Tajemné proudění vzduchu
Umocněné vůní lékořice
Co přináší ve spirále závan horkých chvil
Spojí se v jednu sonátu
Pomyslný dotek na rozechvělá srdce
Jen ta pírka pohádkově zavěšená
Třpytí se za jasných nocí na šňůře pavoučího vlákna
Lehká je něha a lehký je sen
Posmutněle kouká z okna
Do ulice na procházející stíny
V zahradách z růží rudých jak krev
Ztrácí se smysl všech slov
Němě zní hudba doznívající přes padající listí
Do setmělých koutů kde není zbytí
Kroutí se dým z cigaret a neony tlumeně tu září
Sem dostává se ruka zbloudilá
Jak skřivan poletující v dešti
Po rozmoklých polích a lukách
Kde tráva se honí s motýly
Přes nekonečné proudy ranních mlh
A večerně doznívající západ slunce
Tam zastihne postavy k sobě se choulící
Co připomínají si vůni lékořice
Vůni z dětských let a z poutí barevných
Mašlí ve vlasech volně vlajících
A první polibek vroucně ukořistěný za zvuku zvonů.
Dvě duše v souladu co řekly si své ano
Celý vesmír se svými nebeskými strážci