Nikon D5000

Mechanické provedení

Nový Nikon D5000 míří svým zaměřením a cílovou skupinou uživatelů někam mezi amatérskou a střední třídu přístrojů. Na první pohled připomíná stájového kolegu v podobě modelu D40 (D40×), ale opravdu jen na první pohled. Z hlediska mechanické konstrukce má však jednu výraznou odlišnost a to v podobě výklopného a otočného LCD monitoru, který se u značky Nikon objevil úplně poprvé. Monitor je k tělu přichycen netradičně na dolní straně otočným kloubem, díky němuž ho lze nastavit prakticky do jakékoli polohy, od otočení směrem dopředu pro pořizování autoportrétů, až po sklopení diplejem k tělu, pro případy, kdy není využíván a je tak chráněn proti poškození. Toto řešení je skvělé a nelze mu prakticky nic vytknout. Na druhou stranu však bohužel Nikon nepoužil výborný 3“ panel s rozlišením 920.000 obrazových bodů, který známe z vyšších modelů (například D90), ale použil panel menší, s úhlopříčkou 2,7“ a hlavně s nižším rozlišením 270.000 obrazových bodů, což je opravdu škoda. Ovládací menu zobrazované pouze na tomto monitoru (aparát nemá, jak je v této třídě již zvykem, stavový LCD displej) je velmi přehledné a logické. Umožňuje několik variant designů základního zobrazení a také se samo otáčí při otočení fotoaparátu na výšku. Při nastavování některých hodnot, jako například citlivost ISO nebo vyvážení bílé, ukazuje na malých náhledech ukázkových fotografií i modelové situace využití, což jistě ocení zejména začátečníci. Bohužel však ve fotoaparátech Nikon stále chybí čeština a D5000 není výjimkou, proto se uživatel bude muset spokojit s některým z jiných volitelných jazyků.

Hledáček je řešen jako zrcadlový a zobrazuje přibližně 95% fotografované scény. Nechybí u Nikonu obvyklá vychytávka v podobě řešení matnice jako průhledového displeje s možností zobrazení pomocné mřížky bez nutnosti výměny matnice, pouhou aktivací v menu. Jinak samozřejmě zobrazuje ostřící body a na vnitřním stavovém displeji všechny potřebné údaje a to včetně citlivosti ISO – i když toto zobrazení je nutno aktivovat v uživatelských funkcích na úkor počítadla snímků, které se ještě vejdou na aktuálně vloženou paměťovou kartu. Přímo na matnici se také zobrazuje upozornění na vybitou baterii či varování, že ve fotoaparátu není vložena paměťová karta.

Samotné tělo je provedeno v tradiční v černé barvě a jeho mechanická konstrukce je celoplastová. Použité plasty jsou však kvalitní a dostatečně silné, takže tělo působí robustním a masivním dojmem. Dobře se drží, i když ve větší ruce může působit jako malé. Také koncepce rozmístění ovládacích prvků vychází z osvědčených firemních schémat. Nechybí ani samostatné tlačítko pro aktivaci režimu živého náhledu, bohužel však naopak chybí samostatná tlačítka pro vyvážení bílé nebo pro nastavení citlivosti ISO, což lze však řešit například propracovaným systémem automatického nastavení ISO a vyvážení bílé přiřazením k funkčnímu tlačítku, které ve výchozím nastavení aktivuje samospoušť. Všechny ostatní ovládací prvky jsou logicky rozmístěné, dostatečně velké a dobře označené. Tradiční výhodou Nikonu je také umístění hlavního vypínače přímo na spoušti, což je v nečekaných situacích velmi pohotové. Velmi pozitivní vliv má toto umístění také v situacích, kdy je nutno šetřit energii baterie. Při běžném fotografování, kdy není nutno nic nastavovat se takto dá fotoaparát zapnout, exponovat a vypnout během 2 – 3 vteřin.

Celkově lze provedení těla fotoaparátu i koncepci jeho ovládání hodnotit jako vynikající. Tělo je i malé, lehké a přes platovou konstrukci dostatečně robustní. Ergonomie i ovládání jsou také výborné, snad jen někomu mohou chybět jedno či dvě samostatná tlačítka. Zvláštní pozornost zaslouží otočný LCD monitor, jehož provedení lze hodnotit také jako výborné, i když je velká škoda, že Nikon nepoužil kvalitnější panel, který byl použit například v modelu D90 a v menu také chybějící čeština.