hodně moc...

mně úplně stačí ta vpravo :)

Levá mě vrátila do prvni třídy, měla jsem stejný výhled, ale bylo jich míň.

Kolikrát těm dvěma Vašim snímkům nerozumím i když se snažím. Ale tady vidím pro mne i jasné propojení mezi nimi. Zaujaly a líbí se mi moc.

Hezké obě, pravá ještě víc. :)

v čem vidíš (tady si tykáme, pokud se necítíš být nadřazena nad ostatní) jasné propojení? Já je mám, ale zajímalo by mne, zda je má někdo stejné nebo podobné. Děkuji.

Hlavním pojítkem pro mne je vertikalita: štíhlé siluety topolů vlevo přímo korespondují s kmeny bříz vpravo. Tato souvislost je umocněna kontrastem mezi „živou“ hradbou stromů a skutečnou kamennou zdí s cimbuřím, jehož zuby geometricky napodobují špičaté koruny stromů.
Celý diptych sjednocuje minimalistická barevnost. Dohromady tak snímky vytvářejí harmonický dialog mezi přirozeným řádem přírody a pevnou strukturou architektury. Tak... asi tak to vidím já :-) Máme to trochu podobné, jak to tedy vidíš Ty?

Líbí

TAkové to Tvoje Ticho, volající po srdci diváka. Krásné.

Vidím téměř pietní důstojnost

Děkuji za odpověď, no... asi jsme každá z jiné planety nebo minimálně z opačného pólu Země :-), to co píšeš asi dává smysl, tedy určitě, ale takhle já to vůbec nemám. Rozdíl bude asi v rozdílném přístupu k fotkám - mám pocit, že ty čteš fotky (a jen doufám, že ne třeba i malby) jako matematickou úlohu, hledáš řešení nejlepších řezů a průmětů, světel nebo kompozicí, domýšlíš možné ještě lepší a nejlepší výsledky - a určitě jsou, vždy jde něco udělat lépe (to, když čtu, jak hodnotíš jiné fotky, zde u této mé ne - a děkuji za to)... zatímco já čtu fotky spíše jako beletrii, hledám si příběhy a zejména, když jde o diptychy - tam je složení dvou fotek v příběh určitě autorovým záměrem. Pro jistotku, "beletrii" pochopitelně nehledám u dokumentárních fotek typu architektura, zvířátka, kytičky apod. Tam jde často jen o vizuální stránku, subjektivní míru vkusu, obdiv k úlovku apod.

Neříkám, že můj nebo tvůj přístup je lepší nebo horší, jen.. že proto si asi ve vnímání fotek neporozumíme. Bohužel. Ale děkuji za návštěvu, každá se počítá ;-)

Tvoje ticho...
děkuji

to je správný pocit, lépe řečeno velmi blízký mému příběhu

Všem děkuji.

Jsem tady už po čtvrté a musel jsem počkat, až se mi ty fotky vpálí do sítnice. Potlačená barevnost a jakýsi grafický charakter se mi moc líbí.
Taky se mi líbí korektní a slušná diskuse. To nebývá tak úplně zvykem :-))

a ještě popáte, abys sem musel, když tu máš odpověď (omlouvám se :-)))

Bell, děkuji Ti za odpověď a vážím s Tvého vyjádřeného pohledu, názoru na vnímání fotografií. Nemusíme si v nich porozumět, o to tady přeci nejde. Je důležité se respektovat . A to myslím obě máme. Mohu tady v komentářích působit možná přísně, "přechytrale", ale hvězdičky bez komentáře ještě nikoho nikam neposunuly. Prostě mi to nedá :-). Ale vždy prvně vyzdvihnu to pěkné, dobré na snímku.

Možná to bude znít primitivně, ale mě napadá to známé rčení klasika, že stromy rostou do nebe... ;-)

vzhledem k tomu, že už se tu nikdo neukáže a už vůbec ne s nějakou verzí, která fotky spojuje/rozporuje (za což se nezlobím, ani to po nikom nemohu chtít, na druhou stranu nalezená spřízněná duše vždy potěší :-), tak uvedu verzi svou aspoň Tobě... v knize mám tyhle fotky na dvojstranně. Nalevo jsou stromy vzpřímené krásné a hrdé a pod nimi mám název "Před bitvou". Napravo jsou polámané posekané a pokořené a pod nimi název "Po bitvě".

Děkuji všem za... cokoli z písmen složené :-)

Děkuji, bell, - už na základce nám třídní učitelka říkala, že dívky jsou před chlapci vždy o kus napřed - a měla pravdu. Každý den se o tom přesvědčuji. Příklad - jdeme do divadla na Harold a Maude - v hledišti velká převaha žen, tak 75:25 přibližně oproti mužské části...což o něčem vypovídá... ;-)

:-)