S digitálem na cestách

BATERIE

První, co asi každého z nás napadne, bude životnost baterií. I přesto, že každý digitální fotoaparát je rozdílný, všechny jsou energeticky více náročné, nežli jejich kinofilmoví předchůdci. Jak to tedy s tou energií ve skutečnosti je? V reálném světě fotografie to není až takový problém. Např: můj Canon EOS 10D + BG-ED3 (battery grip) + dvě plně nabité baterie vydrží 800–1000 snímků, což je víc, než někteří uživatelé filmu vyfotí za rok. Jinak řečeno, mohu se klidně vypravit na týdenní tůru do přírody, anichž bych se o baterie zajímal. Pokud se někdo rozhodne cestovat několik týdnů autem, pak si samozřejmě může baterie dobíjet během jízdy. Co však dělat, pokud plánujete cestu mimo civilizaci delší nežli týden? Pro extrémně dlouhé výlety do přírody není špatné si pořídit silnou baterii se solární nabíječkou. Na trhu je několik firem, které se zabývají výrobou silných baterií a solárních nabíječek, ale jejich cena není vždy příznivá (např: Digital Camera battery – odkaz zde: www.digitalcamerabattery.com). Minulý rok jsem strávil s kamarádem 10 dní v pohoří Sierra Nevada, na John Muir Trail. Ušli jsme asi 30 mil a vyfotil jsem okolo 900 fotografií. Vystačil jsem si pouze s jedním setem baterií. Můj kamarád si na výše uvedeném odkazu zakoupil jak baterii, tak sluneční nabíječku, takže jsem měl možnost posoudit, jak to funguje. Je to až neuvěřitelně jednoduché. Baterii prostě připojil ke slunečnímu panelu, který připevnil na batoh a vydali jsme se na cestu. Během cesty se mu baterie dobíjela a na konci dne (po 9 hodinách) byla nabitá. Baterii používal i jako zdroj pro Smartdisk databanku (odkaz zde: www.smartdisk.com/…lashTrax.asp) a nemusel by ji asi ani jednou nabíjet, pokud bych ho k tomu nenutil. Ještě bych se rád zmínil o spotřebě baterií v mrazech. Stejně jako tužkové baterie, tak i baterie pro digitály nemají rády zimu. Zatím jsem strávil v mrazu pouze 3 dny bez nabíjení a baterie to vydržely. Nejúčinnější ochranou je baterie udržovat v teple. Já je nosím v náprsní kapse a vytahuji je jen když fotím. Nakonec dojde na osobní rozhodnutí každého z nás. Z vlastní zkušenosti mohu jen dodat, že jsem si zatím po dobu 3 let vystačil pouze s originálními bateriemi Canon a nabíjením v autě.

UKLÁDÁNÍ DAT

Dalším problémem, který nám digitální fotografie přináší, je ukládání dat. S příchodem digitální fotografie na trh, přišla i určitá svoboda focení a asi jen málokterý vlastník digitálního fotoaparátu počítá snímky. Kam máme všechny ty snímky ukládat? Je opět několik možností a záleží opět na každém z nás.

Jako první řešení bych navrhl prosté zakoupení objemnější pamětové karty. Při dnešních cenách není problém zakoupit dobrou pamětovou kartu o velikosti 1GB pod 10 000 Kč. Na zahraničních trzích se dají koupit i levněji. Na 1GB pamětovou kartu se vejde např:150 fotografií ve formátu RAW z Canon 10D. Záleží na fotoaparátu a velikosti souborů, ve kterých jsou data ukládána. (Např Minolta 7i (5Mpix) ukládá data do 9MB souborů, zatímco Canon 10D(6Mpix) ukládá data do 6MB souborů). Z pamětových karet bych doporučil 1GB Scandisk Ultra II, a samozřejmě 1GB microdrive díky příznivému poměru cena/výkon. Jako druhé řešení přichází v úvahu databanky. Jejich cena je poměrně přijatelná v poměru cena/výkon, a výběr je také velký. Jejich nevýhodou je dost velká spotřeba energie. Obvykle vydrží jen několik přenosů dat (max 5–8 1GB přenosů) na jedno nabití. Pokud se někdo rozhodne pro tento směr, je možná dobré si trochu připlatit a pořídit si model s malým LCD monitorem, na kterém se můžete ujistit, že jste při přenosu nepřišli o žádná data. Z vlastní zkušenosti databanky nedoporučuji. Měl jsem dost špatné zkušenosti s modelem Delkin eFilm PicturePad (odkaz zde: www.delkin.com/…ad/index.htm). První odešel po čtyřech měsících používání (data jsem ještě zachránil) a druhý po výměně od firmy Delkin odešel po třech měsících a já přišel o 300 fotografií. Naopak poměrně samou chválu jsem slyšel o modelech firmy Smartdisk (odkaz zde www.smartdisk.com), ale bohužel nemám žádné osobní zkušenosti. Jako třetí řešení, které sám používám po dobu 2 let, je koupě přenosného PC – notebooku. Tato varianta u mě nakonec vyhrála, i přesto, že je finančně náročnější. Jelikož vlastním čtyři 1GB karty, což mi dá zhruba 600 fotografií (16 filmů !!!), mám dostatek přenosné paměti na tůry a při návratu do auta to prostě přehraji do PC a druhý den mohu zas někam vyrazit. Výhodou je i okamžité zpracování fotek v PC, možnost vypálení na CD-R nebo DVD-R a v případě nutnosti možnost připojení na internet.

