Sony NEX-5N

Již samotné tělo budí u někoho nadšení a u jiných rozpaky. Je takové „nefotografické“. Není to ani „krabička na mýdlo“, jak se přezdívá plochým kompaktům, ani klasické prostorové tělo, jako u zrcadlovky. Tělo je z větší části ploché, ale má madlo pro lepší úchop pravou rukou. I tak, pokud by jste neměli nasazený objektiv, strčili byste fotoaparát, díky poměrně malým rozměrům, do náprsní kapsy. Sony NEX není jediný, který ve třídě kompaktů s výměnnými objektivy je. Podobné fotoaparáty dělá i Olympus v řadě PEN (čip CMOS, crop faktor 2), Panasonic v řadě Lumix DMC-GF1,2,3 (čip micro 4/3, crop faktor 2×), Samsung v řadě NX (čip CMOS, crop faktor 1,5×), Pentax Q (čip CMOS, crop 5,5×) a nově i Nikon svojí řadou J1 a v1 (čip CMOS, crop faktor 2,7×). Nakonec tak posledním z velkých výrobců fototechniky, který ještě podobnou řadu nevytvořil, zůstává Canon.

Sony u NEXu naštěstí neudělala to, co někteří jiní výrobci a nedala do těla fotoaparátu fyzicky maličký čip jako z kompaktu, který často trpí známými nevýhodami, jako třeba výraznějším šumem při vyšších ISO, ale dala do něj plnohodnotný čip ze zrcadlovky APS-C, což se odráží v kvalitě výstupních fotografií. V NEXu 5N je tak čip stejné velikosti a rozlišení, jako je u DSLR A580 či SLT A55 a A35.

Tělo fotoaparátu je malé, kompaktní a poměrně dobře padnoucí do ruky. Je tvořené většinou z kovu, nemá na první pohled mnoho ovládacích prvků, na horní straně je spoušť, pákový vypínač na zapnutí a vypnutí fotoaparátu, mikrofon, krytka připojení blesku nebo hledáčku a dvě tlačítka. Jedno na prohlížení snímků a druhé na záznam videa. Pákový vypínač jde poměrně ztuha a tak je trochu z podivem, proč tento prvek je z plastu, když všechny ostatní tlačítka jsou kovová. A když už jsem u té kritiky, také tlačítko záznamu videa nemá zrovna šťastné umístění. Je až na konci těla, takže jeho zmáčknutí je poněkud krkolomné.

Na zadní straně, kromě velkého výklopného 3“ LCD, jsou na pravé straně umístěny dvě tlačítka, jedno na vstup do Menu a druhé pro nastavování parametrů zobrazených na LCD, a uprostřed je „vícefunkční“ ovladač skládající se z kruhového ovladače umožňujícího nastavování funkcí jak kruhovým pohybem, tak jako klasický ovladač ve čtyřech směrech, kdy je možné měnit zobrazení displeje, režim pohonu, případně korekci expozice a zobrazení více náhledů při prohlížení fotografií. I tento kruhový ovladač je plastové konstrukce a přitom by být nemusel. Uprostřed je pak tlačítko fungující většinou jako potvrzovací tlačítko pro nastavené hodnoty. Další možností nastavování, a to je novinkou tohoto přístroje, je dotykové ovládání přímo na LCD.

Jsem člověk spíše konzervativního pojetí pro ovládání fotoaparátu a tudíž ve mne nabídka dotykového ovládání mnoho důvěry nevzbuzovala. Skoro jsem i čekal, zdali se mezi základními ikonami neobjeví ikona sluchátka a fotoaparát mi tak nenabídne možnost telefonování :o). Když jsem však dotykové ovládání vyzkoušel, musel jsem brzy uznat (a vím, že teď budu od skalních fotografů pranýřován), že tento systém výrazně zrychlí ovládání fotoaparátu a velmi rychle se vám „vetře pod kůži“. Je návykový, takže místo přecvakávání několika tlačítek a posunování výběru v Menu, se vše nahradí několik „údery“ prstem po LCD. Pro rychlé změny v nastavení je to opravdu výborné, a pokud tento systém bude navíc spolehlivý a funkční po celou dobu životnosti fotoaparátu, pak nemám problém tento systém ovládání u takovýchto fotoaparátů přijmout.

Na levé straně fotoaparátu ještě najdete dvoje dvířka, jedny se standardním konektorem mini USB, pro export fotografií do počítače, a další skrývají konektor pro HDMI. Na spodní straně jsou klasicky dvířka zakrývající prostor pro baterii a paměťovou kartu. Uprostřed těla v ose bajonetu pro objektiv je umístěn standardní kovový závit pro upevnění na stativ.