Reportáž Noční matějská

Reportáž z návštěvy Matějské pouti jsem nafotila jako úkol v rámci Večerní školy fotografie 3 pořádané Fotoinstitutem.cz. Fotografovala jsem svým Nikonem D7200 a objektivy SIGMA 17-50 mm f/2,8 a Sigma 10-20 mm f/3,5. Reportáž mě překvapivě chytla. Třeba něco z následujících řádků a fotek bude inspirací i pro vás.

Matějskou pouť mám moc ráda. Je to z dětství. Když jsem byla malá holka, nebyly žádné funparky, aquaparky, dinoparky, farmaparky a cojávímcoparky… Byla jen Matějská. Jednou za rok. A když se poštěstilo, možná ještě sem tam nějaké kolotoče a labutě. Když se poštěstilo. Na Matějskou jsem se tedy těšila vždycky, celý rok. I dnes, po bezmála 30 letech, přestože všechen ten hluk a konzum kolem již silně vnímám, jí mám stejně ráda. Protože dětství. Protože věci z dětství jsou na celý život.

„Ruleta“ z ruského kola vytvořená pomocí dlouhého času, f / 20, 2,5 s, ISO 100

Večerní atmosféra Matějské pouti, f / 7,1, 1/125 sec., ISO 200


Kolotočové endorfiny, f / 5,0, 1/400 sec, ISO 200

Ve Večerní škole fotografování 3 pořádané Fotoinstitutem, kterou jsem absolvovala letos na jaře, jsme měli absolventskou práci. Její zadání: nafotit reportáž. Téma bylo zcela na nás. Mohli jsme si vybrat jakoukoliv akci, která nás zaujme. Bylo nutno splnit jen základní parametry reportáže. To znamená, rozsah cca 10–12 fotek, mezi nimiž musí být úvodní stránka, dvojstrana, celek a polocelky a alespoň jeden detail. A… hodně akce, pohybu a emocí. 

Obří řetízkáč kreslí překrásné obrazy, f /5,6, 1/640 sec, ISO 800


Autíčka jsou klasika, f / 5,6, 1/30 sec, ISO 250 

Když jsem jednou večer cestou domů uviděla zářit ruské kolo na Výstavišti, bylo mi hned jasné, o čem bude moje reportáž. Že bude z Matějské. A že bude v noci. Miluju barvy, světýlka a luminografii. Mám ráda práci s dlouhým časem, noční fotky, zoomování objektivem, panning, multiexpozice a různé „kreativní mazanice“. V reportáži jsem se musela držet na uzdě, ale alespoň jeden výtvarný počin jsem si prosadila i tam :) V reportáži samozřejmě nesmí chybět prvky pro danou akci typické. To v mém případě byly „fotky uložené v mé hlavě“, záběry z dětství: cukrová vata, srdce z perníku, autodrom, obří ruské kolo, řetízkový kolotoč a střelnice.

Bez cukrové vaty by to nešlo, f / 3,5, 1/100 sec, ISO 320


…a perníkové srdce také nesmí chybět, f / 3,2, 1/80 sec, ISO 100

Pokud jde o focení neznámých lidí, byl to pro mě křest ohněm. Právník ve mně (nota bene se zaměřením na ochranu osobních údajů) je stále dost silný a ozývá se, kdykoliv zvednu foťák a namířím objektiv na blízké neznámé. A ten právník zatím vždycky vyhrával. Ale teď jsem musela, neměla jsem na vybranou, byla tu ta absolventská práce, kterou jsem chtěla udělat tak, abych se za ni nemusela stydět, nebo ještě lépe.

Někdo mi úmyslně pózoval, f / 4,5, 1/250 sec, ISO 500


…a někdo mi pózoval nevědomky f / 4,5, 1/400 sec, ISO 400

K mému velkému překvapení proběhlo všechno úplně hladce, nezažila jsem jedinou stížnost, žádnou nepříjemnou konfrontaci. Jedna slečna, kterou jsem fotila, jak létá nad Výstavištěm, za mnou dokonce přiběhla s tím, zda bych jí fotky neposlala. Všichni byli v pohodě, zřejmě pod vlivem kolotočových endorfinů (a nevím, čeho všeho ještě…) Koneckonců, přišli se bavit a fotili se různě navzájem. Takže si mě vlastně nikdo ani moc nevšímal. Anebo mu to bylo jedno. Rozhodně ideální místo pro lidi, jako jsem já, kteří s reportážní, příp. street fotkou začínají a potřebují se trochu otrkat.

Jen se tak proletět nad Výstavištěm, f / 5,6, 1/400 sec, ISO 640

Všechny fotky jsou focené mým úplně prvním a zatím i posledním fotoaparátem Nikon D7200 a naprostá většina z nich zároveň i mým prvním objektivem SIGMA 17–50 mm f/2,8 EX DC OS HSM. Dvě fotografie byly pořízené širokáčem Sigma 10–20 mm f/3,5 EX DC HSM.

Všechny fotografie jsem fotila do RAWu (*.NEFF) a následně zpracovala v Light roomu. Vesměs šlo o korekci expozice, světel a stínů, popř. ořez a barevné korekce. Barvy jsem nicméně záměrně ponechala výrazné a divoké, leckdy nepřirozené, protože tak to odpovídalo realitě.

Fotila jsem v manuálním režimu, s ohledem na špatné světelné podmínky jsem nechtěla riskovat, aby fotoaparát dopočítával cokoliv za mě (navíc ten můj nepodává zrovna nejlepší výsledky při vyšších citlivostech ISO, proto tuto veličinu nenechávám nikdy na automatice). Nastavení jsem musela měnit pro každý záběr, úplně jiné hodnoty jsem měla pro „chytání lidí“ v pohybu na rychlých atrakcích, jiné pro panning a zase jiné pro experimenty s delšími časy. Byl to tedy zároveň velmi dobrý trénink na expoziční trojúhelník v praxi. Ostatně, když se pozorně podíváte na EXIF data uvedená pod jednotlivými fotkami, zjistíte, že tam nejsou jediné dvě fotky, které by měly stejné nastavení.

Duch Matějské, f / 5,6, 1/30 sec, ISO 320

Vítězný pokus o výtvarné zachycení ruského kola, f / 10, 1/4 sec, ISO 100

Celkový pohled na pouť je focený z kabiny ruského kola – měla jsem v plánu, v zájmu ulovení co nejlepších záběrů, vylézt i na další atrakce, jako třeba na obří řetízkový kolotoč, ale bylo toho tolik, co fotit, že více atrakcí jsem nezvládla. Alespoň jsem si tak něco nechala na příští rok. Protože na Matějskou budu odteď chodit už jen s foťákem.

 

Matějská z ptačí perspektivy, f / 4,5, 1/125 sec, ISO 500

Co říct závěrem? S focením reportáže se mi otevřel nový fotografický svět. Svět, který mě fascinuje. Svět, díky kterému se můžu vrátit o mnoho let zpátky a znovu prožívat dětství na Matějské. Anebo cokoliv dalšího. Možnosti jsou nekonečné. Stačí vzít foťák, vyrazit ven a dívat se na svět skrz hledáček. A u toho zachycovat všední i nevšední momenty našich životů. Nápadů mám už v hlavě spoustu. Ale o tom zas někdy příště :)

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (8)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram