Jak fotografovat blesky v bouřce

K létu patří neoddělitelně bouřky. Je tedy pravděpodobné, že nejeden fotograf začne dříve nebo později experimentovat s jejím fotografováním. Cílem tohoto článku je ve stručnosti seznámit se základy fotografování bouřek a s některými souvisejícími aspekty. Také se pokusím ukázat, že bouřky nejsou jen blesky. V žádném případě není možné v rámci možností tohoto článku popsat problematiku fotografování bouřek komplexně a vyčerpávajícím způsobem. Berte tento článek jako úvod do fotografování sice nebezpečných, ale velmi krásných projevů bouřek.

Úvodem k bezpečnosti

Na úvod nejdůležitější. Je nutné si uvědomit, že v bouřce dochází k nebezpečným jevům. Na prvním místě je blesk – jde o výboj atmosférické elektřiny, který zabíjí. Stále je nutné sledovat, jak daleko od nás jsou blesky. Jednoduše počítáme sekundy mezi světelným projevem blesku a zvukem – hromem a podělíme třemi. Dostaneme přibližnou vzdálenost výboje v kilometrech. Pokud máme blízko stanoviště auto, které poskytuje dobrou ochranu proti blesku, můžeme čekat téměř do poslední chvíle, tj. asi do doby, kdy blesky jsou od nás kolem 1,5 km. Podobně u solidní budovy, ve které máme možnost se ukrýt. Jinak musíme počítat s tím, že se musíme přesunout na místo, které nám poskytne bezpečný úkryt a včas opustit stanoviště. Pokud nás bouřka přes všechno úsilí zastihne, vyhýbáme se vyvýšeným místům, místům, kde stojí osamělé stožáry, stromy nebo jiné vysoké předměty. Máme nohy co nejblíže u sebe, neleháme, nesedáme na zem (zemí protékají po zásahu blesku v blízkém okolí velké proudy, které se nám dostanou do těla přes nohy, popř. ruce, dotýkáme-li se země). I kovový stativ, který je pro fotografování blesků nutný, zvyšuje riziko zásahu. Vodítkem pro urychlené ukončení fotografování může být i postupné zesilování síly větru. Raději ukončit fotografování dříve, než se vystavit zbytečnému riziku a zvěčnit se v černé kronice.

A asi bych měl zmínit i mobil a v něm mít nainstalovanou a zaregistrovanou­ aplikaci Záchranka. Umí poslat GPS souřadnice (mobil musí mít zapnuté GPS) a velmi jednoduše se její pomocí dá zavolat zdravotnická pomoc.

Vybavení

Bouřkový oblak (cumulonimbus) je velmi dynamický objekt. Rychle se pohybuje, je spojen se silným větrem. Zajímavým pro fotografování nemusí být jen samotný blesk, který je obrovským zdrojem světla, ale i oblaka, jejichž struktury nasvícené blesky mohou vypadat na fotografiích velmi zajímavě. Z předchozího nepřímo vyplývá, že fotografování blesků za denního světla je dost obtížné a asi se budeme věnovat fotografování spíše po západu slunce, možná za tmy, což determinuje naše vybavení pro fotografování.

Pro fotografování blesků a oblak není nutné žádné speciální vybavení. Nutný je solidní stativ (může foukat), dálková spoušť a samozřejmě fotoaparát. Blesk se dá vyfotit téměř čímkoliv, od mobilu po nejdražší středoformáty, nicméně čím vyšší dynamický rozsah senzoru a nižší šum, tím jednodušeji se propracujeme k zajímavým výsledkům. Výhodou je dešti odolná fototechnika, kterou nějaká ta kapka neohrozí. Jinak musíme počítat s tím, že když zmokneme, fototechniku je nutné mít uloženou v suchu.

Otázkou jsou objektivy. Chceme-li zachytit bouři, která je poměrně blízko, hodí se nám spíše širokoúhlé objektivy. Pak se nám může podařit zachytit kombinaci blesků, oblak a hvězdné oblohy, jsou-li příznivé podmínky. Také tyto objektivy jsou vhodnější pro mezioblačné blesky. Jindy se nám hodí spíše o objektivy s ohniskem 35 – 50 mm (u FF) nebo i delší, chceme-li zachytit vzdálenější výboje.

