Akty I.

Historie aktu je stará jako historie lidstva. Počátky aktu je možné nalézt na jeskynních malbách prehistorických lidí, v Mezopotámii nebo v době vlády Egyptské královny Kleopatry. V antice se aktu dařilo a celá řada soch, reliéfů nebo plastik dochovaná do současnosti je toho důkazem.

V průběhu staletí se měnila jak estetická, tak i morální hlediska na zobrazení nahého lidského těla. Takřka všechny epochy a výtvarné směry snad s výjimkou gotiky akt nevynechaly. I nejmladší výtvarná disciplína fotografie nemohla zůstat stranou. První pokusy o fotografický akt jsou datovány koncem 19. století a dnes již působí poněkud komicky. Fotografie byla ještě v plenkách, ale akt byl natolik lákavý námět, že velmi brzy spatřil světlo světa ve špičkové podobě.

Začátkem dvacátého století se již objevili autoři, kteří si s tématem poradili velmi dobře a jejichž fotografie se prodávají na mezinárodních aukcích za neuvěřitelné částky i dnes. Příkladem může být Robert Demachy nebo náš František Drtikol. Myslím, že v historii fotografického aktu lze vystopovat dvě období. V počátcích minulého století se fotografie aktu koncipovala jako vysoce výtvarný obor, kde problémem číslo jedna byla míra stylizace. Fotografie obecně byla označována za příliš naturalistickou a o aktu to platilo dvojnásobně.

S postupným uvolněním a táním společenských tabu v šedesátých letech minulého století nastupuje silná generace vynikajících fotografů aktu. Tito autoři nastavili laťku hodně vysoko a dá se říci, že je do dnešních dnů stále nepřekonaná. Fotografie Sama Haskinse nebo Helmuta Newtona znamenaly ve své době revoluci. Ukázaly fotografický akt tak, jak jej předtím diváci neznali. Fotografie přestala být sterilní akademickou hrou světel a stínů a začal z ní dýchat život. Akty se přenesly z atelierů do exteriéru. Fotografovalo se všude od mořských pláží až po interiéry paláců a zámků. To vše zvláště u Sama Haskinse, s obrovskou dávkou výtvarné fantazie a vkusu.
Více o Samu Haskinsovi a přiložených fotografiích najdete na stránkách www.haskins.com.

V tomto druhém období, a v tom je přínos výše uvedených pánů, vznikly fotografie, kde naprosto dominující je nápad, ať již výtvarný nebo významový. Fotografie vzbuzují asociace, mnohdy jsou velmi vtipné a nápadité. Často také v případě zvláště Helmuta Newtona útočí na nízké pudy. Autor balancuje na hraně mezi pornografií a aktem, ale vždy tuto hru skvěle zvládá.

Prezentace takto fotografovaného aktu umožnila samozřejmě celkově tolerantní atmosféra ve společnosti a růst polygrafického průmyslu. Na scéně se objevila celá řada fotografických a módních časopisů, titulů „pro pány“, renomované firmy začaly vydávat nástěnné kalendáře. Na tyto impulsy reagovali samozřejmě i fotografové u nás. Vyrostla generace vynikajících autorů jako Taras Kuščynsky, Miloslav Stibor nebo Miroslav Bílek a do této věkové kategorie se dá zařadit i naše současná největší hvězda tohoto žánru Jan Saudek.
Více o Janu Saudkovi a přiložených fotografiích najdete na stránkách www.saudek.com.