Výstup na Piz Bernina

Piz Bernina je se svými 4049 metry jedinou čtyřtisícovkou východních Alp. Leží na hranici mezi Itálií a Švýcarskem. Jedná se o malou, ale významnou horskou skupinu se značným zaledněním. Turisty a horolezce láká nejen výstup na hlavní vrchol, ale také velice zajímavý hřebínek Piz Palű (3905 m). Tato exponovaná cesta zaujala i nás.

naše hora se blíží

Naším expedičním mikrobusem vyrážíme v pátek večer klasicky přes Železnou Rudu, Mnichov, Garmisch – Partenkirchen, Imst, Zernes a Samedan do švýcarského horského městečka Pontresiny. Cesta je dlouhá 650 km a dá se bez problémů ujet za noc. Díky tomu, že se jede přes Německo, kde se dálnice neplatí, a ve Švýcarsku je nejkratší trasa právě mimo dálnice, vyjde doprava poměrně levně. Je však téměř nutností mít s sebou kreditní kartu, kterou lze platit v zahraničí. Většina benzinových čerpadel v Rakousku a téměř všechny ve Švýcarsku mají noční provoz bez obsluhy.

všudypřítomné švýcarské horské mašinky

Z Pontresiny šplháme podél známé železničky, která spojuje Švýcarsko s Itálií. Vláček, který překonává v Passo del Bernina nadmořská výšku 2323 metry, zaslouží náš obdiv. My však nevyjíždíme tak vysoko, a už u údolní stanice lanovky na chatu Diavolezza ve výšce 2093 metry parkujeme, vaříme něco málo k snídani a balíme vše nutné do kletrů.

cestou k nástupu

Zatímco většina výletníků zvolila k cestě na chatu Diavolezza (2973 m) lanovku, my v rámci aklimatizace raději šlapeme pěkně po svých. Nejenže ušetříme nějaký ten frantík, ale naše tělesná skořápka se lépe připraví na zítřejší výstup těsně pod hranici čtyř tisíc metrů. A tak supíme pod sálajícím sluncem a těžkými batohy vzhůru. Odměnou jsou nám nádherné výhledy k severu na menší, přesto však neméně krásné partie horské skupiny Bernina.

Piz Bernina

Po třech hodinách docházíme k vrcholové stanici lanovky a o pár minut později také k chatě Diavolezza, která je nejvýše položenou chatou na Švýcarské straně. Chvilku sedíme, svačíme a obdivujeme nádherné panorama tvořené nejvyššími štíty skupiny. Úplně vlevo se tyčí hrdý Piz Palű, který přechází dále ve skalnatý hřebínek Bellavista, za kterým se částečně ukrývá P.Zupo (3995 m). Uprostřed strmí ostrá věž Pta. Marinelli. Za plochým sedlem tušíme chatu Marco e Rosa, odkud se většinou vystupuje z italské strany na hlavní vrchol. Skupině pak dominuje pyramida Piz Bernina.

Piz Palű

Protože chata je pro nás přece jen příliš honosná (i cenami) a také protože chceme ráno nastoupit poměrně brzy, hledáme si rozumné místo k noclehu. To nakonec nacházíme v rozestavěné stanici lanovky. Vaříme si vydatnou večeři a připravujeme čaj na ráno. Ještě před zalehnutím jdeme na krátkou procházku do místa, odkud je skvělý výhled na naši horu. Určitě pěkná túra. Do spacáčků zalézáme poměrně brzy, protože nikdo z nás během cesty moc nenaspal. Dlouho do noci však nemůžeme spát. Hlavou se honí myšlenky a každý z nás probírá taktiku výstupu.

první  paprsky slunce

Ráno vstáváme ve čtyři, většinu věcí schováváme mezi kameny pod nástupem, a jdeme na to. Máme v plánu vystoupit na vrchol Piz Palű, a pokud podmínky dovolí, pokračovat hřebínkem až na chatu Marko e Rosa. Ráno se pak pokusit o výstup na hlavní vrchol a sestoupit Morterašským ledovcem zpět do Švýcarska. No uvidíme. Nejprve sestupujeme kamennou morénou na ledovcové plato, zde se navazujeme na lano a obouváme mačky. Postup zprvu nebude těžký, ale neustále hrozí nebezpečí pádu do ledovcové trhliny. První paprsky slunce nás zastihnou na konci plata, kde začíná strmé stoupání.

na ledovci Vadret Pers

Po chvilce se do nás slunce opírá naplno. A nejen do nás. Zanedlouho se pevný firn ležící na povrchu ledovce začne měnit v břečku, sněhové mosty přes trhliny přestanou být bezpečné. Pospícháme, abychom se z nebezpečných míst dostali co nejdříve. Překonáváme trhliny a míjíme ledové séraky.

na hřebeni Piz Palű

Svah začíná být strmější a strmější. A slunce nemilosrdně pálí. Stoupáme již ostrým a exponovaným hřebínkem. Nádherná část výstupu. A již je tu vrchol Piz Palű! Rozhlížíme se na všechny strany. U nohou nám leží na severu Švýcarsko, na jihu Itálie. Přemýšlíme, jak dál. Část skupiny toho má již dost. Nejsou ideální podmínky, leží poměrně dost sněhu. Nakonec se rozdělujeme. Tři kamarádi pokračují hřebenem dále k hlavnímu vrcholu skupiny a já se zbytkem sestupuji.

chvíle odpočinku

Cesta dolů je nekonečná. Brodíme se v hluboké sněhové kaši, neustále musíme oklepávat sníh, který se nám nabaluje mezi hroty maček. V jednu chvíli prořízne vzduch ostrý svist. Kámen! Všichni instinktivně schováváme hlavy mezi ramena. Vtom rána a zvuk sypoucí se kamenné laviny. Skáčeme do skrytu sněhové muldy. Kameny velké jak fotbalové míče prosviští kolem a my máme hromadu práce s rozmotáváním lan, na která jsme navázáni. K našemu base campu u stanice lanovky přicházíme pozdě odpoledne. Trávíme tu ještě jednu noc a ráno Morterašským ledovcem, který je největším ledovcem východních Alp, sestupujeme do údolí k silničce a podél ní docházíme k našemu autu. Zanedlouho přichází i naši kamarádi, kteří sice hřeben až na Marco e Rosa překonali, za což sklidili na italské chatě ovace, ale pro nepříznivé podmínky vrcholu Piz Bernina nakonec nedosáhli. Vychutnáváme si siestu, kafíčko a pivečko a vracíme se plni zážitků domů.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Pesťák
    Pesťák
    31.07.2001 23:29

    super, na srpen plánuji cestu do východních Alp, můžete mi prosím pane Krško podat informaci, jaké mě čeká počasí v srpnu?
    jinak moc děkuji za články v sekci fotocestopisy

    pestak

  • Alexandr Krško
    Alexandr Krško
    Autor
    06.08.2001 20:15

    Pro Pesťáka a ostatní: Podmínky v alpských stěnách nejsou letos moc valné. Všude leží kvanta sněhu a vysoké hory (rozuměj 4000 a výš) jsou špatně dostupné. Právě v srpnu je šance ještě na zlepšení. Je třeba sledovat průběžně počasí na serverech konkrétních alpských informačních středisek. Ty bez problémů najdete pomocí vyhledávačů. Informace jsou pochopitelně v němčině. Modré nebe a suchou stezku přeje Saša Krško.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Tip na článek

Fotografování polárních září
Fotografování polárních září

Fo­to­gra­fo­vání Au­rora bo­re­a­lis ne­boli po­lární záře na Is­landu. Is­land leží upro­střed au­ro­rár­ního ob­louku naší pla­nety, takže má velmi dobrou prav­dě­po­dob­nost vi­di­tel­nosti po­lární záře i při re­la­tivně sla­bých vý­ro­nech slu­neč­ního vě­tru. Sedm let starý člá­nek o fo­to­gra­fo­vání po­lár­ních září jsem ak­tu­a­li­zo­val o nové fo­to­gra­fie a nové po­znatky, jak fo­to­gra­fo­vat po­lární záře. 

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram