FotoCestopisy
-
Náhorní Karabach II.
Přinášíme Vám dokončení fotocestopisu z Náhorního Karabachu. Minule jsme navštívili jeho hlavní město Stěpanakert a místní školu. V druhé části se s Josefem Peterkou podíváme do místní nemocnice a okolních vesnic.
-
Jihozápadní Island 1.
V srpnu 2008 jsme vyrazili na „fotoputování“ po Islandu. Nezaměřili jsme se na nalézání neobjeveného Islandu, ale na pořízení kvalitních snímků především z oblasti krajinářské fotografie, spousta záběrů je reportážních. V článku najdete krátký popis místa, doplněný našimi fotografiemi a stručným „photohintem“.
-
Bavorský les, ZOO pro fotografy
V Evropě není mnoho míst, kde můžete poměrně pohodlně, bez nutnosti velkých příprav, pořídit snímky nejznámějších evropských šelem - medvěda, vlka a rysa. Navíc tak, že běžný divák z fotografie nepozná, že není z volné přírody. Asi jediným známějším je zvířecí park Bavorský les (Tierpark Bayerischer Wald), který se nachází na německé straně Šumavy, nedaleko hranic s Českem. V příspěvku o něm napíši více.
-
Náhorní Karabach I.
Jméno „Náhorní Karabach“ slyšel díky problémům souvisejícím s rozpadem bývalého Sovětského svazu nejspíš každý a média se mu svého času věnovala poměrně dost. Faktem ale zůstává, že o této části zvláštní země se toho stále mnoho neví...
-
Podruhé v Belize aneb jak se fotí poloochočená zvířata
Nedávno jsem v komentáři u jedné fotografie na Galerii Fotoaparátu.cz narazil na názor, že jsou cenné zejména snímky z přírody naší republiky. Fotografie pořízené v ZOO byly pro tohoto fotografa méně hodnotné, stejně tak fotografie zpola ochočených zvířat v tropech. Rád bych tímto článkem ukázal zájemcům, že pořizování fotografií v tropech není zdaleka procházka růžovým sadem a člověk musí obětovat hodně ze své cti.
-
Cesta do odlehlých koutů Jižní Afriky - část třetí
“Taky jste měli v noci takovou zimu jako v Ohňové zemi?”, ptá se nás ráno Jihoafričanka Di, jedna z fotografek, se kterou budeme po dobu 7 dní objevovat vizuální krásy okolí. (To víte, vše je relativní. Jsme tady na jižní polokouli, sibiřská zima jim nic neříká, ani severní pól, ona ta Argentina je přece jenom blíže). Hádejte co? No přece se netopí! S tím topením je to v Jižní Africe podobně jako v Bolívii, akorát ta zima je asi o pár desítek stupňů mírnější. Nicméně v noci bylo kolem nuly. Však teprve zítra začíná jaro.
-
Cesta do odlehlých koutů Jižní Afriky - část druhá
“Tak tady byly ty stopy leoparda”, prohodí Nicole a ukazuje na hlínu v “předzahrádce” velikosti asi jednoho hektaru. Nicole je naše přítelkyně (Jihoafričanka z Belgického Konga - v Africe je vše možné). Je povoláním učitelka fotografie. Její muž Guy je biolog a fanatický ochránce přírody, pracuje pro vládu a právě se vrátil z Číny ze světového kongresu.
-
Cesta do odlehlých koutů Jižní Afriky I.
Jsou kouty Země, kam se valí davy turistů a kouty, kam se podívají jen ti, kteří hledají zapomenuté končiny, kam noha turisty nešlápla. V několika dalších cestopisech o jižní Africe navštívíme tu část světa, kterou lze směle zařadit do druhé skupiny.
-
Sýria – nehostinná krajina pohostinných ľudí
Na posvätnú formulku La il-laha illa Allah Mohammed rasul Allah si musíme zvykať. Ale preto sme tu, v Sýrii, krajine, ktorú si našinec spája buď so súčasným izraelským konfliktom alebo opačne - s pradávnou históriou. Oprávnene, ale zrejme zabúda na ľudí samých...
-
Děti Tibetu
V krátkém období se mi podařilo dostat se dvakrát do Tibetu. Civilizace sem proniká mílovými kroky. Fotografie umožňuje dokumentovat lidi v prostředí, které může do několika let navždy zmizet. Na cestách jsem se snažil zaměřit na rodiny. Nebylo to zrovna jednoduché, neboť lidé v Tibetu se fotografovat většinou vůbec nechtějí.