Jak fotit v Death Valley

Nejteplejší, nejsušší, nejnižší: Death Valley je země extrémů. Je to jedno z nejteplejších míst na zemském povrchu s průměrnými letními teplotami přesahujícími 40°C. Národní park Death Valley v sobě zahrnuje nejníže položený bod na západní polokouli a zároveň je nejsušším místem v Severní Americe. I přes své na první pohled dost nehostinné a nepříznivé podnebí, je Death Valley ráj pro každého krajinářského fotografa. Najdeme tu vše od zasněžených třítisícovek, přes sopečné krátery, písečné duny až po nekonečná solná pole. Díky této rozmanitosti a kráse patří Death Valley mezi jeden z nejnavštěvovanějších a nefotografovanějších parků na Americkém kontinentu. V článku najdete rady, jak fotit v několik zajímavých lokalitách tohoto národního parku .

Death Valley<br>©Tomáš Kašpar, 2004

VYBAVENÍ

Death Valley je ráj pro krajináře. Příznivci širokoúhlých objektivů si zde přijdou na své. Objektivy v oblasti 28mm a 24mm jsou ideální a pokud někdo vlastní 20mm, tak by si ho rozhodně měl přibalit. Death Valley je také domovem pro 350 druhů ptáků, spousty plazů, savců a ryb. Většinou se však jedná o noční živočichy, se kterými se pravděpodobně nesetkáte. Proto dlouhá skla nedoporučuji. Střední zoom v rozsahu 70–200 by měl naprosto vystačit. Pokud fotíte na film, potom doporučuji Fuji Velvia a Provia pro jejich malé zrno a saturované barvy. Z filtrů bych doporučil přechodové a polarizační (digitalisti si vystačí jen s polarizačním filtrem).

Všechny fotografie v tomto článku byly pořízeny fototechnikou: Canon 10D + 16–35mm + B&W polarizační filtr + 1GB Scandisk CF.

Dále jsem použil stativ Gitzo 1228 s kulovou hlavou Kirk BH-3. Pokud jde o počítačové úpravy, většina úprav byla provedena v RAW convertoru (Adobe Camera RAW 2.1). Zde jsem použil především brightness/con­trast, někdy slabé doostření se slabou saturací. Pokud to fotografie vyžaduje nebo pro dokonalé doladění stínů, používám také levels ve Photoshop CS. Samozřejmě každá fotografie vyžaduje trochu jiný postup, ale výše uvedené úpravy byly použity u fotografií k člán­ku.

Death Valley<br>©Tomáš Kašpar, 2004

ZABRISKIE POINT

Pravděpodobně jedno z nejnavštěvo­vanějších míst v celém národním parku. Ze zdejší vyhlídky je krásný pohled na centrální část údolí, nad ním se zvedající horský hřeben Panamit Range a i na horní část Golden Canyonu. Nejlepší pro fotografování v této lokalitě je ráno při východu slunce. Pro fotografování jsou vhodná ohniska od 20mm po 200mm. Skalní hřeben Funeral Mountains brání slunečním paprskům osvítit panorama Zabriskie Point hned po rozednění, proto sluneční záře nejprve zalije protější horský hřeben Panamit Range a postupně osvětluje i údolí pod vyhlídkou.

Death Valley<br>©Tomáš Kašpar, 2004

BADWATER

Toto nejníže položené místo na západní polokouli (-85.5m), je také jedno z mála míst v národním parku, kde najdete stojatou vodu. V časných ranních hodinách, při východu slunce, je zde možné zachytit nádherné zrcadlení Panamitského pohoří. Doporučuji sem dorazit alespoň hodinu před východem slunce a v klidu si vybrat místo s nejlepším odrazem. Množství vody záleží na ročním období, ve kterém park navštívíte. Během podzimních a zimních měsíců, je možnost fotografovat z několika různých jezírek, ale během jara se voda postupně vytrácí až úplně vyschne. Z vybavení se nejvíce uplatní širokoúhlá skla s minimálním použitím dlouhých skel pro výřezy.

Death Valley<br>©Tomáš Kašpar, 2004

MESQUITE FLAT SAND DUNES

Tyto dramatické duny se rozkládají na ploše 14 čtverečních mil. Jelikož duny patří opět mezi velmi navštěvovanou lokalitu, je celkem těžké najít nepošlapanou plochu. Duny je možné fotografovat jak při východech, tak při západech slunce. Nejlepší čas je brzy ráno, po velmi větrnné noci, která zakryla všechny stopy. Doporučuji si zajít trochu hlouběji do dun, kde se začnou objevovat plochy vyschlého bahna, které poslouží, jako zajímavý objekt v popředí s dunami na horizontu. Písečné duny jsou nekonečným zdrojem inspirace.

