Test Sony Alpha A3000

I při prohlížení vyfotografovaných snímků si můžete vybrat z několika režimů zobrazení. Můžete si snímek zobrazit buď čistý, nebo s údaji o expozici, případně zobrazení s histogramem. Lze zobrazit 1 snímek, nebo až 12 náhledů najednou. Snímek lze zvětšit asi 15×.

Při prohlížení používáte kruhový ovladač se 4 směry posunování, dotykové ovládání zde bohužel chybí. Pokud si nevíte s nějakým fotografovaným tématem rady, fotoaparát má v sobě uloženy informace s popisem, jak které fotografie nejlépe pořídit. Nápověda je rozdělena barevně do 4 témat a to portréty, krajiny, noční záběry a makro.

Menu

Základní obrazovku Menu dostanete stiskem horního tlačítka nad kruhovým ovladačem. Jak již jsem psal kdysi u NEX-5N, vše je potřeba si vyzkoušet v ruce. Nemá mnoho smyslu se zde o jednotlivých možnostech menu rozepisovat, bylo by to opisování Návodu. Je třeba si na rozdělení Menu trochu zvyknout. Základní nastavení, jako je priorita clony a času, případně plná automatika, je v „režimu snímání“. Nastavení dalších funkcí najdete ve „Fotoaparátu“ (samospoušť, blesk MF, typ AF…) „velikost snímku“ (velikost, RAW,JPG, panorama…, velikost videa) a „Jas a barva“ (ISO, vyvážení bílé, měření expozice, korekce blesku,…). Upřímně, nevím co výrobce k rozdělení funkcí na tyto tři složky vedlo, ale to bylo asi to jediné, co se mi na ovládání nelíbí, protože občas člověk pátrá, kde je možné určitou funkci vlastně nastavit… Zvláště když třeba nastavení blesku je ve složce „Fotoaparát“, ale korekce blesku je v „Jas/barva“…

Čip a ISO

Snímacím prvkem je čip CMOS Exmor™ APS HD s rozlišením 20Mpix – 5456×3632 pixel pro JPG a 5504×3656pixel pro RAW, až po rozlišení 12416×1856pixel pro širokoúhlé panorama. Velikost čipu je 23,5 × 15,7 mm (typ APS-C). Poměr stran je 3:2. Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400, 12800 a 16000 ISO. Při nočních scénách (program), kdy se pro potlačení šumu využívá automatická série snímků, ze které se následně sečte výsledný obraz, používá fotoaparát plynulé nastavení ISO, takže z výsledných dat zjistíte, že fotoaparát např. použil ISO 4000 nebo ISO 5000, zatímco v základní manuální nabídce tyto hodnoty chybí. V následujících ukázkách vidíte, jak se hodnota ISO projeví na šumu u snímku v denním světle (umělém) a večer.

Myslím, že zde můžu chválit, při denním světle je nárůst šumu jen pozvolný, a do hodnoty ISO 1600 v podstatě malý a nevýznamný. Od hodnoty 3200 je již patrný, ale až do nejvyššího ISO 16000 je obraz bez výrazné degradace, a za určitých podmínek je i nejvyšší ISO použitelné. U nočních snímků je to podobné, jen od ISO 3200 dochází k nárůstu modrého nádechu a je třeba při převodu z RAW na to pamatovat. A u ISO 12800 a 16000 je již šum docela výrazný. U několika předchozích fotoaparátů se objevila ještě funkce vícenásobného ISO. Zde není, ale je možné jí nahradit režimem snímání „Ručně držený soumrak“ a nebo „Redukce rozmazaného pohybu“, které stejně jako vícenásobné ISO, udělá rychlou sekvenci několika snímků a sečte je do jednoho ostrého snímku. Bohužel u těchto režimů hodnotu ISO určuje automatika, takže si jí nemůžete zvolit.

V rozlišení 5456×3632 pixelů stačí na fotografii o rozměrech 46×30cm v rozlišení 300dpi, případně 70×46cm při rozlišení 200 dpi. Kvalita JPG je rozlišena na 2 typy – jemná a standard. Kromě toho lze ještě využít kombinací RAW+JPG. Velikost snímku RAW je cca 22MB. Ukládat snímky lze na SD, SDHC, SDXC karty, Memory Stick PRO Duo a Memory Stick PRO-HG Duo (2GB až 32GB). Při použití např. 8GB karty se na ní vejde 1550 snímků ve formátu JPG Standard, 980 snímků JPG Fine a nebo 260 snímků v RAW+JPG.