Pěkný večer všem na fotoaparátu.cz přeji.
Dnes vkládám jednu archivní fotečku. Tolik jsem se jí nahledal. Až dnes. I když je snímek po technické stránce celkem špatný, měkká kresba, stín, aberace...
Povím vám trochu víc proč mám z toho snímku takovou radost.
Může za to kniha. Na Vánoce jsem dostal knížku o naší přírodě. Do mojí bohaté knihovničky. A protože mě zajímá naše příroda v globálu, celek, vše živé, začetl jsem se i do povídání o slepýších. A tady jsem si zase nabyl jednu informaci. Jen ti nejstarší zástupci druhu mají po těle modré skvrny. A tak jsem četl dál a nevěřil vlastním očím. Takoví slepýši jsou staří 40 a snad i 50 let. Hned jsem si vzpoměl na setkání s přesně takovým tečkovaným slepýšem. Tehdy jsem to netušil. Smekám před tím tvorem klobouk, vždyť má tolik přizozených predátorů. Taky často zahyne pod koly automobilů. Tento se ale kol nemusí bát, je z našeho Mariánského údolí, malého ráje na okraji kouřícího jihomoravského velkoměsta..

Dneska je tu inverze a