hravost, velká radost

:)

Děkuji, jen lituji, že se mi s tím štětcem třese ruka... ;-)

:-)

No... nesplnil jsi zadání do puntíku... to je jak úkol, který měl Vítek v první třídě... porozumění textu. Dostal trojku. Namalujte dům. Vlevo od domu namalujte psa. No namaloval ho vpravo, protože vlevo měl ten dům a vedle už nebylo místo. Namalujte růžové kytky. Namaloval modré, protože růžovou nesnáší. Ty máš taky dvě chyby... slunko mělo být vlevo a pták jeden. Přimhouřím-li obě oči, tak za sedm. No a kytky... ty jsem si představovala červené... vlčí máky. Paní víla mi je nevložila dnes, že jsem prý nezadupala!

Jo jablka! Čtu to až teď. Kytky tam měly být, takže bys měl od Trávníčkové za čtyři asi...

příště mi to pošli a já ti vyklonuju to potrubí. Taková škoda tím pokazit tak hravou věc :( jedno potrubí - jeden bodík mínus

vtipný :-)

masakr...

Koukám... ještě ten proužek modré oblohy ti nahoře chybí. A nemaž! I když to ocení jen někteří, chyběla by mi :D

To máš z Cimmermana ? ;-)

TAK TOHLE UŽ PŘEKRAČUJE VŠECHNY MEZE! (to jsme taky často jako děti slýchávali...) K Tobě, Lenko, přibylo další jméno a sice Věčně Nespokojená! Tak já se Ti tu snažím vyjít vstříc a s invencí sobě vlastní jen lehce pozměním Tvá vyslovená přání, naivně očekávající pochvalu od paní učitelky, která se usměje a praví: "Musím tě, Honzíku, moc pochválit za to, jak ses úkolu zhostil a jak šarmantně jsi celou scénu přikrášlil - místo kytiček jablíčka, místo jednoho ptáčka dva, snad jen zobáčky bych jim ještě přidělala, ale to je maličkost, - děti, vezměte si z Honzíka příklad! "

Bojim bojim, na mě se nesmí křičet, jinak se zas stáhnu do ulity. Ale chápu, že když už, tak jsi to chtěl udělat podle sebe. No nic, načmárám si to přesně jak chci sama! :p

Promiň, s tím křikem jsem to trošku přehnal, omlouvám se, už se to nebude opakovat, slibuju! A děkuji za pozornost! ;-)

Škoda, že tu není více diváků, vždyť jsem si to nádhernĕ vybájila a ty hezky namaloval!

Což o to, diváků by bylo dost, ale málokomu se chce vyjadřovat k něčemu tak infantilnímu, co jsme tu společně zplodili, chápeš...navíc jedna vrány mají nestejně dlouhá křídla...;-) A přeci víš, jak jsou tu lidi vysazení na ptáčky... ;-) Stejně ti však děkuju... ;-)

Nj, za dávných dob by byla fotkou týdne!

Já myslela, že to jsou žabky. No Picasso z Tebe asi nebude, ale přimlouvám se za nesmazání. Vždyť co, kdo si hraje ... je věčně mlád!

...to bych si přál... ;-)

To je hustý :-)