:)

Ty nohy tomu žlutému příběhu dávají příběh další.
Proto tápu v minimalizmu.
Obhaj se. .-)

:-)

Dobrá připomínka. Když se podívám na propozice, píše se tam: "Bývá (minimalismus jako umělecký směr) vytvořen z elementárních atributů, používá jednoduchou geometrickou formu a bývá prezentován jakoby nezúčastněně. Odstranění všeho nepodstatného umožňuje divákovi intenzivně vnímat to základní a důležité."
Druhou větu bych považoval za splněnou, nic navíc na fotce snad není. První věta dává prostor pro polemiku. Tedy "použité" prvky: dvě žluté figury, žluté čáry, jedny nohy. Dohromady v podstatě 2 barvy. Je toho hodně? To může být jedna věc k diskusi. Druhá je ta jakoby nezúčatněnost. Protože ty figury s čárami a nohami i s tím protisvětlem vytvářejí nějaký vztah. Kdybych cokoliv z toho vyhodil, třeba ořízl, ta fotka by se stala nezajímavou. Ale zároveň to dokazuje splnění podmínky uvedené ve větě druhé.
Co si o tom myslíš ty? Nebo někdo další.

Cením si úsměvu :-)

Volně se pohybují.
Dokud nenarazí na strážce hranice.
Jsem v panice. :)

Beru :-)

Pobavila... a nakonec i fotograficky u mě cennější, než to, co tu dnes vidím

No hlavně se mi to líbí jako fotka. Může to klidně být i místo činu. Nebo obálka na 1984. Pro mě to má vysoké napětí, které probíjí betonem. Jestli je to z definice čistoskvoucí minimalizmus, to mě až tak nebere.