých konkurentů a to především oproti modelu Olympusu. Svého největšího rivala v podobě Nikonu D5000 mírně překonává v celkové míře šumu i v odstupu signálu od šumu při vysokých citlivostech ISO, naopak mírně zaostává v dynamickém rozsahu fotografií, ale opět především jen při vyšších citlivostech ISO.

Živé fotografie

Obrázek č. 12 - Srovnání vyvážení bílé Obrázek č. 13 - 100% výřezy Obrázek č. 14 - Testovací noční scéna

Na dalším snímku č.12 je celková testovací noční scéna, kterou obvykle používám. Na tomto snímku je scéna v plném rozlišení, pořízená při ISO 100 a slepená ze dvou polovin při různém vyvážení bílé barvy. Je zřejmé, že vyvážení bílé na předvolbu žárovkového světla si s umělým osvětlením poradilo celkem dobře, ale automatika již viditelně táhne k červeným odstínům. Nicméně odchylka není výrazná a výsledek lze považovat za obvyklý v této kategorii fotoaparátů. Zajímavější je ale snímek č.13, kde najdeme jednotlivé 100% výřezy z testovacích snímků pořízených při všech dostupných citlivostech ISO. Z porovnání je patrné, že od ISO 100 do ISO 800 je výsledek vynikající a bez patrnějšího nárůstu šumu. Při ISO 1600 pak dochází k nepatrné desaturaci a samotný šum narostl skutečně jen naprosto minimálně. Při ISO 3200 (což je maximální hodnota ve standardním nastavení) lehce narůstá barevný šum a mírně klesá ostrost, ale kvalita je celkově pořád ještě výborná. Při hodnotě ISO 6400 (kterou už je nutno povolit v uživatelských nastaveních) je již šum viditelnější, viditelnější je také celkové rozostření detailů. Nejvyšší hodnota ISO 12800 už může být v mnoha situacích omezující, nárůst šumu je jasně viditelný, stejně jako celková ztráta detailů kresby. Na druhou stranu je nutno brát v úvahu, že už jde přeci jen o velmi vysokou hodnotu ISO, o které jsme si v této třídě fotoaparátů mohli nechat donedávna jen zdát.

Obrázek č. 15 - Canon EOS 500D + EF 17-40mm f/4 L, citlivost ISO 400, čas 1/50s a clona f/11 Obrázek č. 16 - Canon EOS 500D + EF 17-40mm f/4 L, citlivost ISO 400, čas 1/160s a clona f/11 Obrázek č. 17 - Canon EOS 500D + EF 17-40mm f/4 L, citlivost ISO 3200, čas 1/50s a clona f/8 Obrázek č. 18 - Canon EOS 500D + EF 17-40mm f/4 L, citlivost ISO 200, čas 1/200s a clona f/8

Na snímcích č.15 až 18 si můžete stáhnout několik fotografií v plném rozlišení a zcela bez úprav, tak jak byly pořízeny. Fotoaparát byl v tomto případě vyresetován na tovární nastavení a byly vypnuty funkce na redukci šumu. Snímky jsou v maximálním rozlišení a kvalitě ve formátu JPG.

Celkově lze z laboratorních výsledků i z mých praktických zkušeností říci, že Canon EOS 500D dosahuje vynikající obrazové kvality a také posouvá použitelnou citlivost ISO v této kategorii fotoaparátů zase o krůček výš. Také barevnost snímků je na vysoké úrovni a snad jen při nastavení vyvážení bílé na předvolby zataženo nebo objekty ve stínu má tendenci táhnout lehce více do červena, než je obvyklé, ale to lze snadno napravit při fotografování do formátu RAW a následné korekci. Expozičně pak fotoaparát má mírnou tendenci k přeexpozici, aby tak dal důraz na zachování kresby ve stínech. Občas se proto může stát, že bude inklinovat k přepalům, ale i tohle lze snadno korigovat korekcí expozice nebo aktivací funkce priorita zvýraznění tónu. Funkce automatického zaostřování pak funguje naprosto bez problémů a to i za zhoršeného osvětlení.

Funkce

Fotoaparát je vybaven všemi funkcemi, tak jak je známe již z předchozího modelu EOS 450D, a proto se již zaměřím pouze na zajímavé novinky. Mediálně nejdiskutovanější novinkou je možnost natáčení videosekvencí a to dokonce v plném Full HD rozlišení (je ale možné uživatelsky nastavit i rozlišení nižší). Krátký záznam kontrolního videa si můžete stáhnout, jen pozor – je pořízeno právě v plném rozlišení a tak má datový objem cca 100MB, přestože jde jen o krátký šot.

Zkušební video ke stažení v rozlišení Full HD (pozor, záznam má 100MB).

Při natáčení videa (samostatná funkce na hlavním otočném voliči snímacích režimů), stejně jako při použití systému živého náhledu, je k dispozici automatické zaostřování, kdy lze ostřící bod pomocí křížového voliče umístit kamkoli v obrazové ploše. Samotný záznam se ukládá ve formátu Quicktime MOV a rychlost snímání je 30 snímků za vteřinu, která ale při nejvyšším rozlišení klesá na 20 snímků za vteřinu, takže není úplně ideální pro snímání rychlejších dějů, kde může působit lehce trhaně. Kvalitu záznamu si pak nejlépe vychutnáte na LCD nebo plazmovém televizoru, připojeném přes rozhraní HDMI, které je i přímo na fotoaparátu, takže je lze přímo propojit kabelem. Přínos této funkce je zřejmý, protože čip digitální zrcadlovky je kvalitnější než čipy většiny běžných videokamer a hlavně lze použít výměnné objektivy, což je také kvalitativní posun oproti vestavěným objektivům kamer. Další výhodou je velmi dobrá možnost práce s hloubkou ostrosti při využití světelnějších objektivů, o čemž si majitelé videokamer mohou nechat jen zdát. Na druhou stranu na video v rozlišení Full HD s rychlostí snímání 30 snímků za vteřinu si v této třídě fotoaparátů ještě asi počkáme.

Mě osobně však velmi zaujala nová a opravdu užitečná funkce, která je v českém menu fotoaparátu pojmenována jako korekce periferního osvětlení, což bych ale osobně raději srozumitelněji přeložil jako korekce vinětace. A jak to funguje? Velmi jednoduše! Pokud tuto funkci aktivujete, tak databáze fotoaparátu má v sobě nahrány parametry vinětace 25 objektivů Canon, které automaticky porovná s právě nasazeným objektivem, na který pak opět automaticky aplikuje automatickou korekci tohoto nežádoucího jevu, který se více či méně vyskytuje téměř u všech objektivů. Jednoduché, prosté a účinné – tak to má být. Podobné funkce mají dle mého mínění velkou budoucnost a jistě se brzy dočkáme podobné korekce i pro sférické zkreslení a další atributy konkrétních objektivů. Jen tak dál …

Vylepšení se dočkalo také nastavení redukce šumu. Ta se nastavuje zvlášť pro dlouhé expoziční časy a zvlášť pro vysoké hodnoty ISO. Pro dlouhé časy lze redukci zapnout, vypnout a nebo nechat aktivaci na automatice fotoaparátu podle konkrétní situace. Redukci pro vysoké hodnoty ISO lze vypnout a nebo aktivovat ve třech různých úrovních.

Drobného vylepšení se dočkal také režim živého náhledu, kde lze nyní využít funkci pro detekci obličejů. V neposlední řadě byla rozšířena vyrovnávací paměť a to zhruba o jednu třetinu. Nyní pobere 9 snímků ve formátu RAW a 170 v nejvyšší kvalitě formátu JPG.

Obrázek č. 19 – 500D s gripem Obrázek č. 20 – 500D s objektivem EF-S 18-200mm f/3,5-5,6 IS
Obrázek č. 21 – Obsah balení

Příslušenství, cena a závěr

Dosti zásadní otázkou jsou také možnosti a rozsáhlost příslušenství. V případě značky Canon jsou ale tyto možnosti téměř neomezené. Značně rozsáhlá je především nabídka objektivů, kterých je opravdu spousta. Nedávno k nim přibyl také nový objektiv s velkým rozsahem zoomu EF-S 18–200mm f/3,5–5,6 IS, který najdete na obrázku č.20. K fotoaparátu je možné také pořídit několik modelů externích systémových blesků a k dispozici je i přídavný bateriový zdroj s vertikální spouští. V neposlední řadě musím zmínit i řadu fotografických tiskáren Canon (které mohu jen doporučit) a to od malých typů pro tisk pohlednicových formátů, přes modely střední třídy pro tisk do velikosti A4, nebo profesionální modely pro tisk až do formátu A3+ až po velkoformátové plotry, určené k tisku výstavních zvětšenin. Značně rozsáhlou mapu příslušenství najdete na stránkách výrobce Canon CZ.

Co však obsahuje běžné balení setu aparátu EOS 500D s objektivem EF-S 18–55mm f/3,5–5,6 IS? Tak je to samozřejmě samotné tělo aparátu s krytkou těla, popruhem, gumovou očnicí a krytkou okuláru. Objektiv je dodáván s oběma krytkami ale bohužel však bez sluneční clony, což je opravdu škoda, protože sluneční clona v ceně je již dnes běžným standardem. V balení dále najdeme 2 CD se softwarem, USB kabel a kabel pro připojení k televiznímu přijímači (nikoli však kabel HDMI). V neposlední řadě také samozřejmě baterii se síťovou nabíječkou. Obsah kompletního balení je na ukázkovém snímku č.21.

Závěrem je ještě nutno zmínit prodejní cenu, která je také velmi důležitým kritériem. Běžná cena v českých obchodech se pohybuje (7/2009) včetně DPH zhruba na úrovni 20.000 Kč za tělo nebo 22.000 Kč za set s objektivem EF-S 18–55mm f/3,5–5,6 IS. Set s objektivem EF-S 18–200mm f/3,5–5,6 IS pak vyjde přibližně na 32.000 Kč. Vzhledem k celkovým parametrům a užitné hodnotě lze cenu považovat za velmi příznivou.

Shrňme si tedy ještě hlavní přednosti a také nedostatky testovaného aparátu. K přednostem určitě patří vysoká obrazová kvalita, celková koncepce systému Canon jako takového a také řada užitečných funkcí, jako například živý náhled, natáčení videosekvencí, integrované čištění čipu, české menu, vynikající LCD monitor, automatická korekce vinětace a řada dalších. Některé prvky mohou být silně individuální, jako například malá velikost a nízká hmotnost, která může někoho lákat a jiného zase odrazovat. Nedostatky jsou spíše méně podstatné, ale jmenoval bych alespoň to, že přes velmi obsáhlou nabídku objektivů, by se přeci jen hodil ještě alespoň jeden či dva další v kategorii střední třídy základních zoomů v provedení EF-S a také chybějící sluneční clony u objektivů. Škoda také, že výrobce nedotáhl možnost natáčení videa k dokonalosti v podobě 30 snímků za vteřinu v rozlišení Full-HD a přibaleného HDMI kabelu. To už bychom ale asi v této třídě fotoaparátů chtěli v současné době přeci jen příliš.

Českému zastoupení Canon CZ bych chtěl také poděkovat za zapůjčení fotoaparátu.