Rozhodnutí je opět na každém z nás, někomu nemusí vyhovovat ani jedna kombinace, někdo to zkombinuje všechno dohromady, a někdo si najde vlastní způsob ukládání dat. Každopádně ukládání digitálních fotografií není o moc horší nežli ukládání filmu, a ještě odpadnou únavné kontroly na letištích a uvolní se místo v batohu, které film zabíral. Naopak výhodou digitálních dat je jejich skladnost. Pokud někdo bere focení vážně, tak jako třeba já, ví, kolik místa zaberou vyvolané filmy!! Osobně jsem vlastníkem 30 “krabic od bot” plných diapozitivů! Digitální data v tomto ohledu zabírají přece jen menší místo. Já k archivaci dat používám externí HDD Maxtor (odkaz zde www.smartdisk.com), a samozřejmě vypaluji na DVD-R, ale o tom snad až někdy jindy.

ÚDRŽBA A ODOLNOST

Pokud jde o kategorii kompaktních digitálních přístrojů, potom údržba a odolnost je asi stejná, jako u kinofilmových kompaktních přístrojů. Na trhu je několik digitálních kompaktních přístrojů, které jsou vodě odolné, ale většinou je třeba, abychom byli stejně opatrní jak jsme byli zvyklí u kinofilmových kompaktních přístrojů.

U digitálních SLR je situace stejná. Levnější modely nemají naprosté utěsnění proti povětrnostním vlivům , jako profi modely. Co to znamená v realitě ? Jako vlastník rozdílných těl – EOS 3, EOS Elan IIe, D60 a 10D mohu říci, že jsem se všemi fotil v dešti, prachu, mrazu a všechny to přežily ! Jediný problém, který jsem zažil, bylo když mi spadla D60 s objektivem 70–200 L IS v Coloradu ze 2 metrů na kameny. Objektiv to přežil, ale tělo bohužel vyžadovalo opravu za $1000, ale upřímně řečeno si nejsem jistý jestli by to nějaké tělo přežilo.

Jedním z největších problémů s digitálními SLR je prach. Prach kolem nás vždy byl a bude, ale při používání filmu, kde se políčka posunují, to nikomu jako problém nepřišlo. Každý, kdo si někdy něco naskenoval, mi dá za pravdu, že ten prach je prostě problém i u filmu. Jelikož se digitální snímač neposunuje, prach se na něm usazuje a dřív nebo později je potřeba fotoaparát vyčistit.

Jak se projevuje prach na čidle, je ukázáno na následujícím snímku výřezu modré oblohy (detaily prachu jsou vidět pouze na zvětšeníně – po kliknutí na náhled)

Některé sensory trpí na prach méně (Canon CMOS) nežli ostatní (Nikon), ale čištění se nevyhneme. Z vlastních zkušeností mohu doporučit následující firmy:

Photographic Solutions Inc. (odkaz zde: www.photosol.com), která vyrábí čistící tekutinu plus speciální mopy vytvarované na velikost snímacího senzoru American Recorder (odkaz zde: www.americanrecorder.com/…/default.php?…), která vyrábí CO₂ bombičky bez obsahu tekutin a olejů.

Při samostatném procesu čištění bych doporučoval NETLAČIT na sensor, a hlavně to s tím čištěním NEPŘEHÁNĚT !!! Co nevyčistíte sami, odstraníte v softwaru.

Další často uváděnou otázkou je, jak dlouho snímací sensor a vůbec celý digitál vydrží ? Kdo ví ? Stejně jako kinofilmová těla i digitální nevydrží věčně, ale myslím, že vydrží přinejmenším to samé co jejich filmoví bratříčci.

CO Z TOHO VŠEHO PLYNE ?

Myslím si, že digitální fotoaparát je schopen podat stejný výkon v každodenních i extrémních podmínkách jako kinofilmový fotoaparát. Jsem o tom natolik přesvědčen, že jsem svá filmová těla prodal a ponechal jsem si pouze digitální. Jako každá nová technologie i digitální fotografie s sebou přináší určité problémy, které jsou ale v porovnání s počtem výhod naprosto zanedbatelné. Důkazem úspěchu digitální fotografie je neustále rostoucí celosvětová poptávka. Za minulý rok se prodalo přes 50 milionů kusů (Evropa 18 mil., Amerika 17mil., Japonsko 9 mil., zbytek světa 6mil.). Během následujících let technologie umožní jestě kvalitnější sensory, větší pamětové karty, výkonnější baterie a to všechno za menší cenu!!!