Test Nikon F65

test – obrazová příloha

Fotoaparát jsme testovali v odpoledních hodinách (14:00 – 16:00) při polojasné obloze. Vyrazili jsme do křivoklátských lesů a naším objektem se stalo údolí Berounky. Testovali jsme fotoaparát z uživatelského hlediska. Vyzkoušeli jsme všechny funkce fotoaparátu, otestovali hloubky ostrosti objektivů, jejich ohniska a minimální vzdálenost od objektivu, měření expozice – Matrix / zonální a autofokus. Fotografovali jsme na inverzní film Kodak Ektachrom E100S, Professional. Dále jsme se neobešli bez stativu Manfrotto 055 a externího expozimetru Seconic Digilite L318B k porovnání naměřených expozic. Film byl vyvolán v laboratoři Fotografie v Praze 6 – Petřiny. Diapozitivy byly naskenovány na rotačním skeneru JEI Corporation, s denzitou 4,5 na rozlišení 2400 dpi ve Fotostudiu B v Křivoklátě.

měření expozice

S objektivem 28–80, při ohnisku 28 mm jsme pořídili celkem tři snímky. U prvních dvou snímků byla nastavena priorita clony f22. První snímek byl exponován dle údajů externího expozimetru Seconic spot. Druhý snímek byl pořízen v manuálním nastavení s prioritou clony, přičemž jsme využili vlastního měření Nikonu F65. (integrální měření se zdůrazněným středem) a poslední snímek byl exponován v motivovém režimu „krajina“ který používá 3D matrixové měření. Nejlepších výsledků jsme dosáhli u prvního snímku, kde jsme proměřovali nejenom oblohu, ale i tmavší části obrazu. U integrálního měření v manuálním módu jsme dosáhli uspokojivých výsledků. V motivovém módu krajina nedošlo k nejlepšímu automatickému vyvážení expozice. Obloha je více přeexponována. Rozdíly jsou na snímku patrné, musíme si však uvědomit, že jsme fotografovali na inverzní barevné filmy, které mají minimální expoziční pružnost a vyžadují přesné měření expozic. U negativních filmů by rozdíly těchto tří měření nebyly tak velké.

ohniskové vzdálenosti 28–80 mm

S objektivem 28–80 jsme pořídili celkem tři snímky testu ohniskových vzdáleností (28, 50, 80mm). Expozice byly pořízeny v tématickém režimu “krajina”.

ohniskové vzdálenosti 70 – 300 mm

Objektiv 70–300 nás překvapil svojí kompaktností a poměrně rychlým ostřením. S prioritou clony f22 jsme získali celkem tři snímky s různými ohnisky – 70, 200, 300 mm.

test hloubky ostrosti (28 – 80 mm)

U prvního snímku jsme zkoušeli maximální zaclonění a odclonění při minimální vzdálenosti objektivu od fotografovaného objektu s použitím ohniska 80 mm. První snímek jsme pořídili s nastavením priority clony na f22. Druhý snímek při cloně f5,6. Jistým problémem byla zkouška zaostření při tématickém nastavení makro, kdy fotoaparát zaostřoval na popředí. V našem případě jsme zaostřovali za pomoci pravé zaostřovací zóny, kterou jsme si přednastavili. V druhém případě jsme zkoušeli hloubku ostrosti s ohniskovou vzdáleností 50mm. Fotografovali jsme podobně jako u prvního případu s použitím clonových čísel f22 a f4.

test vestavěného blesku

Pro zkoušku integrovaného blesku jsme využili příkladu z portrétní fotografie. Na prvním snímku jsme použili ohnisko 80mm objektivu 28–80 mm. Programovým kolečkem jsme zvolili tématický program portrét. Po stlačení spouště vyskočil vestavěný blesk a následovala expozice s bleskem. Programový režim zaostřil správně na objekt a použil clonového čísla 5,6 k dosažení co nejmenší hloubky ostrosti jak je v portrétní fotografii běžné. U druhého snímku jsme volili manuální nastavení clony a expoziční doby bez použití blesku. Využili jsme přirozeného protisvětla a tématicky zajímavého prostředí. Jelikož jsme nechtěli mít rozostřené popředí, podobně jako na snímku s automatickým režimem, volili jsme clonové číslo f8.