Letem dírkovým světem

Kouzlo a přitažlivost fotografování pomocí malé krabičky nebo plechovky s dírkou místo objektivu daly vzniknout nejen řadě pozoruhodných projektů na internetu, ale i několika knihám, množství článků a úvah, a jednomu kvalitnímu americkému časopisu. Podívejme se na některé z nich trochu blíže a nenechte se odradit tím, že jsou většinou v angličtině. K účasti nebo k objednání obvykle stačí její základní znalost pro vyplnění jednoduchého formuláře.

Pinhole Journal

Eric Renner, jeden z novodobých průkopníků dírkové fotografie, založil roku 1984 v Novém Mexiku v USA neziskovou organizaci Pinhole Resource, spravující archiv fotografií pořízených dírkovou komorou a fotografií dotýkajících se tohoto tématu. Dnes jde o více než tři tisíce snímků. V prosinci 1985, po roce fungování archivu, vydává první číslo časopisu Pinhole Journal, který je dodnes jediným periodikem věnovaným výhradně dírkové fotografii.

Magazín vychází třikrát do roka, v dubnu, v srpnu a v prosinci. Nabízí 32 stran černobílých i barevných fotografií, často doplněných informacemi o autorovi nebo použité technice. O velmi zdařilý výběr fotografií z celého světa se starají redaktoři Eric Renner a Nancy Spencerová spolu s několikačlennou redakční radou.

Zaměření jednotlivých čísel můžeme rozdělit do tří skupin. Srovnání individuálních přístupů a pohledů nabízejí monotématická čísla věnovaná například portrétu, autoportrétu, krajině, figurální fotografii, ale také netradičním tématům jako jsou fotografie s vícenásobným obrazem, fotografie, u kterých hrála svou roli náhoda či nehoda, a nebo třeba číslo o různých dírkách a otvorech. Zvláštní místo zde zaujímají tři vydání věnovaná samotným dírkovým komorám.



Druhou skupinu tvoří monograficky pojaté sešity. Za všechny jmenujme ze současných fotografů například Itala Paola Gioliho, jehož snímky balancují na hranici mezi obrazem a fotografií. Do druhé poloviny devatenáctého století nás naopak zavede číslo o slavném archeologovi Flindersi Petrie, který používal dírkové komory i přístroje s objektivem vlastní konstrukce při svém výzkumu v Egyptě.

Poslední skupinu pak tvoří dvanáct sešitů s výběrem současné dírkové fotografie z celého světa.

Pinhole Journal je bezesporu nejlepším zdrojem fotografií a informací z této oblasti. Bohužel jedinou možností, jak ho zakoupit, je předplatné po internetu přímo od vydavatele – www.pinholeresource.com, nemalou část z ceny pak tvoří poštovné. Na stejném místě lze objednat i většinu starších čísel magazínu.

Pinhole Photography: Rediscovering a Historic Technique


Dalším významným počinem Erica Rennera je kniha o dírkové fotografii vydaná nakladatelstvím Focal Press. V současné době je v prodeji druhé rozšířené vydání z roku 2000. Kniha přináší na 189 stranách nejen kapitoly z historie dírkové komory, ale i praktické návody a postupy. Text je doprovázen množstvím zajímavých fotografií a ilustrací.

Najdeme zde návody, jak vyrobit a používat dírkové komory, doporučení, jak se vyhnout nejčastějším chybám, výpočty expozičních časů, vzorce a tabulky pro výpočet optimálního průměru dírky, výrobu a měření dírky, používání filtrů, popis různých druhů dírkových komor, informace o zonální mřížce a další.

Rozhodně největším přínosem knihy jsou ale čtyři rozsáhlé kapitoly popisující historii dírkové komory ve vědě a především v umění, od prvopočátků až do devadesátých let 20. století.

Pokud vím, tak u nás Rennerovu knihu nikdo neprodává, a je tedy nutné si ji objednat buď přímo na stránkách Pinhole Resource – www.pinholeresource.com, nebo v některém z větších internetových knihkupectví.