Death Valley<br>©Tomáš Kašpar, 2004

THE RACETRACKS

V odlehlé části Národního Parku Death Valley leží mezi horskými hřebeny Cotonwood Mountain a Last Chance Range vyschlé jezero Racetrack Playa, proslavené zvláštním fenoménem samovolně se pohybujících kamenů. Tato oblast je dostupná pouze po 27 mil dlouhé, špatné a kamenité cestě (4×4 doporučeno). Dno jezera tvoří perfektně rovné a vyschlé bahno. Zhruba uprostřed jezera se nachází sestava obrovských černých kamenů zvaná The Grandstand, která poskytuje perfektní pozadí pro bílé rozpraskané bahno. V jihovýchodní části jezera se nachází téměř 200 různě velikých kamenů, jejichž dráhy vytlačené v zaschlém blátě, vypovídají o jejich pohybu. Největší kámen je 320kg těžký. Délka drah se pohybuje od několika až po stovky metrů. Stopy nevedou jen přímo jedním směrem, ale klikatí se, zahýbají a vracejí se zpět. Nejlepším časem pro fotografování je brzy ráno nebo pozdní odpoledne, kdy jsou dráhy od kamenů nejvíce viditelné, díky bočnímu osvětlení.

Death Valley<br>©Tomáš Kašpar, 2004

ZÁVĚR

Nejlepší období pro návštěvu Death Valley je zhruba od listopadu do března, kdy se denní teploty pohybují mezi 20–30°C a všechny kempy jsou otevřeny (ceny jsou od $10 – $12). Auto je možno si zapůjčit v nedalekém Las Vegas. Death Valley nabízí mnohem více, nežli jsem zde popsal. Snažil jsem se jen vyzdvihnout některé snadněji dostupné lokality. Myslím si, že národní park Death Valley je právem zařazen do systému Amerických národních parků. Někteří lidé park pouze projedou a pak tvrdí, že kromě strašného vedra tam nic nebylo. Rozhodně to není pravda, spíš je to o pohodlnosti, ne každému se chce vystupovat z pohodlí auta do opravdu reálného pařáku. Pokud je dostatek času a zájmu, tak Death Valley nabízí více mezi sebou rozdílných zajímavostí než kterýkoliv jiný US Park.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Tomas Kaspar
    Tomas Kaspar
    Autor
    19.03.2004 10:48

    to kosta: Jsem rad, ze si to myslis, ale skutecnost je talova, ze jsem prechodove filtry nepouzival, pouze se jedna o kombinaci ruznych expozic.
    Tomas Kaspar

  • sirovo
    sirovo
    19.03.2004 17:05

    Jo hezky a to moc,velmi dobry komentar.Dovolim si prostrednictvim tohoto clanku vyslovit dotaz jak pouzivat filtry,popr. stranky,kde je mozno tyto info. vyhledat.S pozdravem Miro

  • sirovo
    sirovo
    19.03.2004 17:07

    Jeste uvedu svou adresu:sirovo@netzero.net

  • Milos Faitl
    Milos Faitl
    07.05.2004 07:36

    Diky za clanek, pomohl mi trochu se lepe pripravit na cestu a vpodstate se vsim co je zde receno se da souhlasit, az na to vziceni motoru, to bych zas tak vazne nebral :) Jen celkem tezke zachytit opravdu pekne pocasi, protoze tu tak malo prsi a je neustale takovej divnej opar. Byl jsem tam uz dvakrat a jednou bylo osklive zatazeno a sedivo, tak snad to pristi tyden bude lepsi. Fotky na www.usatraveler.net
    Jeste jednou dik za namety a rady.

  • Motani
    Motani
    24.05.2004 21:43

    Ahoj Tome a Gabco,
    na ceste na "JIH" jsme zase zapadli do pisku. Na ceste z "JIHU" jsme pichli kolo. Jak se darilo vam na "SEVERU"? A co Bobik, jak snasi cestu? Nas e-mail je motani@motani-gallery.com
    Milos a Katka
    P.S. Az prijedete do Vidne, tak vas zveme na sushi-bufet. Urcite napiste a snad nekdy zase na ceste AHOJ !

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (13)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram