Difuzér v makrofotografii

Jedním z nejdůležitějších témat, které se ve fotografii často řeší, je rozptýlené světlo. Názory na použití rozptýleného světla se však dosti liší a já ze svých zkušeností mohu říci, že se jedná o velmi subjetivní věc a každý si musí najít svou cestu, která mu pocitově nejvíce vyhovuje. Základy jsou však stále stejné a já se pokusím upozornit na pár základních pravidel.

V makrofotografii je použití světla nesmírně důležité a jeho dobré zvládnutí je nutností. To stejné platí i o použití blesku. Pokud se pro makrofotografii rozhodnete, dříve nebo později si blesk pořídíte a sami zjistíte, že je jeho použití nezbytné. Abychom mohli blesk využívat ke své úplné spokojenosti je nutné si jej doplnit o nějakou rozptylnou plochu, která nám účinek světla zmírní (rozptýlí). A zde je velmi dobré si říci, že právě to jak hodně, nebo málo chceme světlo rozptýlit záleží jen na Vás a Vašem rozhodnutí. Někdo má rád světlo více kontrastní někdo naopak hodně rozptýlené a téměř bez stínů.

Podle těchto požadavků je potřeba volit vhodnou rozptylnou plochu. Neexistuje však jeden konkrétní způsob jak si vyrobit vhodnou rozptylku. Vše záleží na použitém blesku a také na objektivu. Jiná rozptylka je vhodná pro objektiv s malou ostřící vzdáleností, jiná pro objektiv s delší ostřící vzdáleností. Obecně však platí stále stejná pravidla. Čím menší je rozptylná plocha vůči fotografovanému objektu, tím kontrastnější je světlo. Je to stejné jako když se podíváte na stíny za jasného slunečného dne, kdy zdrojem světla je slunce, které je jen malou zářící tečkou na obloze. Stíny jsou velmi ostré a všude jsou viditelné lesky. Pokud se však na obloze objeví bílý mrak a zastíní slunce, vše se změní. Světlo je viditelně rozptýlené, stíny jsou jemné a zmizí i výrazné lesky. Stejné je to i s blesky. Záblesková jednotka je většinou velmi malá a navíc je poměrně daleko od fotografovaného objektu. Stejně jako v případě slunce bude světlo velmi jasné a stíny ostré. Pokud však umístíme mezi blesk a fotografovaný objekt nějakou vhodnou rozptylnou plochu (tzv. difuzér) světlo se výrazně změní. I zde však záleží na velikosti rozptylné plochy a na vzdálenostech blesku od rozptylné plochy a rozptylné plochy od fotografovaného objektu. To vše velmi výrazně ovlivňuje výslednou fotografii. Pokud máte rádi více kontrastní fotografii použijte menší difuzér, který bude umístěn dále od fotografovaného objektu a naopak pokud máte rádi více rozptýlené světlo použijte větší difuzér a umístěte jej co nejblíže k fotografovanému objektu. Všech těchto znalostí pak můžeme využít při samotné stavbě rozptylky.

Stručný nákres difuzéru před složením. Střední bílá část je přelepena 3 vrstvami pauzovacího papíru. Rameno na němž je připevněný blesk, umožňuje jeho posun do ideální polohy. Zde při zvětšení 1:1.
Můžete měnit i úhel difuzéru vůči objektivu, čímž můžete dosáhnout zajímavějších výsledků. V případě zvětšení 5:1 velmi snadno posunete difuzér na úplný konec objektivu.

Pokud se rozhodnete pro výrobu vlastní rozptylky velmi dobře si vše promyslete a řekněte si jak hodně, či málo rozptýlené světlo chcete. Jedním z největších problémů, i když vlastně o problému úplně hovořit nemůžeme, je samotná konstrukce rozptylky a její používání. Difuzér by měl být lehký, skladný a snadno připevnitelný. A dodržet tyto podmínky bývá často velmi složité. Začnete řešit kam a jak difuzér připevnit, z jakého materiálu jej vyrobit atd. Častou otázkou je také zda má být difuzér připevněn k objektivu, nebo k fotoaparátu. Zde můžete naplno využít své vlastní dovednosti a zvolit si vlastní konstrukci.

Já Vám zde ukážu svůj difuzér, který používám jak pro makroobjektiv 100/2,8 tak pro speciální objektiv MP-E65, vše od značky CANON. Vzhledem k tomu, že mám rád více rozptýlené světlo, zvolil jsem o něco větší rozptylnou plochu (velikost 20×15cm). Difuzér je vyroben z černé čtvrtky s gramáží 250g. Na přední straně je vyříznuté okénko do kterého jsem vlepil 3 vrstvy pauzovacího papíru, který se pro rozptylování světla velmi dobře hodní. Přidáváním nebo ubíráním vrstev papíru můžete zvolit požadovanou intenzitu procházejícího světla, což je výborné. Aby se dal měnit úhel a také vzdálenost difuzéru od fotografovaného objektu, což je velmi důležité především u objektivu MP-E65, kdy se objektiv vysunuje při každé změně zvětšení, můžeme použít nastavitelné rameno. Aby nám objektiv nestínil potřebujeme dlouhé a pohyblivé rameno, na kterém bude difuzér umístěn. Já jsem využil držák pro osvětlení k mikroskopu, který má stejný závit jako je závit na stativové objímce. Jako základní osvětlovací jednotku jsem použil blesk CANON Speedlite 270EX, který je malý a lehký. Chvíli jsem používal i alternativní levnější blesk z čínské provenience, ale jeho malá výdrž a dlouhé dobíjení po záblesku mě velmi omezovalo. Samotný difuzér je k blesku připojen izolační páskou, ale v nejbližší době ji nahradím suchým zipem. Díky zipu bude celý difuzér rozkládací. Nahradím pevné lepené spoje a tak jej budu moci lépe transportovat.

K připevnění držáku blesku využívám objímku objektivu, což je velmi praktické. Pohled od fotografa ukazuje na jednoduchou, ale velmi praktickou sestavu.

Tento difuzér používám především jako doplňkový pro objektiv CANON MP-E65 a také pro makroobjektiv 100/2,8. Při použití s objektivem 100/2,8 difuzér vysunuji co nejvíce dopředu aby byla rozptylka co nejblíže fotografovanému objektu. Pokud bych jej nechal například na těle fotoaparátu, světlo by bylo sice rozptýlené než bez něj, ale stále příliš kontrastní. Jak jsem již psal dříve, je to velmi subjektivní a tak by se i toto světlo mohlo řadě z Vás líbit. Jako difuzér můžete použít i různé krabičky např. od margarínu, másla apod. Možností je opravdu nepřeberné množství a záleží jen na Vás jak velký si difuzér uděláme. Důležité je, aby byl na nějakém pohyblivém držáku a Vy jste si mohli regulovat jeho vzdálenost od objektu i jeho úhel.

Pavel Krásenský na Setkání fotografů 23.11.2013

Zajímá vás makrofotografie? Na celorepublikovém Setkání fotografů pořádaném FotoAparát.cz v sobotu 23.11.2013 v KC Zahrada v Praze můžete navštívit poradnu autora článku Pavla Krásenského a zeptat se na cokoli, co vás o makrofotografii zajímá. Tipy a triky se můžete dozvíte na Pavlově workshopu, kde se také můžete inspirovat jeho výbavou (včetně tohoto difuzéru).
Na 19. celorepublikové Setkání fotografů se REGISTRUJTE zde.

S laskavým svolením autora převzato z www.macrophotography.cz

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram