Junkerdalsura - botanický zázrak

Junkerdalsura je norský botanický zázrak. Je to úzká soutěska s vápencovým podložím chráněná před studenými severními větry vysokými skalními stěnami. Vedle velkého množství vstavačovitých orchidejí zde najdete opravdovou vzácnost: střevíčník pantoflíček

Peřeje řeky Lonselva I

Silnice E6 překračuje polární kruh na hoře Saltfjell. Je to nehostinné území: sutě, sníh, bažiny, neustále zde fouká vítr. Na sever tudy směřuje i nordlandská železnice. Nejvyšším vrcholem Saltfjelletu je 1751m vysoký Orfjellet. Až budete sjíždět na sever do údolí Saltdal, můžete ho vidět SZ od železniční stanice Lonsdal. Pokud však budete mít stěstí na počasí!

Peřeje řeky Lonselva II

V průběhu sjezdu do údolí kolem peřejí řeky Lonselva tvář krajiny začíná být trochu usměvavější.
Objevuje se les tvořený roztroušenými borovicemi. Údolí Junkerdalen je předělem mezi pohořími Salitjelma a Saltfjellet.
Závěr tohoto údolí tvoří úzká horská soutěska – Junkerdalsura.

Přítok Junkerdalsury


Toto území je chráněno již od roku 1928.
Jeho podloží je tvořeno břidličnatými svory s příměsí vápence. Výskyt vápence a stěny kaňonu chránící před studenými severními větry vytvářejí ideální podmínky pro výskyt rostlin.
Rostliny typicky arktické se zde setkávají s druhy, které zde mají nejsevernější lokalitu svého výskytu (např. rakytník úzkolistý).

Kaňon řeky Junkerdalselva

Naše cesta:
Cesta do Junkerdalsury vede od turistického střediska Saltdal.
Nejprve přejdete řeku Junkerdalselvu po zavěšeném mostě .
Cesta soutěskou je velmi pohodlná. Vede podél řeky.

K mostu se silnicí E77 vedoucí do Švédska je to asi 6 km. Návrat je bohužel možný jen po stejné cestě. Byli jsme zde v druhé polovině července, což není z hlediska květeny nejlepší období. Optimální je červen. Dryádky, hořce a většina vstavačovitých orchidejí již byla odkvetlá.

Vstavač Severský rozchodník
Střevíčník pantoflíček I

Viděli jsme neuvěřitelné množství vzácných střevíčníků, ale všechny rostliny byly již odkvetlé. Vypadalo to dost beznadějně. Vyfotografoval jsem si alespoň rostlinu s uschlými květy. Jedinou šancí byla stinná místa v blízkosti řeky, která byla relativně nejchladnější. Nejmladší člen výpravy Petr to nevzdával. Šel proti svým zvykům stále vpředu. Táto! Střevíčník! Kvete! Doted´ si to pamatuji. Keřík opozdilec nám udělal velkou radost.

Střevíčník - detail Květena
Solvagtind v mlze


Nahoře na hřebenech byla mlha a pršelo.
V Junkerdalsuře bylo docela pěkně.
Už mi jenom chybí fotografie zasněženého Solvagtindu, nejdivočejšího a nejkrásnějšího vrcholu v oblasti.
Ale to snad až někdy příště.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram