Nesměla se dívat
na kliky dveří
a na vteřiny cest.
Nesměla se dotknout
těch miliónů hvězd.
Nesměla cítit, nesměla dýchat,
nesměla slyšet
zvenčí hudbu ticha
v Kobce snů.
Ve své Kobce snů.
Dívat se na svět
a vlastně se nedívat
slyšet jen něco.
Záře ptáků a zpěv hvězd.
Jen jednou, jen jedinkrát
ze své Kobky
se podívat.
Její Kobka je její ticho
se statisícem tónů.
Její Kobka, její svět.
Nedýchat, necítit, neslyšet.
Nevidět.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
Ahoj Verčo, dneska moc ne...
na mňa zapôsobila.++
Čert vem roh, na tom vůbec nezáleží... Spíše to na mě nějak nepůsobí...
Ale špatné to není, nechci, abys můj komentář takto pochopila.. :-)
nene,v pohodě.. neberu to nějak špatně.. :)
To je dobře.
Já vím, a na tvých fotkách je to poznat, že fotíš s citem a srdíčkem... Což je důležité.
další "umělec". nevím, myslím, že mám mysl hodně otevřenou takovýmto věcem, ale z nic moc fotky básničkou lepší prostě neuděláš. sorry, nezaujala. 3
ta basnicka tomu dost prospela, ako celok paci a vyborne funguje
zaujala
jo ma to neco do sebe ... jen me moc nesednnou ty barevny cingrlatka a nehty v kombinaci se zbytkem, pritahuje to dost pozornosti, lec moznas to chtela ;)
u mňa ano.
! zvláštní je,že mně ten růžek s puntíkama sedí :-)
jojojo
zmenil jsem nazor,kua fotka je hoooodne silna,kdyz se mi bude neco libit,bude Milda i bodovat...
Verčé, tak tohle je super !!!
za foto