Podmínky se dají málokdy předvídat. Zda bude vhodnější kratší expozice nebo delší, apod. Znamená to raději mít k dispozici vice objektivů s různou ohniskovou vzdáleností. Zoomy mají omezení – jsou zpravidla málo světelné. Což nás může limitovat v určitých situacích. Naštěstí dnes už neplatí, že zoom byl spojen s nižší obrazovou kvalitou. I když já osobně dávám přednost spíše světelným objektivům s pevnou ohniskovou vzdáleností. Ovšem chcete-li fotit ve dne, nižší světelnost nevadí.

Ještě zbývá dálková spoušť, kabelová nebo bez kabelu. Hodit se může s intervalome­trem, zvláště pokud nemáte tuto funkci ve fotoaparátu. Lepší fotoaparáty nabízejí režim časosběru.

A nakonec potřebujeme vybavení, které nám ukáže, kde bouří. Zde asi budeme spoléhat hlavně na mobil s datovým připojením. V prohlížeči je vhodné mít uloženy adresu radarů blesků. Dále aplikace ukazující srážky na základě radarových bouří. Blesky bývají tam, kde nejvíce prší. Dají se odhadnout i začínající bouřky. Problémem je, že vidíme pouze minulé srážky, minulé blesky. Ale můžeme předvídat, kam se bude oblast s blesky posouvat. A také nám pomůže včas ukončit fotografování a ukrýt se.

Co je blesk a jak vzniká

Zastávám názor, že je dobré něco vědět o objektu fotografování. Mj. se vyhnu komentáři u snímku, který u informovaných může vyvolat shovívavý úsměv. Pak také tím získáme k fotografovanému objektu hlubší vztah, všimneme si věcí, které by nám třeba jinak utekly.

Blesk je přírodní elektrostatický výboj, který je provázen emisí světla. V drtivé většině vzniká v tzv. cumulonimbu, což je oblak s velmi silným vertikálním vývojem. Uvnitř cumulonimbu jsou velmi silné vzestupné proudy a také sestupné. Vznik cumulonimbu na frontě je celkem jednoduše předvídatelný, pokud dochází je kontaktu teplého vzduchu a studeného s dostatečnou vlhkostí. Což znamená, že v atmosféře je obrovské množství tepelné energie a energie spotřebované při výparu vody. V bouřkách dochází k jejímu uvolnění za doprovodu blesků, větru, krup… Za určitých podmínek může vzniknout super­cela, nicméně od ní je vhodné udržovat velkou vzdálenost pro její ničivost (velmi velké kroupy, silný vítr). Pak existují bouřky, které nevznikají na frontě. Jejich předvídání je daleko méně přesné. I když bývají pro fotografování zajímavější, zejména pokud vznikají za jasného počasí.

V našich zeměpisných šířkách dosahuje bouřkový oblak – cumulonimbus až do 12 km díky zmíněným silným vzestupným proudům. V těchto výškách je velmi silný mráz, jehož důsledkem jsou zmrzlé srážky uprostřed horkého léta – kroupy.

Bouřky jsou jakýmsi udržovatelem, zdrojem elektrického pole v atmosféře, a to právě díky bleskům. Zatímco v klidu má zemský povrch záporný náboj, při bouřce má většinou kladný (vůči bouřkovému oblaku). Ne sice úplně vždy, ale pro zjednodušení to stačí. Atmosférické elektrické pole nabíjené blesky je mezi vodivou ionosférou (výška 50 – 120 km) a zemským povrchem. Napětí ionosféry vůči zemskému povrchu je cca 250 kV. Za pěkného počasí u zemského povrchu je potenciál asi 100 V/m.

