Recenze zrcadlovky Nikon D5600

Setový objektiv Nikkor 18–55mm f/3,5–5,6 G AF-P DX

Nikon 18–55mm AF-P je pořád ještě novinkou, a to celkem revoluční mezi setovými zoomy Nikon. Prvním inovovaným prvkem oproti starším verzím je skládací tělo. V základní poloze má 205 gramů, jen necelých 7 cm na délku, po roztažení do polohy, ve které může produkovat snímky, se protáhne na 9,5 cm. Každá taková procedura ale znamená zmáčknutí příslušného tlačítka na těle objektivu a výrazně pootočit zoomovacím kroužkem. Pro fotografy zvyklé na neskládací těla to je otrava, ale mám-li být upřímný, není problém si na to zvyknout.

Druhou inovací je zmizení přepínačů manuálního/au­tomatického ostření a optické stabilizace z těla objektivu. Nastavení se nachází někde v menu a zde už nebudu na Nikon hodný jako o pár řádků výše. Na těle objektivu bylo vše pěkně přístupné a fotograf měl přehled, jak ostří nebo jestli má zapnutou stabilizaci obrazu. Takto se zbytečně prodlužuje doba, než můžeme zmáčknout spoušť.

Poslední a velmi povedenou novinkou je nové krokové ostře­ní, jež najdete pod označením AF-P. Nový motorek je extrémně rychlý a tichý. Tečka. Zcela bez výtek.

Tím jsme si shrnuli základní parametry objektivu. Dále na objektivu jsou dva prstence, ten větší, blíže tělu a s velkým tlačítkem slouží k zoomování, ten nenápadně malý a téměř na konci objektivu slouží k ostření. Funguje poměrně netradičně – nemá žádné zarážky, takže jím můžete stále otáčet, to vtipné ale je, že se často nic neděje. Pokud není foťák zapnutý, ostřící kroužek zkrátka neostří. Pokud ho už zapnete, musíte v menu ještě povolit přeostřování při automatickém ostření, jinak bude fungovat jen při manuálním ostření. Nikde na těle se nenachází ukazatel hloubky ostrosti. Ještě dodám, že se objektiv vysouvá jen při ostření a přední závit na 55mm filtry se neotáčí (zvolejme třikrát sláva!)

Pro úplnost doplním, že objektiv nemá žádné utěsnění proti prachu a navíc má jen plastový bajonet. To ale nelze chápat jako jednoznačné minus, jelikož spousta uživatelů naopak ocení nízkou hmotnost. My jsme testovali verzi s optickou stabilizací obrazu (VR), dejte si ale při výběru pozor, je i varianta, která stabilizovaná není. Její účinek je asi 2 EV, tedy udržíte z ruky 4× delší časy než bez stabilizace.

Jak je na tom objektiv po optické stránce? Překvapivě poměrně dobře, když se podíváme na úroveň detailů, které vykreslí, můžeme být spokojení. Vinětaci lze poznat, ale foťák ji umí do JPEGu upravit, podobně je na tom i zkreslení:

18mm

55mm

18mm F3.5 full-res

18mm F8 full-res

55mm F5.6 full-res

55mm F8 full-res

Vzhledem k celkem špatné světelnosti a maximálním 55mm ohnisku bychom v zásadě neměli očekávat moc rozostřené pozadí. Když jsem to zkoušel, byl jsem ale pozitivně překvapen. Objektiv „maže“ pozadí nadmíru dobře. 

Důvodem je nízká hodnota minimální zaostřitelné vzdálenosti – 25 cm. Díky ní má i dobré zvětšení – 0,38×, takže je poměrně vhodný na focení detailů, nicméně stále se o opravdové makro nejedná:

I když objektiv vypadá velmi povedeně, dodám, že pokud vám nejde o ultramalé rozměry a extrémně rychlé ostření, připlaťte si za Nikon 18–105mm f/3,5–5,6 AF-S DX G ED VR. Kromě většího rozsahu nabídne i mírně lepší optické vlastnosti a nejspíše oceníte i přepínače redukce vibrací a automatického/ma­nuálního ostření.

Šum, dynamický rozsah

Pokud vybíráte foťák, šum bude jedním ze základních parametrů, na které se zaměříte. V tomto ohledu není Nikon D5600 extra výjimečný, co se porovnání v jeho třídě týče. Výřezy níže jsou stoprocentní a přímo z RAWu bez jakýchkoliv úprav. Pokud zvolíte redukci šumu (do JPEGu) nebo pokud RAWy upravíte, dostanete méně zašuměné snímky.

