Fotografování bobrů v Čechách

Po hrázi rybníka vede cesta z nedaleké hospody - stojím od ní asi deset metrů ve skrytu stromů. V pozdních nočních hodinách se tudy vracejí hospodští hosté. Ve světle měsíce vidí na příjezdové cestě k rybníku moje zaparkované auto a já jednoho z nich slyším: "to je auto toho vola, tady je má zaparkované a potom někde dole honí bobry...". I takto může vypadat názor některých lidí na jeden druh fotografické činnosti – fotografování bobrů, o kterém si budeme dnes povídat.

Jako na jiných místech naší republiky, tak se i na Domažlicku v posledních létech objevilo několik populací Bobra evropského.

Když mi jeden známý řekl, že rybník několik kilometrů od mého bydliště osídlili bobři, mají tam u hráze vybudovaný bobří hrad a dokonce tam vyvedli mladé, rozhodl jsem se, že se je pokusím vyfotografovat. Bobr byl pro mě již od mládí něco symbolického a nedostižného, co představuje čistou nedotčenou přírodu Aljašky a Kanady. Nikdy jsem nevěřil, že bych mohl někdy v životě spatřit bobra i u nás ve volné přírodě, toto rozhodnutí přišlo naprosto přirozeně. Fotografování bobrů bylo vlastně mým prvním fotografováním živé přírody.

Do té doby jsem o nich měl jen kusé informace. Věděl jsem, jakým způsobem žijí, čím se živí…

Moje první setkání s bobry proběhlo v roce 2000. Hned při jedné z prvních návštěv lokality jsem měl štěstí – bobry jsem nejen viděl, ale i fotografoval. Jsou to však noční tvorové, takže jejich fotografování nebylo snadné. Musel jsem na ně svítit baterkou, aby fotoaparát (Canon EOS 50E s objektivem Sigma 170–500) vůbec zaostřil, a při fotografování samozřejmě používat blesk. Výsledek mě příliš neuspokojil, zapůjčený blesk Metz 35 byl málo výkonný. Na další návštěvu jsem již použil zakoupený blesk Canon Speedlite 550 EX a věřil, že teď už bude všechno snadné. Nebylo.

Osvětlovací sestava na fotografování bobrů

Fotografických úspěchů moc nebylo, dá se říci, že byly minimální. Ale určité poznání o životě a zvycích bobrů mi toto, asi půl roční pozorování, přineslo.

Proto, když jsem se loňského roku v srpnu rozhodl, že se pokusím dostat do blízkosti jiné bobří rodiny žijící asi 10 km od mého bydliště, mohl jsem využít poznatky získané předchozím pozorováním. K fotografování jsem začal využívat digitální přístroj Canon EOS 10 D s objektivem Canon EF 100–400 L US a dále jsem vylepšil svoji fotografickou výzbroj o jednoduchý, ale velice praktický držák svítilny, který je při fotografování bobrů nainstalován na stativovou hlavu tak, aby se kužel světla pohyboval zároveň s pohybem fotoaparátu.