Moc hezká scéna...;-)

Děkuji.

Možná by pro mě byla lepší bez stromu. Nebo nevím zas :))

Pěkné.

Mrazivá nálada a protisvětlo v oparu fungují na první pohled skvěle, ale při bližším zkoumání se celá scéna rozpadá. Nejvíc bije do očí absence stínu u psa – zatímco postava vrhá dlouhý ranní stín, pes jako by se nad cestou vznášel. Tahle nekonzistence v postprodukci bohužel okamžitě prozrazuje manipulaci a bere snímku autenticitu.
Zároveň mě mrzí ta středová kompozice. Horizont půlí fotku a postavy v přesném středu zastavují pohyb oka, který by jinak krásně vedla ta diagonála cesty. Zkusila bych radikálnější ořez na výšku, který by potlačil prázdnou levou stranu, zdůraznil cestu. Takhle je to za mě bohužel nedotažené.

Tahle nekonzistence v postprodukci bohužel okamžitě prozrazuje manipulaci a bere snímku autenticitu." Co tím myslíte? Scéna se rozpadá? Jak?

co se týká stínů, mně do očí nic nebije, uvědom si, že páníček kráčí ještě po vzestupném oblouku a jeho stín dopadá právě na oblouk a je proto ještě delší.Psík je o délku vodítka vepředu, je poloviční výšky a je možná již na rovině, proto se ti zdá ten nepoměr délky stínů až jako nedovolená manipulace. Myslím, že upravovat délky stínů nema žádný význam a autorku by to snad ani nenapadlo.
Mě se fotka líbí svým neobvyklým postavením před koncem cesty a předpokládaným nebezpečím.

Zdeňku, děkuji. Nejenže by mě to ani nenapadlo a ani jsem nepochopila, jaký by to mělo smysl, a ani to neumím, protože jsem nikdy nic takového nezkoušela. A přiznám se, že mě toto nařčení i trochu urazilo. Fotka JE autentická, mírný ořez, zmenšení a mírně přiostřit.

Díky za vysvětlení, rozhodně mi nešlo o nařčení z podvodu, spíše o popis mého diváckého vjemu. Tím, že se scéna v mých očích 'rozpadá', jsem nemyslela technickou chybu souboru, ale ztrátu vizuální soudržnosti mezi prvky. Proč to tak vnímám? Jde o čistou fyziku a psychologii vnímání. Pokud postava muže vrhá takto dlouhý a kontrastní stín, mozek diváka ho automaticky hledá i u psa. Tím, že tam chybí – ať už kvůli lomu světla na světlé cestě, nebo proto, že ho 'sežralo' následné doostření a práce s jasy – se pes od povrchu opticky úplně odlepil. V ten moment se pro mě scéna 'rozpadá', protože přestávám věřit realitě záběru a začínám ho vnímat jako skládačku vrstev, které k sobě logicky nepasují. Pokud je to čistý, nemanipulovaný moment, pak je to neuvěřitelná optická hříčka. Můj návrh na ořez pak směřoval k tomu, jak tuhle (i když autentickou) scénu kompozičně 'uklidnit' a zbavit ji těch prvků, které moje oko zbytečně mátlo. Někdy realita vypadá méně uvěřitelně než fikce a to je možná právě tenhle případ.

Když se na tu fotku pořádně podíváte, tak zjistíte, že ten pes tam stín má. Jen je vodorovně, přesně tak jak je natočený pes. Na dalším snímku v té samé vteřině není vidět vůbec žádný psí stín. Viz následující foto. Fotku jsem ořízla na výšku, ale popravdě nevím...

myslím, že by to chtělo trochu přemýšlení, byť jste "blíže zkoumala" ,než člověk ze sebe vychrlí rádoby odborný posudek s nařčením. O těch stínech už to jasně popsal Zdeněk, Co se týče poznámky o středové kompozici a zastavení oka na diagonále, tak já tam osobně žádnou diagonálu nevidím, moje oko spíše směřuje přímo nahoru a dále za horizont ve směru chůze té dvojice. Já bych uvítal nepatrně lepší čitelnost toho prostoru vzadu

Připomnělo mi to trochu závěrečnou scénu z filmu Seznamte se, Joe Black, kde postavy taky mizí nenávratně za obzor..

Pěkné

pro mě asi nejzajímavější snímek, který jsem u tebe viděla, je zvláštní náladou, barvami, scénou... přeji víc takových nevšedních :) (a nelíbivých ;-))

Děkuji, snad Tě ještě něco někdy zaujme. Uvidíme, jestli se zadaří.