no BudWar ni Maacha to nem bude :))

a barev ...

:-)

..jako bych tu prapodivnou krajinu už někde a někdy viděl... ;-)))

..i když od pátku jsem ji zaručeně viděti nemohl...nanejvýše ve snu... ;-)))

..i tento kousek světa má přese všechny problémy i nemalé výhody...nikdo tě tu při focení zde ne nenásleduje s tou samou činností, jako někde na Kájově mostě v Praze či kdesi pod pyramidami či na plááži u nějaké větší mořské louže s palmami...a přesto tu mohou vznikat hodně zajímavé fotografické věci, i když jen pro vybrané...i tady máme své louže, pravda palmy u nich nerostou, i nějaká pyramida se tu při potulce může objevit...i mosty tu jsou, jen i když na nich obejdové s kýči nepostávají a necky pod nimi neproplouvají...
..a těch chodníků a obrubníků co stránek knih..no prostě...no prostě...netřeba se táhnout moc daleko za zajímavou scénou...

.

+
fádní jen zdánlivě...mraky v obraze pěkně hrají.
/hezky to napsal Petr Lett/

Na ja, jak ty staré panelové domy byli střízlivě jednoduché a elegantní, než jim začali fasády obohacovat hnědými pětiúhelníky a jak ty nové nejsou než ohavné 100doly. Jak.

Sídliště je to místo Rostadova času dětských her a ostružin nezralých. Nikdy mu neodpustím, jak z jedno z nejduchaplnějších myslitelů udělal hlupáka.

Sídlisko, pre deti ihrisko, jak říká IlemČuk.
Jestli to zelené pole levandule pokračuje písčitou pláží a ta mořem tak už vím, kde ty Buděovice jsou.

Po zásahu Julese Verna mi to začne připomínat Lhotáka.

ani ne

Máj lásky čas...

:-)

Zvláštní těžké předbouřkové světlo, těžké jakože stlačuje vše k zemi, ne že by bylo těžké, zejména pro Tebe, jej vyfotit. Celkem se mi líbí ta atmosféra, studeno a stísněný pocit, který jsi do toho obrázku dostal. Takové to, jak jsme malí a bezbranní proti přírodě, když na to přijde ..

krásný nebe... i fotka fajn celkově

vyborna!