Vznik blesku není zatím zcela vysvětlen. Důležitý je vznik oblastí elektrického náboje v cumulonimbu. Různě velké částečky kondenzované a následně zmrzlé vody mají různý náboj. Proudění tyto částečky s různým nábojem od sebe oddělí a vznikají tak „nabitá“ místa v oblaku. Při překročení kritického potenciálu (milióny až miliarda voltů) dojde k elektrickému výboji – blesku. Prvotní výboj vytvoří v nevodivé atmosféře vodivou cestu, která umožní vybití dalších nabitých oblastí bouřkového oblaku. Výsledkem je blikání blesku. Teplota v blesku je až kolem 30 000° C. Což je cca 5 krát více, než na povrchu Slunce. Prudké zahřátí vzduchu má za důsledek prudké rozpínání vzduchu s efektem podobným výbuchu. Výsledkem je akustický projev blesku – hrom.

Blesky mohou být jak mezi oblakem a zemským povrchem, mezi různými oblaky, tak i v rámci jednoho oblaku. 

Fotografování blesku

Fotografování blesků není jen o samotných blescích, ale i o oblacích, ze kterých vychází. Hlavním problémem je, že nikdy nevíte, kde a kdy k výboji blesku dojde. Můžete pouze odhadovat podle minulých blesků, kde se zableskne. A také nevíte kdy. I když někdy jsou blesky tak časté, že by mohly sloužit jako veřejné osvětlení. Pomoci si můžeme již zmíněnými webovými aplikacemi meteorologických služeb nebo aplikacemi na mobilu. Ovšem na nich vidíme minulé blesky a pouze můžeme odhadovat, jak se bouře bude vyvíjet. Proto je nejjednodušší fotografovat v noci, kdy lze nastavit delší doby expozice a spoléhat, že něco ulovíme. Jak dlouhé, záleží na stavu bouře, vzdálenosti bouře a na našem záměru. Dáme-li delší čas, třeba kolem 20–30 sekund, můžeme zachytit více blesků. Ovšem, jak je uvedeno výše, cumulonimbus je velmi dynamický objekt. Takže zcela jistě budou oblaka při druhém blesku vypadat jinak, než při prvním. Což může vypadat nepěkně, jako duchové. Je-li bouře od nás dále, můžeme na delší čas zachytit blesky vedle sebe. Oblaka už takovou roli nehrají (nebo i pokud fotíte blesky z blízka, zde je nutné být v bezpečném objektu). Máte-li světelnější objektiv, můžete nastavit nejmenší clonu, ISO kolem 100 – 1000 (podle podmínek, prostě musíte zkoušet) a po zablesknutí expozici ukončit. Jednak se tím vyhnete celkovému přesvícení snímku, kdy blesk nemusí být zřetelný a není tím hlavním na snímku. To platí zejména, pokud jste na místě s vyšším světelným smogem nebo za soumraku. Pokud vyfotíte více snímků s různými blesky, můžete se pokusit je poskládat do jedné fotografie přes použití vrstev a odmazání částí, které by vypadaly nepěkně. Takto se dají odstranit nevhodná zdvojená oblaka. Jak je vidět, dá se různě experimentovat a pokusit se z nacvakaných snímků vytěžit co nejvíce.

Bouřka 27. 5. 2016, Moravskoslezské Beskydy. Fotografie vznikla složením ze tří fotografií pořízených za sebou, každá obsahovala jeden blesk. Krajina je na všech snímcích stejná. Protože se oblaka pohybovala, bylo při skládání vybíráno, která část oblohy s bleskem se objeví na výsledné fotografii. 

Canon EOS 70D, Tokina 11–16mm f/2.8, čas 3 × 15 sec, f/4, 16 mm

Zde je možné využít i intervalometry (je popsáno níže) a buď snímky skládat v počítači (fotografie do jednotlivých vrstev, styl sloučení jasy nebo skládání nechat na fotoaparátu, pokud má tuto funkci, volbou přes jas. Osobně mám raději skládání v počítači, protože mám nad procesem větší kontrolu.

Hlisnikovsky Jiri

Bouřka 29. 6. 2021, Moravskoslezské Beskydy. Vzdálenost blesku asi 30 km. Širokoúhlý objektiv byl použitý pro zachycení větší části bouřkového oblaku, včetně horních částí. Nahoře na fotografii jsou viditelné hvězdy, ovšem za závojem horních částí cumulonimbu. Blesk není přímo viditelný, nicméně prosvítá přes oblak. Dalším ovlivňujícím prvkem je světelný smog, který osvětluje spodní část oblaku.

