Makrofotografie - praxe

Stále se zvyšující zájem o makrofotografii přináší nové a nové otázky o tom, jak a čím makro fotit, který fotoaparát je ten nejlepší, s jakým objektivem se nám podaří nafotit nejlepší snímky a co vlastně k tomu makru potřebujeme. Avšak ještě před tím, než se vydáme do přírody za zajímavými záběry, musíme se rozhodnout, co vlastně chceme fotit a za jakým účelem.

V současné době máme široký výběr fotoaparátů a objektivů, avšak ne každý se pro makrofotografii hodí. Obecně bych však řekl, že čím lepší vybavení tím lepší snímky. Nejprve bych se zastavil u kompaktních fotoaparátů, resp. hybridních zrcadlovek. Každého asi napadne, že je důležité při výběru fotoaparátu pro makro směřovat své požadavky na minimální zaostřovací vzdálenost. Avšak ne pro každý účel je malá zaostřovací vzdálenost ideální. Především u hmyzu je často obtížné přiblížit se k fotografovanému objektu blízko, a tak se může stát, že ji téměř nikdy nevyužijete. To se samozřejmě netýká focení neživé přírody, hub nebo rostlin. Často nám také objektiv při tak malých vzdálenostech může stínit a je obtížné snímek exponovat. Na druhé straně však musíme zmínit také výhodu, kterou je možnost využít objektivu jako jakéhosi stativu a opírat jej o předmět, na kterém např. fotografovaný hmyz sedí.

Tím docílíme velmi stabilního obrazu a můžeme využít větší hloubky ostrosti, resp. prodloužení expozičních časů. Jak jsem však již napsal, někdy je to především s hmyzem velmi problematické. Minimální zaostřovací vzdálenost 1 cm nabízejí např. fotoaparáty FujiFilm FinePix S20 PRO, FinPix S602 Z, FujiFilm S7000, Konika Minolta DiMAGE Z20, Konika Minolta DiMAGE Z5. S minimální zaostřovací vzdáleností v rozmezí 2 až 10 centimetrů se setkáme např. u fotoaparátů Canon PowerShot PRO 1 (3 cm), PowerShot G6 (5 cm), Nikon Coolpix 8800 (3 cm), Coolpix 8700 (3 cm), Olympus C-750 UZ (3 cm), Olympus C-740 UZ (3 cm), Panasonic DMC-FZ5 (5 cm), Panasonic DMC-FZ20 (5 cm), Panasonic DMC FZ1 (3 cm), nebo Sony DSC-H1 (2 cm). Myslím, že všechny tyto modely jsou vhodné pro makro fotografii a to i vzhledem k jejich dobrým světelným vlastnostem. Samozřejmě záleží také na ohniskové vzdálenosti fotoaparátu, kdy můžeme snímat objekt z větší vzdálenosti při stejném zvětšení jako při použití minimální zaostřovací vzdálenosti. Makro režimy s minimální zaostřovací vzdáleností větší než 10 cm a s absencí větší ohniskové vzdálenosti (100 mm a více) nejsou vhodné pro focení větších detailů, a proto se nehodí pro focení malých a velmi malých objektů.

Důležité je však říci, že u většiny kompaktů, resp. hybridních zrcadlovek, nedocílíme zcela ideálních výsledků. Výsledné snímky jsou na první pohled velmi dobré, avšak především při zvětšení snímku na 100% jsou znát nedostatky v kresbě. Především ostré přechody jsou na fotografiích poměrně měkké a jemné detaily ve strukturách předmětů jsou nečitelné. To se projeví hlavně u fotografií, kdy bylo použito největšího zvětšení. Slabší kresba je patrná nejvíce na fotografiích chloupkovaných povrchů a povrchů s jemnými strukturami.

Asi tušíte, kam celou dobu směřuji. Pro kvalitní makrofotografii, kterou můžeme prezentovat i v tištěné podobě (např. fotografie 30×40cm) a věřím, že i pro lepší osobní pocit, jsou nejlepší digitální zrcadlovky, jejichž velikost čipu je větší a jsou k nim dodávány kvalitnější objektivy. Proto, pokud by se někdo chtěl zabývat makrofotografií na vyšší úrovni, rozhodně se vyplatí investovat do digitální zrcadlovky a kvalitního makro objektivu.

Také zde je na místě otázka, co budeme vlastně fotografovat. Pokud chcete mít univerzální objektiv, kterým chcete fotit malé objekty od velikosti 10 mm a pokud vlastníte digitální zrcadlovku Canon, je ideálním řešením objektiv Canon EF 100 mm f/2,8 Macro USM. Pro tento objektiv je potřeba velká pracovní vzdálenost 149 mm, což je pro makro fotografii téměř ideální. Nabízí také zvětšení až do skutečné velikosti. AF je velmi rychlý a přesný a s použitím serva je to téměř vražedná kombinace. Hodí se jak pro focení hmyzu, rostlin a nejrůznějších detailů z říše rostlin a živočichů, ale také na portréty. Další alternativou je objektiv Canon EF 50mm f/2,5 Compact Macro s velmi podobnými vlastnostmi. I další výrobci přicházejí na trh s celou řadou objektivů, které jsou vhodné především pro makro a portrétovou fotografii. Firma Nikon nabízí např. Nikkor 60 mm f/2,8 AF MICRO D A, nebo Nikkor 105 f/2 AF MICRO D A. Pro focení přírody a makra pak můžeme také použít Nikkor 200mm f/4 AF MICRO D IF-ED A. Dobrým kompromisem mezi cenou a výkonem jsou objektivy zn. Sigma, které se dodávají i pro zrcadlovky jiných výrobců. Speciálně pro makro fotografii můžete použít objektivy Sigma AF 50 f/2,8 EX Macro, nebo Sigma AF 105 f/2,8 EX Macro. Novinkou na trhu je velmi zajímavý a kvalitní objektiv pro D – SLR i kinofilm Sigma AF 150 f/2,8 EX DG APO Macro HSM, se kterým můžete snímat objekty v měřítku 1:1. Minimální vzdálenost fotografovaného objektu od čočky je 24 cm. Pokud vlastníte některou ze zrcadlovek zn. KonicaMinolta, můžete použít objektivy Minolta AF 50/2,8 Makro (D), nebo Minolta AF 100/2,8 Makro High Speed.

Ale co když chceme fotit objekty ještě menší. Zde je ideálním řešením objektiv Canon Macro Photo MP-E 65 f/2,8 1 – 5×. S tímto objektivem dosáhnete zvětšení 1:1 až 5:1, což vám stačí na objekty o velikosti kolem 2 – 5 mm. Je nutné však říci, že jde o objektiv pro velmi úzké použití a není možné jej použít na focení větších objektů jako jsou například větší motýli. Zajímavostí také je, že disponuje maximálně clonou 16.

Velmi často používanou pomůckou při makro fotografii jsou mezikroužky. Díky oddálení objektivu od roviny můžeme ostřit na kratší vzdálenosti. Nejčastěji prodávané jsou mezikroužky o tloušťce 12 mm, 20 mm a 36 mm a lze je používat jak samostatně tak je vzájemně kombinovat. Při použití mezikroužků výrazně klesá světelnost a hloubka ostrosti. Pokud chceme dosáhnout větší hloubky ostrosti, musíme více clonit. To přináší větší nároky na čas a zde je pak velmi výhodné použití makro blesku. Výhodou mezikroužků je, že neobsahují žádné optické členy, a tak nedochází ke zhoršení optických vlastností objektivu. Podobným způsobem funguje i telekonvertor. Je to vlastně mezikroužek vybavený optikou, při jehož použití se snižuje světelnost objektivu. Telekonvertory nesnižují minimální zaostřovací vzdálenost, ale násobí ohnisko objektivu a zvětšují tak měřítko snímání.