V rozmezí ISO 100–800 je šum minimální a téměř jej nezaznamenáte. ISO 1600 už mírně navyšuje šum, zatímco ISO 3200 už jej zvyšuje více, snímky jsou stále použitelné a detaily jsou ještě zachované. Na hranici použitelnosti se však nachází ISO 6400, zde bych už zvažoval lehké odšumování i za cenu ztráty dalších detailů. Další hodnoty ISO už jsou silně zašuměné a bez odšumování se neobejdou. To odpovídá současné APS-C třídě.

Dynamický rozsah čipu je výborný. Do JPEGu doporučuji používat standardně automatický Active D-Lighting, pro náročnější scény i HDR také na automatickou sílu – v takovém případě je vhodný stativ, aby se snímky dobře složily dohromady. Pokud byste nastavili HDR i ADL na maximum, výsledek už není ideální. Objevují se podivné fleky.

Výchozí DR

ADL Auto

DR Maximální

Dynamický rozsah – RAW

Pokud fotíte do RAWu, v postprocesingu najdete hodně detailů hlavně ve stínech, ale i ve světlech se najde další kresba. Pro ideální ilustraci poslouží přiložené fotky.

Grafické prostředí

Nikon D5600 má stejné grafické provedení a stejné rozložení položek nastavení jako všechny ostatní modely výrobce, liší se ale v několika položkách, které buď chybí, nebo naopak přebývají podle možností hardwaru. Pokud znáte jiný foťák od Nikonu, tuto sekci můžete klidně přeskočit.

Celé ovládání můžeme rozdělit na 4 základní skupiny: galerii výsledných snímků, obrazovku pro živý náhled, nastavení expozice a menu.

Galerie výsledných snímků umí kromě jednoduchého zobrazení snímků i zmenšený náhled včetně několika důležitých parametrů jako ISO, clona, čas, ohnisko, korekce expozice a mnoho dalších včetně histogramu. Lze zobrazit i histogramy pro RGB kanály, přepaly nebo podrobné nastavení i nejmenších detailů. Nejspíše skončíte u Přehledu se snímkem a důležitými informacemi v jednom okně. Škoda, že chybí zobrazení ostřících bodů.

Nastavení expozice nabízí v základním módu přehled o nastavení většiny hodnot. Po stisknutí „i“ se dostanete do nabídky, kde můžete některé parametry i upravovat. Na úvodní obrazovce můžete pouze měnit ostřící body (mimo nastavení úplné automatiky ostření), clonu a zkrátka vše, co lze nastavit pomocí tlačítek na těle.

Živý náhled obsahuje základní parametry expozice, které se dají i při natáčení videa měnit. Mimo natáčení se mohou měnit i pokročilejší parametry jako při normálním komponování v hledáčku, pouze u ostření se neobjevují klasické položky, ale priorita obličeje, normální, široká krajina a sledování objektu. Nastavovat lze samozřejmě dotykem, takže Nikon maximálně usnadňuje přechod z kompaktu.

Samotné menu je vcelku rozsáhlé, takže se může stát, že chvíli hledáte vytouženou položku, již chcete změnit. Naleznete tam téměř vše – od velikosti obrazu, nastavení kvality ukládání, bitové hloubky přes nastavení ostření až po sklopení zrcátka po čištění. Konkrétně se můžete podívat do přiložených obrázků, bohužel jsme měli k dispozici testovací vzorek, který uměl jen anglicky a čínsky. Na český trh jde přístroj s češtinou.

Video

Pokud přepnete do živého náhledu, můžete natáčet i videa. Jejich maximální rozlišení je Full HD (1920×1080 px) a snímkovací frekvence může vzrůst až na 60 snímků za vteřinu. To jsou všechno solidní hodnoty, díky kterým může foťák zastat i úlohu domácí kamery.

U videa může být problémem přeostřování. Zatímco normálně je velmi svižné, při přepnutí do live view se změní způsob ostření na detekci kontrastu, což způsobuje drobné problémy. Foťák v takovém případě neví, jestli má ostřit více do blízky, nebo do dálky a typicky bloudí tam a zpět, než se chytne. To je dobře patrné v přiložených ukázkách, kde jsem používal v nastavení sledování objektu, takže by měl v ideálním případě zůstat pořád ostrý.

U videa si můžete povšimnout i kvalitního zvuku, který je nahráván jako stereo. Pro ještě lepší výsledky je možno k Nikonu D5600 připojit ještě externí mikrofon přes konektor Jack 3,5 mm. Co se nastavování expozice týče, můžete měnit clonu, ISO nebo čas (v manuálním režimu) i za natáčení.

Dobrou zprávou je podpora timelapse videí. Stačí foťák upevnit na stativ, nastavit expozici, prodlevu a počet snímků a po focení vyplivne už hotové video ve Full HD rozlišení. Jednoduché a účinné. Pro hračičky nabízí i možnosti intervalového snímání, kdy si můžete fotky do videa složit v počítači a ještě je před tím upravit.

Výdrž baterie

Bohužel jsem měl Nikon D5600 jen něco málo přes týden, takže jsem stačil vybít akumulátor jen jednou a konkrétně i to zabralo asi 150 snímků, několik minut videa a dlouhý čas strávený v menu a živém náhledu. Samozřejmě výsledné číslo bude mnohem vyšší (dle CIPA standardu má být výdrž 970 snímků).

Závěr

Celkově se jedná o velmi povedený přístroj s „několika mouchami“. Potěší nízká hmotnost, kompaktní rozměry nebo kvalitní čip s dobrým dynamickým rozsahem, kde hlavně v RAWu budete moct vytáhnout hodně stínů a skrýt nějaké přepaly. Šum je také na rozumné úrovni, a když jej budete odstraňovat ještě přes RAW, dostanete se na vyšší hodnoty ISO, než je schopný samotný čip v kombinaci s procesorem EXPEED 4. O rozlišení hovořit dlouze nebudu, na dnešní fotografii je zcela dostatečné.

Ostření je výborné hlavně v kombinaci se základním setovým objektivem 18–55mm AF-P, obdobně rychlé a tiché budou i ostatní objektivy s AF-P ostřením. Povedené je i video s celkem kvalitním zvukem a maximálním rozlišením Full HD a 60 snímky za vteřinu. Vedle toho je i oblíbená funkce vytvářet timelapse videa.

Hlavně při natáčení videa potom přijde vhod výklopný polohovací displej s dobrým rozlišením, pozorovacími úhly i čitelností na slunci. Bohužel displej je potřeba používat častěji, než by bylo vhodné. Do menu musíte kvůli změně téměř čehokoliv mimo základní nastavení expozice, nově mezi tyto položky přibyla v kombinaci se základním setovým objektivem i optická stabilizace a automatické/ma­nuální ostření. Navíc celkem nepochopitelně z toho Nikon vyčlenil ještě jednu položku, a to možnost doostřovat při automatickém ostření manuálně a zahrabal ji úplně jinde do menu. Toto všechno se přitom u jiných objektivů nachází přímo na jejich tělech! Stačí jen přepnout vypínač – zde se tedy nejedná o kritiku foťáku, ale setového objektivu k němu přiloženému, aby bylo zcela jasno.

Oproti vyšším řadám má Nikon D5600 horší ergonomii, a to hlavně méně tlačítek a chybí mu stavový displej. Moderní člověk může namítat, že má přeci dotykový displej, přes který lze vše krásně nastavit. Zkušený fotograf však odpoví, že na pokročilejších tělech je vše možné nastavit za pár vteřin, aniž by musel odtrhnout oko z hledáčku. Dříve jsem si také myslel, že více tlačítek a druhý stavový displej nejsou důležitý. Když jsem ale nyní z pokročilejšího těla od Nikonu přešel na Nikon D5600, několikrát jsem se vztekal, kde nastavím tamtu či onu věc a proč nevidím důležité údaje na stavovém displeji. Pokud byste chtěli profesionálnější ovládání, stačí se podívat po APS-C řadě D7×xx a jiných foťácích, které stojí přes 30 000 korun. Ale mám-li být zcela upřímný, dokud nebudete dlouho fotit s foťákem s lepší ergonomií a stavovým displejem, nepřijde vám divné, že tyto funkce nemáte.

Největší problémy ale byly s funkcí  SnapBridge, kterou se mi ani nepodařilo zprovoznit, přičemž podobné zkušenosti mají i další uživatelé po celém světě. Bez ní jsem v podstatě testoval Nikon D5500, který je ale o pár tisíc levnější než D5600. Dovolím si říct, že pokud to Nikon vylepší, určitě bude D5600 stát za ty dva tisíce navíc. Možnost nastavení expozice z telefonu, živý náhled, rychlé stahování fotek a následné zveřejňování na sociálních sítích, to chce většina mladých a potěší to jistě i další fotografy. Kvůli tomu navíc Nikon odstranil i infračervené porty pro příjem signálu z bezdrátového dálkového ovládání, což je třeba pro krajinkáře či fotografy nočních scén „smrtelné“, pokud nefunguje SnapBridge

Za zapůjčení děkujeme společnosti Nikon!

Najdete v ? e-shopech ? od ? Kč

Najdete v ? e-shopech ? od ? Kč

(Aktualizace po dokončení článku: nový firmware 1.01 míří právě na řešení problémů SnapBridge, konkrétně konektivity se systémem iOS).

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších zrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze zrcadlovek.

Galerie snímků v plném rozlišení

(pro zobrazení expozičních informací najeďte myšítkem nebo klikněte, druhý rozklik vás pak přenese na plné rozlišení)