Nikon Z6, Sigma 24 mm f/1.4 Art pro Canon, adapter fringer EF-NZ, čas 15 sec, f/2.0, ISO 640

Hlisnikovsky Jiri

Bouřka 29. 6. 2021, Moravskoslezské Beskydy. Vzdálenost blesku asi 20 – 25 km. Zde bylo cílem zachytit blesk s krajinou a oblaky. Výrazné struktury spodní části bouřkového oblaku jsou příjemným bonusem. Sice blesk nevychází z oblaku, který je zvýrazněn a vystupuje do popředí, ale snímku to nijak neuškodilo, naopak. Blesk není zacloněn padajícími srážkami..

Nikon Z6, Nikkor Z 35 mm f/1.8, čas 15 sec, f/1.8, ISO 1000

Hlisnikovsky Jiri

Bouřka 30. 6. 2021, Moravskoslezské Beskydy. Zde je ukázka, že není nutné se při fotografování bouře soustředit na blesky. Bouřková oblaka osvětlená bleskem jsou dostatečně dramatická pro oživení snímku krajiny. Na této fotografii je zřejmý rozptyl světla v závoji deště. 

Nikon Z6, Sigma 24 mm f/1.4 Art pro Canon, adapter fringer EF-NZ, čas 3 sec, f/2.2, ISO 400

Hlisnikovsky Jiri

Bouřka 8. 7. 2021, Podbeskydí, na snímku hrad Hukvaldy (červené světélko). Blesk je zhruba 50 km daleko, proto byl použitý objektiv s větší ohniskovou vzdáleností (50 mm). Zajímavá je vrstva nízké oblačnosti, která vytváří kontrastní kresbu uprostřed snímku. Barva blesku je teplejší zejména díky tomu, že světlo překonalo srážky, ve kterých se modrá složka spektra více rozptýlila). Šlo o blesk, rozpadající se bouřky, další vývoje nebyly. Jinak bych se pokusil kombinovat více snímků s více blesky. Nicméně i tak vzdálený blesk s osvětlenými oblaky, které dodaly fotografii prostor, hloubku, svou osamoceností působí hrozivě.

Nikon Z6, Nikkor Z 50 mm f/1.8, čas 3 sec, f/1.8, ISO 800

Hlisnikovsky Jiri

Bouřka 9. 7. 2021, Moravskoslezské Beskydy. Tady je ukázka, jak to dopadne, když jsem nebyl připraven. Chtěl jsem fotografovat hvězdnou oblohu s krajinou, proto jsem neměl teleobjektiv. Nicméně pro vyfotografování bouřky vzdálené asi 170 km by byl ideální. Spolu s Lysou horou v Beskydech mohlo jít o zajímavou kompozici, navíc výbojů bylo hodně. Takže i poměrně vzdálené bouřky mohou nabídnout zajímavé možnosti, pokud jsme připraveni. Pro úplnost, na Lysou horou svítí Jupiter, jehož světlo rozptýlila oblaka.

Nikon Z6, Nikkor Z 50 mm f/1.8, čas 15 sec, f/1.8, ISO 2000

Časosběr

Nelze nezmínit časosběr (time-lapse) s použitím intervalometru.

Zde máme více možností. Jednak vybírat jednotlivé snímky obsahující blesk a skládat je, nejlépe přes jasy. Důvodem, proč takto, a ne jednu delší expozici je, že i když fotografujeme v noci, je dost jiného světla (soumrak, světelný smog, apod.) a po určité době by byl snímek příliš světlý a blesky by zanikly nebo by nebyly příliš výrazné. Jde do jisté míry o analogii pořizování startrails. Doporučuji spíše používání elektronické závěrky, je-li k dispozici. Pokud používáte mechanickou, máte sice zpětnou zvukovou vazbu, že aparát pracuje, ale mechanická závěrka má přece jen omezenou životnost.

Časosběrná videa vytvořená z jednotlivých snímků mohou velmi efektně zachytit dynamiku vývoje bouřky. K tomu potřebujeme nějaký software, který nám ze snímků vytvoří video. Osobně doporučuji vynikající profesionální nástroj, který je zdarma ke stažení – DaVinci Resolve. Musíme předem vědět, jaké parametry video by mělo mít, rozlišení (zda FHD, nebo 4K, apod.). Podle toho fotografovat – osobně preferuji opět raw, a dle videa volit výsledný formát při konverzi z rawu.

Buď použijeme nastavení časosběru ve fotoaparátu nebo použijeme dálkou spoušť s možností nastavení a spuštění časosběru (intervalometr). Dobu expozice, ISO, clonu zjistíme vyzkoušením před zahájením časosběru. Časosběr pro video se uplatní spíše u menších bouří, od kterých jsme min. 10 km. Zvláště efektní je, pokud na bouřková oblaka svítí Měsíc (spíše níže nad obzorem), nad nimi hvězdy a do toho uvnitř oblak se blýská. Podaří-li se vám být v takové situaci, neváhejte.

Intervalometr Canon Canon TC-80N3

Chcete-li skládat snímky z časosběru do jedné fotografie, je vhodné, aby ve výsledné kompozici dominovaly blesky. Protože oblaka se pohybují a mohly by vytvořit nepěkné artefakty. Efektní např. může být kombinace blesků a světelných stop automobilů na silnicích.

Chcete-li fotografovat blesky za denního světla, asi vám nebude nic jiného, než použít ND filtry (neutral density) nebo kombinaci dvou polarizačních filtrů, které vhodně prodlouží expozici, aby se Vám podařilo zachytit blesk. Lze kombinovat s časosběrem. Nicméně musíte počítat s tím, že množství světla z blesku za krátký časový úsek záblesku bude podstatně menší vůči světlu z krajiny za celou dobu expozice a blesk na snímku nemusí být dostatečně efektní. Proto je nutné při časosběru náležitě upravit parametry snímání. A také musíme počítat s větším počtem expozic než v noci. Na druhé straně můžete jednodušeji nastavovat kompozici snímku než ve tmě.

Závěr

Doufám, že vás článek a fotografie zaujaly. Při „lovení“ blesků se je nutné smířit, že mnoho, ne-li většina snímků půjde do koše. Ale snad vás tyto zkušenosti neodradí. Při focení máte mnoho prostoru pro experimentování. Třeba s použitím různých filtrů, různých ohnisek objektivů, různé parametry expozice. Nabízejí se filtry k potlačování světelného smogu pro fotografování v noci. To Vám umožní delší expozice. Také musím zmínit post-processing, dnešní raw konvertory mají více a více možností (clarity, dehaze, HDR funkce, luma range). Můžete vlastní cestou odlišit od druhých. Není vždy nejlepší cesta dosáhnout toho, co umí jiný, ale nalezení vlastní cesty.

Fotografování bouří se občas stává adrenalinovou záležitostí. Zejména pokud jste špatně odhadli čas a liják s vichrem vás zastihly před dosažením úkrytu. Přeji vám, aby vaše nepříjemné zkušenosti končily jen zmoknutím a byly vyváženy skvělými úlovky.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Širokoúhlá astrofotografie – 4. díl: Fotografujeme meteority (perseidy)
Širokoúhlá astrofotografie – 4. díl: Fotografujeme meteority (perseidy)

12. srpna v druhé po­lo­vině noci je te­o­re­tický vr­chol me­te­o­ri­tic­kého roje per­seid. Pro fo­to­gra­fo­vání po­tře­bu­jeme místo s mi­ni­mál­ním svě­tel­ným zne­čiš­tě­ním, Mě­síc pod ho­ri­zon­tem a pře­de­vším jas­nou ob­lohu. Na­sta­vení ex­po­zice je po­dobné jako pro fo­to­gra­fo­vání Mléčné dráhy. Po­kud váš fo­to­a­pa­rát ne­umí sní­mat ča­sosběry, ne­za­po­meňte na ka­be­lo­vou spoušť tzv. in­ter­va­lo­metr. Více v článku.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram