Fujifilm FinePix S5 Pro

Tělo a celková koncepce, objektivy

Již na první pohled je zřejmé, že Fuji pokračuje v tradičním duchu spolupráce s Nikonem, protože i v tomto případě je aparát postaven na těle Nikon. Tentokrát si ve Fuji vybrali špičkový model D200, se kterým je Fuji S5 Pro z vnějšího pohledu prakticky totožný. Jedinými odlišnostmi jsou firemní loga a popis u několika málo tlačítek. K tomu je nutno podotknout, že lépe si snad ani ve Fuji vybrat nemohli, protože tělo D200 patří v této kategorii k absolutní špičce na současném trhu. Celokovové tělo zhotovené z hořčíkových slitin vyniká neobyčejnou robustností a odolností, včetně voděodolné a prachotěsné úpravy. Také ergonomie je přímo excelentní a aparátu tak po této stránce není prakticky co vytknout. Jediným nedostatkem je snad trošku nešťastné řešení přepínače snímacích režimů, kdy nejde současně aktivovat samospoušť a předsklopení zrcadla. Také funkce jednotlivých ovládacích prvků jsou prakticky totožné s D200, takže snad nemá smysl se opakovat. Pokud se o nich chcete dozvědět víc, podívejte se na redakční test Nikonu D200.

Také část vnitřních součástí je společná s Nikonem D200, především skvělý velký a světlý hledáček, senzor automatického ostření, měření expozice a také velký LCD monitor na zadní stěně. Ten však na rozdíl od Nikonu umožňuje i půlminutový živý náhled snímané scény. Naopak rychlost sériového snímání je pomalejší a umožňuje fotografování rychlostí jen 3 snímků za vteřinu oproti 5 snímkům u D200. Zobrazované menu (viz ukázka č.5) je od Nikonu D200 výrazně odlišné a bohužel není zdaleka tak přehledné.

Tělo je také osazeno bajonetem Nikon F a je plně kompatibilní se všemi objektivy této značky, včetně manuálních objektivů a to i s automatickým systémem přenosu clony do těla aparátu. Jedním z nejvhodnějších kandidátů na základní zoom se tak stává osvědčený a oblíbení AF-S Nikon 18–70mm f/3,5–4,5 G IF-ED, který jsem také používal v průběhu testu. Bezproblémově jsou kompatibilní také objektivy alternativních výrobců s bajonetem Nikon, jako je Sigma, Tokina a Tamron. Také kompatibilita se systémovými blesky Nikon, Metz či Sigma s patkou Nikon je zachována.

Snímací čip a funkce

Nejvýraznějším prvkem z dílny Fuji je použitý firemní snímací čip typu Super CCD SR Pro. Ten je zajímavý především svou koncepcí, která kromě běžných světlocitlivých buněk využívá také doplňkové buňky s nižší citlivostí, které umožňují především zvýšení dynamického rozsahu. V útrobách čipu tak najdeme vlastně 2×6 milionů snímacích bodů. Je však otázkou, jakým způsobem jsou doplňkové buňky využívány. S největší pravděpodobností totiž nejde o plnohodnotné buňky, které by v konečném výsledku zobrazovaly samostatný pixel, ale spíše jsou využívány jako doplňková informace při stanovení výstupu z hlavních buněk (kterých je 6 Mpix – 3024×2016), jejichž výstup je pak interním obrazovým procesorem zpracován, doplněn o výsledek z doplňkových buněk a interpolován na výsledné rozlišení 12 Mpix, tedy 4256×2848 obrazových bodů. V konečném důsledku se pak nabízí úvaha, zda jde skutečně o plnohodnotné rozlišení 12 Mpix, nebo zda jde spíše o klasický šestimegapixelový čip. To už je ale spíš akademická debata a otázka osobní interpretace, mnohem podstatnější je obrazová kvalita, kterou FUJI S5 Pro produkuje.