​Kamil Varga - HDR Technika: 2. část

V druhé části rozhovoru s Kamilem Vargou o technice HDR se dostáváme k technické stránce věci. Jaké clonové číslo zvolit? Jaké ISO? A s jakou hodnotou hýbat k dosažení podexpozice a přeexpozice snímků? Potřebujete stativ? Nebo nějaké filtry? A u jakých snímků má technika HDR vůbec smysl?

Jak je to s nastavením clonového čísla při snímání fotografií určených pro HDR?

Clona by měla být u každého snímku úplně stejná. Jiná clona znamená jinou hloubku ostrosti a ty obrazy by do sebe při skládání nezapadaly.

Jak je to s šumem na fotografiích, které jsou určené pro HDR zpracování? Jak vysoké ISO můžeme při expozici použít? 

Šum se při mapování bohužel ztrojnásobuje, takže příliš vysoké ISO na HDR techniku není vhodné.

Jak je to s chromatickou aberací u HDR techniky?

Chromatická aberace se u HDR techniky ztrojnásobuje, jako vše ostatní. Proto je nutná její eliminace ve vhodném programu.

Kterou z hodnot tedy při snímání jednotlivých rozdílných expozic měníme?

Ideálně při snímání pro HDR hýbeme s časem.

Potřebujeme při fotografování snímků určených k HDR zpracování stativ?

Stativ je určitě nutný, hlavně když fotografujete při nižších hladinách osvětlení. Například ve večerních hodinách. Jak už jsem říkal, při jednotlivých expozicích musíte měnit hodnotu času. Ale i ve dne je někdy nutné použít stativ. +2EV znamená o 2EV stupně delší čas, což z 1/30 vteřiny udělá 1/8 vteřiny a to už člověk z ruky neudrží. Teoreticky při dobrém světle můžete snímat i z ruky.

A co HDR a použití polarizačních či přechodových filtrů?

Na krajinu můžete použít přechodový filtr, ale pro HDR výstup to není důležité.

Jaký rozdíl EV má smysl použít při pořizování snímků pro HDR?

Jednotlivé snímky by měly mít rozdíl nejméně 2 stupně EV. Rozdíl jednoho stupně EV mezi snímky nemá prakticky smysl. +2EV a –2EV je ideální. Některé fotoaparáty mají funkci AEB, kdy automaticky exponují tři snímky s rozdílnou expozicí.

U jakých snímků a proč se technika HDR nejvíce používá?

Tuto techniku nejvíce využijete u extrémně kontrastních scén. Například když fotografujete noční Prahu. U jednoho JPEG souboru by byly dost výrazné přepaly a podpaly. HDR technikou u snímků noční Prahy vytáhnete každou cihlu a veškerou strukturu. HDR se dobře využívá i v krajinářské fotografii. Nebo když fotografujete městskou krajinu proti slunci a chcete na snímku hezky prokreslené sluneční paprsky a hezky prokreslené detaily architektury.

Co HDR a fotografování lidí? Portréty zpracované touto technikou dle mého názoru nevypadají dobře.

To jsou, myslím si, portréty zpracované jako pseudo HDR. Z jedné expozice. Udělat z fotografie omalovánku je mnohem jednodušší, než zpracovat snímek fotorealisticky, což je u HDR možné. Je to také o tom, jak dobře umíte program na zpracování HDR ovládat. U pleťovky musíte být velmi opatrní, HDR technika velmi zvyšuje sytost, to u portrétu dopadne většinou hrozně. Po mně vždy zákazníci chtěli fotorealistický výsledek, jelikož mne oslovili jako fotografa. Kdyby chtěli grafiku, tak zavolají grafikovi. Na portrét HDR techniku nedoporučuji. Není k tomu ani důvod, portrét nemívá vysoký kontrast.

Dá se HDR technika využít i při fotografování v ateliéru?

HDR technika se dá využít v ateliéru při fotografování produktových fotografií. Máte například nůž, který má černou rukojeť a lesklou čepel. Kov se na fotografii musí lesknout a vyrytá písmenka výrobce na kovu musí být dobře vidět. Na snímku se čepel leskne a rukojeť je černá, jako by ve stínu. U klasické produktové fotografie potřebujete perfektně prokreslené detaily a přepaly a podpaly zde nejsou příliš žádoucí. Díky HDR technice získáme kresbu i na černé rukojeti nože. A i čepel nože bude mít krásnou strukturu. Ale kdo umí dobře svítit v ateliéru, nepotřebuje HDR.

Co HDR a fotografování aut?

Jsou to efektní snímky a využívají se především v reklamě. Vyleštěné plechy auta většinou odrážejí hodně světla a vznikají tam přepaly a podpaly. Pro fotografování aut se HDR určitě hodí. Auta jsou perfektně prokreslená.

Stalo se vám někdy, že jste musel sáhnout k fotografování technikou HDR, jinak byste nesplnil zadání?

Stalo se mi to. Fotografoval jsem z kamenné hradní věže přes malé zamřížované gotické okénko nádvoří hradu. V hradní věži bylo velice málo světla a venku bylo sluncem osvětlené nádvoří. Měl jsem zachytit nádvoří, okénko i vnitřek věže. Byl to tak velký kontrast, že nestačily ani 3 expozice.

Kde nacházejí snímky HDR největší uplatnění?

HDR obrazy jsou velmi efektní. Zvyšují strukturovanost a kresbu snímku a mají sytější barvy. Což lidé mají rádi. Takže tyto obrazy se nejvíce využívají v reklamě. Nebo na kalendáře. HDR technika se hodí i pro prezentaci firemních budov, takové snímky jsou velice atraktivní a firmu dobře reprezentují. 

Web Kamila Vargy: http://kamil.profitux.cz/ 

Kamila Vargu můžete také vidět už 17.6. na 5. Pražském FotoMaratonu, připravil si pro Vás zajímavé přednášky:

16:30 – 17:30 Jak fotografovat portrét

18:30 – 19:30 Fotoexpedice Indie s promítáním fotografií

Kde: KC ZAHRADA, Malenická 1784, Praha 4

Více na www.fotomaratony.cz

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram