Pěkné podobenství o člověku

pěkné, zaujalo

Působí to trochu jako odposlechnutý příběh. Vidíš siluety lidí, ale nevíš, co přesně říkají, kdo jsou, proč tam stojí. A přesně to je na tom silné, mozek si začne doplňovat scénář. Možná hádka, možná obyčejný rozhovor, možná něco důležitějšího, než to na první pohled vypadá :)

Komunikace, spolupráci a násilí – jak tenká může být hranice mezi dvěma podobami našeho já? V každém z nás je potenciál pro empatii i agresi, pro budování vztahů i jejich ničení. Fotografie nepůsobí jen jako zachycení konkrétních momentů, ale spíš jako obecná výpověď o dvojznačnosti člověka. Nastoluje tak i problém svobodné vůle a může nám legitimně klást otázku - nakolik je naše jednání výsledkem svobodné volby a nakolik je určováno okolnostmi, instinkty nebo nejrůznějšími situacemi v nichž se ocitáme. Právě tato nejednoznačnost vnáší do snímku hlubší filozofický rozměr.