Zajímavým fotoaparátem, zapůjčeným společností Minolta k testování, je digitální EVF „zrcadlovka“ Minolta DiMAGE 7Hi. Test probíhal s ohledem na již testovaný fotoaparát Minolta DiMAGE 7. Vzhledem ke stejné základní konstrukci obou přístrojů a ke skutečnosti, že Minolta DiMAGE 7 zde byla velmi podrobně testována a popsána kolegy, odkazuji zájemce na tento test (odkaz zde) a zde jsem se zaměřil hlavně na odlišné, vylepšené nebo zcela nové funkce modelu DiMAGE 7Hi.
komunikace s počítačem
Připojení k PC je bez problémů, ovladače jdou nainstalovat snadno.
napájení
Zde DiMAGE 7Hi pokulhává asi nejvíce. Akumulátory se sice vybíjejí
o poznání pomaleji, než tomu bylo u předchozího modelu, ale stále je to
velmi rychle pro práci v terénu. Zde bych doporučoval pořídit AA
akumulátory náhradní (možná lépe 2 sady) s co největší kapacitou
(NiMh 1700 – 2000 mAh) a snažit se je cyklicky dobíjet. V ateliéru potom
jednoznačně připojit na síťový napáječ. Je také možné tento problém
řešit přikoupením bateriového napáječe s Li-ion akumulátory, ale cena
bude v tomto případě poněkud vyšší.
dokovací stanice
Není součástí, ani není v příslušenství.
práce s fotoaparátem
Měl jsem tento fotoaparát možnost testovat jen velmi krátce, ale musím
přiznat, čím déle jsem s ním pracoval, tím se mně vice líbil. U Dimage
7Hi opravdu hodně záleží na sžití se. Výhody poměrně složitého
ovládání se stanou zřejmými teprve po nějakém čase, a ovládání se
stane zcela automatickým. Přístroj si dovedu představit jako jeho
předchůdce především v atelieru, ale zkrácení operačních časů při
expozici a rychlostí sekvenčního fotografování jej posunuje i do dalších
oblastí fotografie. Mám na mysli samozřejmě náročné profesionální
fotografické práce. Pro běžnou fotografii je možné DiMAGE 7Hi použít
univerzálně.
testovací snímky
závěr
Kvalita fotografií vždy závisela a stále závisí především na
kvalitě optiky a na kvalitě záznamového média, u analogů filmu,
u digitálů CCD čipu. V případě Minolty DiMAGE 7Hi jsou tyto předpoklady
splněny a další funkce, jako volba barevného prostoru, možnost barevných
korekcí, kontakt studiového blesku a praktické ovládání, práci s tímto
bezesporu zajímavým přístrojem usnadňují. Fotografie zhotovené tímto
přístrojem mně opravdu mile překvapily jak ostrostí a množstvím detailů,
tak překvapivě věrnými barvami. Dále mne zaujala rychlost, s jakou je po
stisku spouště provedena expozice. To posunuje možnost použití DiMAGE 7Hi
i do oblastí, jako je reportáž nebo sport. Pro práci v atelieru by byla
ještě vhodná citlivost 50 ISO, při které se prakticky nevyskytuje šum. Co
mne dále na tomto fotoaparátu nepotěšilo byla jeho vysoká energetická
náročnost a vzhledem k ní, podle mého názoru nevhodně, zvolený zdroj. AA
akumulátory, přestože mají kapacitu 1700 mAh, jsou vybité během několika
málo snímků a uvažujeme-li pečlivou přípravu na snímek s využitím
všech funkcí, které k tomuto účelu DiMAGE 7Hi nabízí, budeme
s problémem vybitých akumulátorů stále zápasit. S tímto je patrně
spojeno nepříjemné zahřívání prostoru pro CF kartu. Jen můžeme doufat,
že ta teplota kartě neuškodí. Když mluvím o kartě, je třeba upozornit
na sklápěcí pojistku této karty (bez jejího zaklopení nelze prostor karet
uzavřít), na drhnutí krytu karet o úchyt koženého řemínku a na
nepatrnou kapacitu 16 MB karty dodávané s pětimegovým fotoaparátem.
Dalším nepříjemným zjištěním bude skutečnost, že manuálním
ostřením s jistotou nezaostříme, i když jinak je hledáček u tohoto
fotoaparátu skvěle vyřešen. Na úplný závěr testu mně dovolte porovnat
Minoltu DiMAGE 7Hi s jejími konkurenty, tedy především se SONY DSC-F717 a
NIKONEM Coolpix 5700. Coolpix 5700 má také vynikající zoom (doplněný
v příslušenství Tele a Wide předsádkami), ale posunutý do teleoblasti
(2,8–3,5 / 35–280), je drobnější, než DiMAGE 7Hi, má výklopný displej
(Dimage 7Hi hledáček), baterie mají poněkud větší výdrž (ale též je
nutné mít připravený čerstvý paket) a má problémy s manuálním
ostřením a AF v šeru. Makro má Coolpix 5700 od 3 cm. SONY DSC-F717 má
též vynikající optiku, ze zmiňovaných fotoaparátů s nejmenším
rozsahem, ale největší světelností ZEISS 2–2,4/38–190, jako zdroj má
Li-ion článek s velkou kapacitou a výdrží a makro dělá od 2 cm. Za
zmínku také stojí ostření pomocí laseru i v naprosté tmě a kloubové
natáčení těla fotoaparátu. Z toho je vidět, že každá z firem jde
svojí cestou a rozšiřuje možnosti zákazníků. Kdo preferuje širokoúhlé
záběry, může zkusit MINOLTU, kdo telezáběry, NIKON, kdo noční foto a
makro, SONY. Je to samozřejmě velice zjednodušené, kdo bude pořizovat tak
drahý fotoaparát, jistě pečlivě vyzkouší všechny dostupné typy a
rozhodne se i podle sympatií, které v něm fotoaparát vyvolal.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruAutor si pravděpodobně špatně přečetl návod. Pro manuální ostření je možno velice jednoduše (tl. ZOOM nebo INFO, jak komu vyhovuje) aktivovat čtyřnásobné zvětšení obrazu v hledáčku a pak lze již ostřit poměrně precizně (zoom se pak vypne automaticky po namáčknutí spouště). S GP akumulátory 2000mAh lze nafotit bez problémů 300 snímků (samozřejmě záleží na tom jak dlouho si kdo "hraje" s kompozicí). Jako veliké PLUS se mi jeví skutečnost, že při slabém světle je obraz elektronicky zesilován (a přepne se do B&W), takže vidíte v hledáčku více než prostým okem. K čemu je holografické ostření v naprosté tmě, když stejně nevidím co fotím... (Sony) Citlivost 50 ISO by nebyla špatná. Šum na velkých zvětšeninách lze ale kompenzovat softwarově www.neatimage.com
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.