Promiň, ale myslím, že by foťák zvládl víc. Ostrost je v úrovni ruky, ne obličeje. Každopádně na mě fotka nepůsobí špatně. Podle názvu však lze domýšlet proč tady ta fotka je.

Z té fotky vyloženě čiší, o co v životě jde. Nemůžu si pomoct. Taffey.

Ano, "takové máme všici".

V pohodě.

taky mám, že bych ji postnul?

ostřit se asi trochu dalo, já zase uříz nohy ;o)

pekna spomienkova,tiez ich mam

přesně jak ivan mátis

:) aj ja mam podobneee

pěkné-opravdun jích mám hodně.

:)

díky všem za příspěvky. Prostě mi občas v záplavě těch SKVĚLÝCH fotek trochu toho obyčejného chybí.
Táta mi dal první flexaretu, a tak je to i trochu pocta jemu.

zapůsobila na mě svou bezprostředností, práve proto, že to byl cvak a ne něco nahraného

ide z toho pribeh...aj preto moze byt foto za vybornu

OK

Tak jo. Přiznávám, že tentokrát neboduji až tak fotku samu... Ale ten život tam opravdu zachycený je.
5+

pocitovka

presne tak

Tady jde spíš o duševní prožitek a osobní vztah než o technické kvality fotografie. Až po čase, kdy se k těmto fotkám vracíme, se tlučeme do hlavy a nadáváme si:"..proč jsme to tehdy neudělali líp, ale už je pozdě..."

Dávam 7, pretoze technika nie je vsetko - len pomocník. Podstatny je samotny obraz, je dobre ze si ho urobil vtedy.

Fotografie na mě zapůsobila. Dívám se na ni už po několikáté. Zanechala ve mně velký dojem, vzbuzuje ve mně pocit čehosi nepopsaného a nutí mě se k ní stále vracet. A když tohle fotka dokáže, myslím si že si zaslouží 7

Za moment..., protoze ja uz sveho tatku vyfotit nemohu a tolik bych si to prala...

trošku jako Johannka...

ze života