Jak tahle fotka vznikla, povím později. Ted mne zajímá, jestli tenhle můj úlet něco říká i dalším, čili nelamte si hlavu s body ale povězte mi, jestli to něco říká vám zvenku.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
-
ok super napat
-
Renko, chceš věděť, zda nám to něco říká...
Na zcela první dojem, bez velkého přemýšlení, mě napadlo cosi o vyrovnávání se s počínající dospělostí a ztrátou dětství...
Jenomže teď mi došlo, že výraz onoho chlapce (doufám tedy, že to není holčička, chi chi) na malé fotografii vlastně vůbec není pozitivní, vždyť on pláče... A onen velký chlapec/mladý muž, který obrázek drží, také nevypadá zrovna nejšťastněji... Takže, co když je to takové alegorické sdělení: Celý můj dosavadní život zatím za nic nestál...
No, nutí mě to přemýšlet a zabývat se tím i dál, má to nějaký náboj, takže to svědčí o tom, že se jedná o dobrou fotografii...
Každopádně je toto pro mě veliké osvěžení po těch několika nízkých bodováních, která jsem bohužel před chvílí musel rozdat. Díky ti za to!
-
díky Jindro,a čas i zamyšlení.. uvítám i další názory
-
oba výrazy na fotce jsou užasný
-
-
mam z nej zmiesanej pocity...na jednej strane sa mi to paci, na druhej strane to nie je vesely pohladna tu foto
z tych co mas v galerke je pre mna tato jedna rozhodne z tych lepsich -
Emotivní, ale už je to naštěstí asi dávno. :)
-
"Máma kdysi taky vyváděla, tak jsem holt depresívní po ní..." :-)
Emotivně dobrý, Honzajse je ale divně upravenej, takovej samej flek, i když je to (předpokládám) v zrcadle... -
mno - na první dojem bych to odmítnul.
-fotky plačících dětí mě iritují ať už jsou nahrané(dětem se zrovínka něco nezdálo, spadly, vzali jim hračku...)nebo se jedná o opravdu zásadní útok na malého človíčka,
postava v zadu fotku ukazuje, místo aby se nad ní sama zamýšlela, možná je to volání o pomoc, ale to by její výraz musel být úplně jiný a v podstatě na snímku dominantní,
převod do sepie navozuje atmosféru "uměleckosti snímku" která je ale vůči obsahu v podstatě nepatřičná, mělo by se jednat o dokument v tvrdé realitě černobílé, nebo barevné,
no, a tak bych tenhle snímek odmítnul. Snažil jsem se to aspoň hrubě zdůvodnit :-) -
zvláštní druh diskuse :(
-
no jo, Tome, nějak to utichlo, třeba zítra povím, o co šlo mně...
-
Renko, pověz, prosím, já to sem totiž chodím už druhý den zjišťovat, a ono pořád nic... :-)
-
já už sem ani nechodím:-)))
-
Tak jo, nebudu napínat. Story k fotce je celkem jednoduchá: Teta na Šumavě mi na chvíli půjčila pár rodinných fotek, a já si je mohla nejjednodušší a nejrychlejší metodou ofotit. Takže jsem použila synka coby držák, a přitisknuté na skleněné dveře jsem si je postupně ofotila. Sken prostě nebyl k mání...
Syn se samozřejmě extra nebavil, já ovšem blíž už jít nemohla, čili jeho výrazy jsou součástí fotky. No, a na téhle fotce se tváří podle mne, jako by s tím prckem mluvil. Ten prcek jsem já, když mě něčím naštvali, co si vzpomínám, tak jsem týrané dětátko nebyla, ale naštvat mne uměli :-)
No, takže je to takové setkání syna s dobou dřív než minulou.... Tak se nezlobte, jestli jste v tom hledali něco úplně jiného, já to říkala, úlet... -
No vida, jak je vysvětlení prosté. :-)
Tak on v tom vlastně žádný konkrétní záměr něco sdělit nebyl.
Každopádně se, Renko, omlouvám, že jsem z tebe udělal chlapečka, chi chi. -
Tak tak, zámer před focením nee, ale co mne zaujalo, a proč jsem to sem šupla byl ten synkův kukuč na malinkou uřvanou mámu...
Jindro, já jsem podle rodičů měla být Petr, čili neva :-) -
:-))) taky sem dávám fotky úúúplě s jinou myšlénkou než která se vylíhne v tykvích pohleditelů :-)))
-
Tome, to ani neva, hlavně, že ty fotky něco říkají, je fajn si popovídat, né?
-
neuvěřitelně skvělá ilustrace toho, jak snadno se emoce fotky může minout se skutečným stavem věci!
Instruktivní záležitost , to se bude ještě mockrát hodit... dobře že si to sem dala ...pls pokud možno nemazat :o)
-
OK, Martine, mazat nebudu, a dík za zastavení.
-
díky díky :o)
-
ano, silne fotky mohou mit slabe vysvetleni...
to nastesti nic neubira na jejich sile.
Protoze sila fotky je hlavne v rezonanci.
-
Ty jo, Radku, ty jsi teď řekl něco hodně podstatného, díky, to jsem asi zrovna potřebovala slyšet. (Mimochodem to máš z vlastní hlavy nebo přečteno z moudré knihy? Kdyby z knihy, tak bych si ji i přečetla, pokud ze sebe, tak se s tebou asi budu i kamarádit :-)))
-
-
Co všechno ta Singrovka neumí, budu ji muset znovu rozchodit :-)))
-
možná se má ten starší vzadu smát pro větší kontrast..
i když jde o jednoho a toho samého nebo né.....
protože už si prohlédl první stranu Dikobrazu
