Street portrét
Na ulici podzimní, kde ticho proudí, mladý muž se s úsměvem po městě loudí. Čepice na hlavě, sluchátka v uších, všude kolem ruch, co v tichu duší.
Tetování na ruce má svůj příběh tichý, cesta životem, někdy strmá, někdy plytká. S pohledem vpřed a batoh na zádech, nechává za sebou městský, šedý vzdech.
V každém kroku nese tajný sen, však svět okolo ho drží pevně ven. A přesto kráčí dál, srdce v rytmu bije, město za zády, v očích naděje žije.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
-
Jo, je to specifické bouchnout to zblízka bleskem.
Pak je tam ale tvrdý stín od čepice přes oko.
A taky na krku stín od brady, obličeje.
Nevím, jestli to u takového stylu fotky vadí.
Taky nejsem fanoušek focení tohoto typu lidí.
Jsem asi celkově trochu konzervativní klasik. -
Povídání se mi líbí více než fotka.
-
--
-
Raději neversuj, to ti fakt nejde, navíc některé slova nedávají smysl. Tento způsob focení je někdy smeroplatny, jak říkala Máňa
-
Shoduji se s tebou... ;-)
-
Ve druhém řádku vynechej "se" a hned to dá smysl :D
-
jj zase jsi vzpomenu na Bruce Gildena :)
-
Reaguje na MV-foto 18.10.2024 14:00: "Jo, je to specifické bouchnout to zblízka bleskem. Pak je tam ale tvrdý..." - zobrazit celý komentář
díky za koment!
-
Reaguje na MV-foto 18.10.2024 14:00: "Jo, je to specifické bouchnout to zblízka bleskem. Pak je tam ale tvrdý..." - zobrazit celý komentář
díky za koment!
"Raději neversuj, to ti fakt nejde, navíc některé slova nedávají smysl...." - zobrazit celý komentář