Recenze objektivu Zeiss Milvus 18mm f/2.8
Zeiss Milvus 2.8/18 je kompaktní širokoúhlý objektiv, který se hodí například na focení krajinek, reportáž v interiérech či architekturu. Jak dopadne v testu?
Úvod
Když se mluví o světelném širokáči, ne vždy se musí jednat o velký a těžký objektiv. Ba právě naopak – pokud po širokoúhlém objektivu zatouží krajinář, který ho s sebou nosí po celé dny v batohu, hmotnost a rozměry jsou jedněmi z nejostřeji sledovaných parametrů. A právě takové fotografy, ale nejen ty potěší Zeiss Milvus 18mm f/2.8.
Pevná osmnáctka je vhodná na tyto fotografické žánry:
- Krajina
- Reportáž (spíše v interiérech)
- Interiéry
- Architektura
- Noční obloha
Pro krajináře splňuje kromě rozměrů a hmotnosti i požadavek na závitové filtry, které jsou dokonce jen 77mm. Ohledně reportážních záběrů by se někteří mohli dohadovat, nicméně při 18mm ohnisku a cloně f/2.8 lze nejen manuálně ostřit velmi dobře díky velké hloubce ostrosti, ale fotograf si může dovolit zaostřit třeba na cca 3 metry, takže bude mít vše ostré od metru a půl do dvanácti metrů a u méně rozlehlých interiérů, kde je právě potřeba takového širokáče, ostřit nemusí vůbec.
Zeissy obecně jsou pro takovéto ostření ideální, protože tím, že jsou plně manuální, mají ruční ostření řešeno naprosto precizně a ostřicí prstenec na sobě nese značky zaostřené vzdálenosti a není ani problém odhadnout hloubku ostrosti podle clony. To se bohužel z jiných moderních objektivů postupně vytrácí…
Parametry:
- Bajonety: Nikon F, Canon EF
- Systém: Full frame
- Ohnisko: 18 mm
- Ostření: ruční
- Rozsah ostření: od 25 cm do nekonečna
- Zvětšení: 1:7,4
- Konstrukce: 14 členů v 12 skupinách
- Průměr filtrů: 77 mm
- Hmotnost: CANON: 721 g | NIKON: 675 g
- Max. průměr: CANON: 90 mm | NIKON: 90 mm
- Délka bez sluneční clony: CANON: 93 mm | NIKON: 92 mm
Design a ergonomie
Jak jsem již naznačil v úvodu, objektiv je na širokoúhlé sklo lehký a malý. Objektiv působí mnohem mohutněji se sluneční clonou, ale tu na něm pravděpodobně budete chtít nosit nejen kvůli menšímu množství odlesků a více kontrastním snímkům, ale i kvůli faktu, že objektiv s clonou vypadá líp.
Na objektivu se nacházejí jen dva ovládací prvky, a to jen v případě verze pro Nikon, kde lze nalézt clonový kroužek, který u verze pro Canon není. U moderních (bez)zrcadlovek je potřeba clonový kroužek stejně nastavit na f/22, kde je kroužek běžně zaaretovaný. Jinými slovy clonový kroužek poslouží pouze v případě, kdy disponujete hodně starou zrcadlovkou nebo používáte makro mezikroužky bez přenosu. Clona se tedy pochopitelně dá ovládat z těla (bez)zrcadlovky.
Zpět k ostřícímu prstenci. Ten je pogumovaný, má na sobě stupnici zaostřených vzdálenosti a označil bych jej spíše za menší. To nicméně hodnotím jako plus, protože lze s objektivem snadno manipulovat při nasazování na (bez)zrcadlovku. Pokud by byl větší, objektiv by nebylo za co chytnout, když s ním potřebujete otočit při nasazování na bajonet. Chytili byste jej za ostřicí kroužek, který by se otáčel, dokud byste nenarazili na krajní polohu. A může být pootočený až o 146 °.
Objektiv je celokovový, dílenské zpracování je dokonalé a v rukou působí velmi dobře. V Zeissu mysleli na každý detail, takže kovová je i sluneční clona, a aby se uvnitř nevytvářely odlesky, je na vnitřní straně potažena antireflexní sametkou.
Zeiss Milvus 1.4/25 a Zeiss Milvus 2.8/18
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.