Oblast Gavarnie

Ledovcový kar Gavarnie patří k perlám Pyrenejí. Sestup do kotle je velkým zážitkem. Můžete pozorovat obrovské vrásy v protějších skalách spolu s nejvyšším evropským vodopádem Cascade Grande. V článku najdete popis trasy vedoucí zároveň na Rolandovu bránu a třítisícovku Tailon.

Gavarnie je největší ledovcový kar v Centrálních Pyrenejích se střední nadmořskou výškou dna 1630 m a průměrem 3 km. Mezi řadou vodopádů je nejvyšší vodopád Evropy Grande Cascade s výškou 422 m.
Stan jsme postavili volně asi 4 km od městečka Gavarnie směrem na Gedre. Místo bylo u silnice na břehu řeky Gave de Gavarnie.

Trasa:

Autem z městečka Gavarnie do sedla Port de Boucharo (2270m) – upraveným traverzem suťovisky a sněžnými poli pod horou le Taillon (3144m) na chatu Ref. Des Sarradets ou de la Breche patřící C.A.F. (francouzský horolezecký svaz) 1h – výstup sněhovými poli (okraj ledovce de la Breche) na Rolandovu bránu (Breche de Roland) na hranici Francie a Špaňalska 30 min – po jižní straně skalního kuluáru Bazillac do východního sedla pod horou le Taillon 20 min – výstup suťovisky na vrchol le Taillon (3144m) 30 min – zpět přes Rolandovu bránu a podél skal a sněhovými poli na chatu de la Breche 1h – sestup do nádherného Cirque de Gavarnie (na dně u vstupu do karu je chata de Cirque) 2h – pohodlnou silničkou pak městečko Gavarnie 1h (odtud bylo nutno se vrátit autobusem zpět k autu) .

Hlavní výhodou výjezdu do sedla Port de Boucharo je, že budete nahoře již brzy ráno. Zjistěte si v Gavarnii autobus! Cesta je opět náročná spíše na výdrž. Při sestupu do kuluáru Gavarnie dávejte pozor, aby jste neztratili značení. Nám se stalo, že jsme se zamotali do dosti nebezpečného příkrého terénu.
Velmi fotogenický je vrcholový hřeben nad Cirque de Gavarnie v průměrné výšce kolem 3000 m, ze kterého na západě vystupuje hora de Taillon – kupa suti. Hřeben je tvořen kamenou hradbou vápence, která je přerušena pouze v jednom místě. Tím je Rolandova brána.

Vlastní kar Gavarnie má nádhernou květenu, která zde vzhledem k severní poloze kvete trochu opožděně (kvetoucí hořec Clusiův jsme zde fotografovali na konci července). Vedle nádherných vodopádů nás upoutaly obrovské kamenné vrásy barevných vápenců ve stěnách kuloáru.

Z Gavarnie jsme odjeli přes Lourdes k pobřeží Atlantiku do lázeňského města Biarritz. Vzhledem k tradičním vlnám je to jedno z nejlepších evropských míst pro surf. Přejeli jsme do Špaňalska a po krátké návštěvě San Sebastianu jsme se vrátili opět do hor.

Předchozí:
Národní park Neouvielle

Pokračování:
Národní park Ordesa, Monte Perdido (3355m)
Pohoří Maladeta, Pico de Aneto (3404m)