Snímek zachycuje při práci jednoho z našich největších kůrovců (5,5-8 mm) - lýkožrouta borového (Ips sexdentatus). Jde o blízkého příbuzného jednoho z nejobávanějších, kalamitních škůdců smrkových porostů, l. smrkového (I. typographus) zodpovědného za rozsáhlé chřadnutí a odumírání jehličnatých lesů. V podstatě celý jejich život spočívá v tom, že neustále žerou... Samička na jaře po spáření vykusuje pod kůrou chodbičky, do nichž naklade vajíčka. Larvy po vylíhnutí pokračují v žíru buďto v lýku nebo ve dřevě, kde se zakuklí. Z kukel se vylíhnou mladí brouci, kterým samozřejmě nic nebrání pokračovat v jejich žravosti na místě samotném. Tím dochází k znehodnocení dřevní suroviny a ta se stává takřka nepoužitelnou. Situaci komlikuje fakt, že mívají více pokolení ročně. Naštěstí tento druh napadá přednostně staré a churavé nebo např. větrem zlomené stromy, nemá tedy tak velký lesnický význam, jako jeho bratříček...