Možná jsem moc háklá, ale tahle pozice na mě působé, jako by se matka od dítěte odvracela. Jako by ho už měla plný zuby. Dítě kouká směrem k ní skoro odstrčeně. Marně.

Ona by nemusela koukat na mrně, není nutno z toho dělat sladkou ateliérovku, ale nějakej kontakt s ním, rukou jednou, třeba...

Ru, jj, asi tak fakt pusobi.. moje chyba, ja jsem poroucel, vyjimecne :)

já chtěla psát cosi o její ruce... a rulisa mě předběhla... prcek je na téhle fotce jaksi... navíc, bez něj (a jen kvůli těm NAŠIM pocitům) by byla skvělá... asi

:-)

Každý človek je predsa výnimočný sám sebou, už od počiatku, kedy skrze niekoho prišiel na svet výzorovo. Tak sa to tu autor snažil naznačiť. ;)