Panasonic DMC-LF1

Funkce a nastavení

Hlavní volič mimo volbu P,A,S,M a Scénických režimů obsahuje i dvě pozice pro vlastní nastavení. Dále najdeme automatický režim (značený iA-inteligentní auto) kreativní režim a přímo dostupný režim panorama. Panorama se chová velmi dobře. Stisknete spoušť a „pak to už jen cvaká“ a je třeba otáčet fotoaparátem. Rozlišení kratší strany je cca 850 bodů. K ovládání hlavních funkcí slouží již tradičně tlačítko Q.Menu. Naprosto skvělé je ovládání pomocí prstence kolem objektivu v kombinaci s kroužkem kolem křížového voliče na zadní straně. Je to trošku o zvyku, ale po dvou dnech jsem se s pomocí ikonek nápovědy orientoval v ovládání prakticky automaticky.

Při prohlížení snímků lze fotografie upravit, pokud jsme je rovnou nesnímali v kreativním režimu. Nejprve se ukazuje náhled na výsledek. Prohlížení a úpravy jsou prakticky okamžité.

WiFi konektivita začíná být dnes standardem. Domnívám se však, že veškerá nastavení jsou vzhledem k bezpečnosti ještě mírně nad možnostmi absolutního laika. Nakonfigurovat domácí router mi potíže nedělá, propojit LF1 s PC se mi nepovedlo, resp. při přenosu fotografií LF1 psal, že není co přenést. Evidentně jsem někde dělal chybu. Přenos byl navíc podmíněn připojením externího napájení. NFC konektivitu jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet. Při nastavování WiFi bych uvítal dotykový displej, který LF1 nemá (Panasonic tuto technologii ale samozřejmě běžně využívá např. u bezzrcadlovky G6). Delší hesla se totiž píší pomalu, nicméně stačí jen jednou.

Těžištěm kvality LF1 je stabilizovaný objektiv Leica DC Vario-Summicron. Světelnost f/2 na „krátkém“ konci je naprosto skvělá. Hodnota f/5,9 na dlouhém (200 mm) je však spíše horší.

Formát dat, video

Formát RAW je obvykle k dispozici jen u fotoaparátů, které míří k náročnému uživateli. A LF1 jím disponuje a zcela oprávněně. Video (stereo) lze ukládat buď ve formátu AVCHD (vhodné pro TV), nebo klasický MOV. Samozřejmě v nejvyšší FullHD kvalitě.

Ukázkové video si prohlédněte na youtube.