Recenze Zeiss Milvus 21mm f/2.8

Jednadvacítka od Zeissu není úplně standardní objektiv. Kromě toho, že je manuální, má ještě netradiční ohnisko. Jak obstál v redakčním testu?

Úvod

Zeiss je znám svými velmi kvalitními plně manuálními objektivy, na kterých jen stěží nalezneme automatické ostření nebo optickou stabilizaci obrazu (samozřejmě je zde řeč o objektivy pro zrcadlovky). Na druhou stranu to vyvažuje precizním ostřením, kvalitním zpracováním za použití kovových materiálů a hlavně téměř dokonalou optikou. Tak by se dala popsat většina objektivů Zeiss, v zásadě se mění hlavně ohnisko.

Tento objektiv má ještě jednu zvláštnost – u ostatních výrobců je zvykem takto širokoúhlé objektivy vyrábět s výbornou světelností jako f/1.4 nebo f/1.8. Zeiss má ale clonu „pouze“ f/2.8. To v zásadě mění jen jednu věc. Namísto toho, aby se objektiv hodil na focení hvězd (jako bodů, nikoliv startrails), tak se více hodí na krajinářskou fotografii, jelikož disponuje závitem na filtry.

Kromě již zmíněných krajinek je papírově dobrý na architekturu, focení interiérů, případně reportáž (pokud dobře zvládáte manuální ostření).

Parametry:

  • Ohnisko: 21 mm
  • Systém: Full Frame
  • Úhel záběru (diag.): 90 °
  • Rozsah světelnosti: f/2.8–22
  • Minimální zaostřovací vzdálenost: 22 cm
  • Maximální zvětšení: 1:5
  • Průměr filtru: 82 mm
  • Konstrukce: 16 optických členů v 13 skupinách
  • Rozměry (průměr×délka): 96 mm×112 mm
  • Hmotnost: 735 gramů (Nikon), 851 gramů (Canon)
  • Pro zrcadlovky: Nikon, Canon

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Design a ergonomie

I přestože je objektiv poměrně širokoúhlý, není moc velký a těžký, což rozhodně potěší například krajinkáře. Hmotnostně je na tom rozumně, když zvážíme, že je objektiv vyroben z kovu. Verze pro Nikon váží 735 gramů, pro Canon 851 gramů. Rozdílů mezi verzemi pro oba bajonety je více, objektiv pro Nikon je mírně menší a disponuje clonovým kroužkem, což se o jeho bratrovi pro Canonisty říci nedá.

Dílenské zpracování je výborné. Tělo je kovové a robustní, navíc má ochranu proti nepříznivým podmínkám. Součástí je i kovová clona, jejíž vnitřní strana je pokrytá matnou semiškou. Ta zabraňuje odrážení světla od vnitřní strany clony. Clona je svým způsobem i „módní doplněk“, jelikož s ní objektiv vizuálně působí lépe.

Objektiv má tedy clonový kroužek, který je zajištěný nenápadnou pojistkou. Bohužel pro moderní zrcadlovky je clonový kroužek téměř zbytečný, jelikož fotograf musí clonu nastavit na f/22 a následně ji ovládat z foťáku. Výjimkou je použití redukcí bez přenosu dat.

Ostřící prstenec je velmi precizní. Nemluvím jen o plynulém a dlouhém chodu umožňujícím přesné ostření, ale i o podrobné stupnici zaostřené vzdálenosti a hezky provedené stupnici ukazující hloubku ostrosti. Ostření má pochopitelně pevné zarážky na nekonečnu a nejkratší zaostřitelné vzdálenosti.

Nutno promluvit ještě o jedné méně příjemné věci, kterou jsou otisky prstů. Kovové tělo je na ně extrémně náchylné a zapamatuje si každý váš dotek.

Optická kvalita

Test jsem provedl na Nikonu D610 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

Co se týče optické kvality uprostřed snímku, fotky jsou použitelné už od plně otevřené clony, ale po přiblížení to není „úplně ono“. Při porovnání s clonou f/4 obraz ztrácí mírně kontrast i detaily. Od f/4 už je obraz dobrý, ale i na f/5.6 se mírně zlepšuje a to samé lze pozorovat i po přiclonění na f/8. Clona f/11 je podobná jako f/8, nicméně od f/16 už jdou vidět náznaky difrakce.


střed

okraj

Situace na okrajích snímku je mírně horší, což se dá u takto širokoúhlého objektivu očekávat. Na f/2.8 ztrácí rohy mírně ostrost i kontrast, snímky jsou nicméně dobře použitelné. S ohledem na to bych doporučil clonit aspoň na f/4, kdy už jsou i okraje snímku solidní. Clona f/5.6 jim ještě pomůže a mírné zlepšení lze pozorovat i po přiclonění na f/8. Clona f/11 je na tom podobně. Od f/16 jde vidět difrakce.

Obecně se dá říct, že objektiv umí vykreslit detaily rozumně i na plnou clonu, ale spíše bych kvůli rohům doporučil clonit aspoň na f/4. Krajináři budou mít situaci jednoduchou, protože zacloní na f/11 nebo ještě o ždibec výše a dostanou velmi ostrý obraz v kombinaci s obří hloubkou ostrosti.

Vinětace

Jako se dá očekávat u světelných širokoúhlých objektivů, i tento trpí na celkem výrazné ztmavení okrajů snímků. První snímek (f/2.8) ukazuje opravdu silnou vinětaci, kterou by případně krajinář musel korigovat v post procesu. Druhý snímek (f/4) je lepší, ale vinětace mizí až za f/5.6 (třetí snímek). Tato vada není naštěstí zásadním problémem, jelikož ji lze snad odstranit v počítači.

Zkreslení

Většina širokoúhlých objektivů trpí silnějším barelovitým zkreslením. Bylo pro mě překvapením, že tento Zeiss má zkreslení pod kontrolou, takže ve většině případů nebude potřeba fotky v tomto ohledu upravovat.

Chromatická aberace

Jedná se o velmi podobný případ jako u zkreslení. Širokoúhlé objektivy jsou na aberaci velmi náchylné, nicméně Zeiss zase překvapil a na kontrastních hranách v okrajích snímků nalezete pouze nenápadné zeleno-fialové lemy, které ani nebude nutné vždy odstraňovat.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Noční scéna a difrakční hvězdička

Objektiv zvládá noční scény s přehledem, zde mu nevadí ani silně světelné zdroje. Pokud se přicloní, je vidět vcelku hezká difrakční hvězdička, která napovídá, že má objektiv 9 clonových lamel.

Bokeh

Hodně lamel clony by se mělo přetavit do hezkých výsledků u bokehu. Třeba v noci jsou kolečka bokehu okolo silných světelných zdrojů opravdu ukázková. Když se však podíváme na příklady z praxe, já osobně si nejen úplně jistý, zdali nejsou mírně rušivá. Toto hodnocení je však vysoce individuální, proto konečný verdikt musím nechat na čtenáři.

Protisvětlo a odlesky

Kdybych měl zvolit jednu oblast, kde mě objektiv zklamal, je to tato kapitola. Často se mi stávalo, že objektiv reagoval velmi citlivě na přímé sluneční záření. Stačilo se pohnout jen o pár centimetrů a výsledný obrázek byl o dost jiný.

V tom nejhorším případě, jako je na obrázku výše (sluneční clonu jsem měl nasazenou), můžeme vidět silnou ztrátu kontrastu snímku v místě zdroje světla. Od něj „běhají prasátka“ diagonálně přes celý snímek, což je zakončeno efektním oranžovým závojem.


O nevyzpytatelnosti objektivu v přímém světle jasně hovoří i druhý snímek, kde slunce vykouzlilo v levém horním růžku duhu.

Podle úhlu, ve kterém bylo slunce, se potom různě kombinovaly vady popsané výše, tedy ztráta kontrastu, odlesky a závoj.

Ostření a stabilizace obrazu

Objektiv samozřejmě nedisponuje automatickým ostřením ani stabilizací obrazu. Otázkou je, zdali by bylo vhodné, aby jimi disponoval.

Vzhledem k preciznímu ručnímu ostření a hloubce ostrosti dané širokým ohniskem a clonou od f/2.8 nepředsta­vovalo manuální ostření žádný velký problém. Dokonce by se dalo uvažovat i o použití objektivu na reportáž.

Při reportáži by už však mohla chybět optická stabilizace obrazu. To je však asi jediný žánr, fotografové krajinek, architektury či interiérů s sebou vždy budou mít stativ. Pro ně tedy může být absence stabilizace paradoxně výhodou – nemusí myslet na to, aby po uchycení na stativ stabilizaci vypínali.

Závěr a konkurence

I když se může papírově zdát, že je Zeiss Milvus 21mm jen další širokoúhlý objektiv, není tomu tak. On je totiž v mnohém přesně opačný než konkurence. Zeiss má například horší světelnost – v této třídě není výjimkou ani f/1.4, přičemž f/1.8 je téměř standardem. I díky horší světelnosti však zůstala možnost používat závitové filtry.

Objektiv je odlišný hlavně ve svých optických vadách. Zatímco běžné „širokáče“ mají silnější aberaci a výrazné zkreslení, Zeiss tyto vady koriguje dobře. Jenže jiné širokoúhlé objektivy si staví na antireflexivních vrstvách, které eliminují nepříjemné odlesky nebo i přes lepší světelnost netrpí takovou vinětací. Zde je na tom Zeiss Milvus 21mm zase hůře.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Zároveň se jedná o velmi ostrý objektiv, který po přiclonění aspoň na f/4, ale ideálně na f/11 potěší každého krajinkáře a možná i fotografa architektury. Ne mnoho podobně širokoúhlých objektivů má tak malé zkreslení.

Nicméně pokud se už díváte po širokoúhlém objektivu od Zeisse, vůbec bych se nebál podívat se i na model Milvus 18mm f/2.8, který je i přes stejnou světelnost a kratší ohnisko menší, lehčí a nabídne 77mm závitové filtry. Mimo další výhody nemá tak velké problémy s odlesky a oproti testované 21mm není o moc dražší.

I když je Sigma 24mm f/1.4 ART o celé tři milimetry delší, pravděpodobně je druhým velkým rivalem testovaného Zeisse. Disponuje závitem na filtry, má lepší světelnost, a dokonce stojí i méně.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Pro některé fotografy bude konkurentem tohoto objektivu Sigma 20mm f/1.4 ART. Ta je o hodně světelnější, nicméně ztratila klasický závit na filtry.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Pro další může být zajímavou alternativou manuální Samyang 20mm f/1.8, který nabídne jak závitové filtry, tak velmi atraktivní cenovku.

Nikoňáci mají dvě další možnosti, a to Nikkor 20mm f/1.8 nebo Nikkor 24mm f/1.8. Oba mají závitové filtry, dobrou světelnost a cenu mírně přes 20 000 korun.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Canoňáci mají ve vlastní stáji přímé konkurenty – Canon 24mm f/2.8 a Canon 20mm f/2.8, které navíc běžně stojí pod patnáct tisíc korun. Navrch mají L-kový objektiv Canon 24mm f/1.4 se závitem na filtry a stále nižší cenovkou než testovaný Zeiss.

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Plusy

  • Dobrá kvalita obrazu
  • Minimální zkreslení
  • Minimální chromatická aberace
  • Závit na filtry
  • Kvalitní konstrukce

Minusy

  • Cena
  • Značná vinětace
  • Odlesky

Galerie snímků


     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram