... Miša
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
ok
+
zajímavá světelně, neobvyklá :-)
+
Fajn.
ruka jako by byla samostatným tvorem... jako by nikomu nepatřila... hladí (určitě hladí) protože chce... ne proto... že jí to jiná část těla (mozek) :)) přikazuje. Škoda, že ji nepřečtu... A on... ano, přiznám se, že šestku dávám hlavně kvůli němu...
Lenko, napsala jsi to moc hezky... :-)
Jo, jo, Vilšany, svět za zrcadlem...
vypadá hodně zneklidněný , asi holením.Stojím pře klasickou otázkou, zda takové snímky jsou pouze laciným podbízením se divákovi zobrazením krutého světa jiných lidí, nebo přínosným dokumentem evokujícím v nás pokoru a vděk za jiné, povětšinou banální "rány osudu" jež nás potkávají.A neumím si odpovědět.
Ahoj Tomáši K
Miša v záběru je skutečně holen, což je v tamním ústavu pro mentálně postižené děti běžná procedúra, přičemž tento Miša zneklidněný rozhodně není. Je možná trochu apatický nebo si naopak soustředěně vychutnává to, že se o něj někdo právě stará, nicméně své pocity dokáže bez potíží projevovat. Třeba smíchem. Dokonce se dokáže sám i najíst,přestože je totální ležák.
Myslím si, že na této fotografii není nic krutého. Po té, co jsem měl letos možnost strávit v ústavu více času než loni, vnímám Vilšany zase trochu jinak. Je to dům plný veselých dětí, jejichž postižení mě už neděsí, protože ani ony toto nevnímají jako problém, ale jako samozřejmost. Takže vlastně má pokora či vděk za své zdraví už nejsou zdaleka tak silné pocity jako dříve. Asi byly vytlačeny tím, že jsem přestal hledat mezi "námi" a "jimi" jakékoli rozdíly a raději jsem se snažil s nimi úplně normálně skamarádit. Vzhledem k jejich absolutní bezelstnosti to nebyl žádný problém. Jejich svět je trochu jiný, než je ten náš, ale už se v něm cítím hodně dobře.
Díky, Tomáši, za zastavení i názor. Vždy si jej rád přečtu... :-)
tyhle fotky znáš? (Nejsou tvoje?)
http://www.youtube.com/watch?v=FTqNy7xRMkc
ano, rozumím a souhlasím se vším co jsi napsal, šlo mě však o něco trochu jiného a asi jsem se špatně vyjádřil a sice o "míru etiky zobrazení"takovýchto situací.Neber to prosím jako nějaký útok, kritiku a pod. ale jako čiročirou úvahu.Mám podobné snímky(ne tak technicky zdařilé)z podobného prostředí, ale nějak se obávám je zveřejnit.
Ahoj Tomáši podruhé...
Myslím, že chápu. Ale stran hlídání míry etiky , ochrany osobnosti a podobných věcí, které jsou typické pro vyspělé země, je Ukrajina prostá. Proto tam tak rád jezdím. Nikdo si na nic moc nehraje. Když někoho naštveš, tak ti dá spíš přes hubu, než k soudu. U nás je to víc naopak.
Na druhou stranu ředitel tamního ústavu Bogdan Nikolajevič Kikina úzkostlivě dbá na to, aby tento "dům", který on vytáhl ze strašných straček, nebyl veřejností vnímán negativně. Už se stalo, že několik fotografů a reportérů opravdu vyhodil. O to víc si cením toho, když mi po shlédnutí mých loňských fotekmi řekl, že nevidí důvod, proč bych se s foťákem nemohl volně pohybovat po ústavu po jakoukoli dobu. Byla to pro mě velká pocta a bylo to zároveň také velmi zavazující. Takže se snažím, aby z toho nebylo nic, co neodpovídá skutečnosti a aby z toho nebyl bulvár. Protože bych se tam zase někdy velmi rád vrátil... :-)
A děkuji za diskuzi...
Pro Takyhonzu:
Dík za odkaz na youtube. Fotky v klipu, bohužel, moje nejsou, ale udělal jsi mi velikou radost. Asi proto, že mnohé z těch dětí jsem poznával... Paráda!
:-)
...
+, :)
dobra
vyborna!
cela seria sa mi velmi paci
poklona za celou serku