Časem jsem si uvědomil že pro mě mají větší hodnotu fotografie, jenž mi připomínají okamžiky které jsem prožil. Je to sice hodně subjektivní a s okolím to nemusí rezonovat, ale s tím už se nedá moc dělat.
Tady si připomínám loňský únor, kdy jsme s mojí ženou přenocovali "vysoko" (1813m) v horách. V tom období tam bylo docela chladno a od severu foukal studený vítr. Schovali jsme se za jednu z menších skalních věží. Ivča do stanu, já pod převis, jen do spacáku. Líbil se mi ten pohled dlouho po západu slunce, kdy se dokonce na sousedním ostrově Tenerife rýsovala vzdušnou čarou 103 km vzdálená Teide.