Světový den dírkové fotografie

V e-mailové diskusi provozované tehdy serverem Pinhole Visions se v únoru 2001 zrodil nápad na realizaci jedné z nejpoutavějších „dírkových“ událostí. Worldwide Pinhole Photography Day (WPPD) je organizován na podporu a oslavu dírkové fotografie. Snímky pořízené v tento den dírkovou komorou jsou pak vystaveny na internetových stránkách projektu. Vzniká tak pozoruhodná kolekce fotografií z celého světa, soubor různých pohledů a přístupů, který vypovídá nejen o dírkové fotografii. Posledního ročníku se zúčastnilo 1080 lidí ze 43 zemí. O tom, že se tato akce stává známou i u nás, svědčí účast 14 fotografií z České republiky.

Fotografie z minulých ročníků a informace o organizátorech a dalším ročníku jsou dostupné na stránkách projektu www.pinholeday.org, nově také v češtině. Tak nezapomeňte, příští Světový den dírkové fotografie bude 25. dubna 2004.

The Internet Photographic Handmade Postcard Trading List

I když tento projekt s komplikovaně vyhlížejícím názvem není striktně zaměřen na dírkovou fotografii, přesto si zaslouží být zde zařazen. Jde o poštovní výměnu vlastnoručně vyrobených fotografií-pohlednic, nezřídka snímků z dírkové komory. Princip je jednoduchý – existuje seznam lidí, kteří chtějí sdílet svoji práci tak, že udělají malé fotografie a pošlou je jako pohlednice. Nejsou zde žádná pravidla a povinnosti. Když uděláte dávku vlastnoručně vyrobených fotografických pohlednic, pošlete je libovolnému množství lidí ze seznamu. Když od někoho pohlednici obdržíte, odpovězte stejně. Toť vše!

Je to úžasný pocit vytahovat ze schránky rozličné fotografie z různých koutů světa, místo obvyklých složenek a letáků. Chcete-li být zapsáni do seznamu, stačí poslat e-mail autorovi projektu Georgi L. Smythovi. E-mailovou adresu, stejně jako samotný seznam najdete na stránkách mywebpages.com­cast.net/hmpi.

E-mailová konference

Původně měl být na tomto místě odstaveček o serveru Pinhole Visions, který byl po několik let centrem dírkové fotografie na internetu. Časté změny, typické pro toto médium, se ale bohužel nevyhnuly ani těmto stránkám. Z rozsáhlé nabídky informací a služeb ponechal jejich autor Gregg D. Kemp pouze čerstvé novinky z „dírkového“ světa a kalendář výstav a akcí, které pod hlavičkou The Pinhole News najdete na staronové adrese www.pinhole.com. Dočasně tak zmizela také živá e-mailová diskuse o dírkové fotografii, založená před lety Jamesem Kellarem a provozovaná tímto serverem. Naštěstí ne navždy – tato podnětná debata našla svého zachránce, který již pracuje na jejím zprovoznění. Až bude známa nová adresa, doplním ji do diskuse pod tímto článkem.

Výlet do historie

Nakonec jsem si nechal něco pro opravdové nadšence. Jestli vás láká pohled na dírkovou fotografii očima fotografů ze začátku 20. století, pak se můžete ponořit do dvou obsáhlých článků z časopisu The Photo Miniature. První z nich, z roku 1901, pochází od J. B. Thomsona. Druhý, publikovaný v roce 1905, napsal H. D'Arcy Power. Poučné zjištění je, že se v této jednoduché fotografické technice za posledních sto let téměř nic nezměnilo.

Oba články, stejně jako další historické materiály o dírkové komoře, pečlivě převedl do elektronické podoby Nick Dvoracek, a ve formátu PDF si je můžete stáhnout na adrese http://idea.uwosh.edu/…olephoto.htm. Jestli si teď říkáte, že jméno Dvoracek by mohlo být českého původu, tak máte pravdu. Předkové Nicka Dvoracka totiž přijeli do Ameriky z malé vesničky nedaleko Budějovic.

Podrobné informace o dírkové komoře v češtině najdete ve dříve publikovaných článcích na FotoAparátu.cz:

Jak fotografovat dírkovou komorou
Jak začít se stavbou dírkové komory
Fotografování dírkovou kamerou
Vztahy pro výrobu dírkových kamer
nebo na stránkách www.pinhole.cz.

David Balihar

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jitka Krásová
    Jitka Krásová
    21.02.2004 22:42

    Takových pěkných článků o focení dírkovkou .... proč není ve fotogalerii kategorie PINHOLE? Jitka K.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram