-
Diskuse ke galeriím |
18
příspěvků za
posledních
30
dnů
-
Diskuse ke článkům |
7
příspěvků za
posledních
30
dnů
-
Diskuse ke článkům |
6
příspěvků za
posledních
30
dnů
-
Diskuse ke článkům |
5
příspěvků za
posledních
30
dnů
-
Diskuse ke galeriím |
2
příspěvky za
posledních
30
dnů
Fotoaparáty s větším senzorem zachytí více světla - ale tím nemají vyšší expozici ani nižší šum, protože se to světlo spotřebuje na větší ploše. Tím pojde nula od nuly. Šum při stejné citlivosti závisí na technické úrovni, velikosti jednotlivých fotodiod v senzoru a následném zpracování. Vliv může mít i externí rušení a teplota - pracujeme s elektronikou.
Menší šum větších senzorů je dosažen menší hustotou větších fotodiod. NE větší plochou, to je pověra.
Mobily používají i další finty - například spojení více menších pixelů do jednoho většího dokáže zvětšit dynamickou pružnost a potlačit šum - stejně jako multiexpozice u dnešních foťáků.
Velikost senzorů "Mýtů zbavená"
Mýtus č.1: Velikost snímače fotoaparátu FF je velikosti kinofilmového políčka. Tj. 36x24. Ani náhodou. Ve většině případů je daleko menší a jde jen o "reklamštinu".
Mýtus č.2: Crop faktor APSC fotoaparátu je 1,5. Ani tohle není pravda. Velikosti snímačů, zařazených pod pojem "APSC" je různá a liší se tak i velikost crop faktoru. Například Canon používá menší velikost snímačů a jeho crop je pak 1,6. Existují, nebo existovaly tak i velikosti s crop 1,7 apod.
Mýtus č.3: Světelnost ovbjektivu se přepočítává s crop faktorem. Ne. Světelnost objektivů je dána jeho konstrukcí a nemění se s fotoaparátem, na nějž se nasadí.
Mýtus č. 4: Můžu porovnávat fotografie pořízené stejným objektivem na fotoaparátech s různou velikostí senzoru. Ani tady ne. je potřeba použít stejné nastavení a objektivy různých ohnisek, odpovídajících přepočtu. Tj. např. 50/75 mm. A to z důvodu zachování stejných ostřících vzdáleností. Velikost objektu na fotografii sice nebude odpovídt, ale pro porovnávání HO v pořádku. při potřebě stejné velikosti objektu je vhodný "ořez"
"Fotoaparáty s větším senzorem zachytí více světla - ale tím nemají vyšší..." - zobrazit celý komentář
1) Menší šum větších senzorů je dosažen menší hustotou větších fotodiod. NE větší plochou, to je pověra.
- Ne, je to dáno plochou. Jednoduše se podívejte na testy DXO, seřaďte si je podle kategorie "Sports", tedy podle nejlépe zvládnutého šumu, a uvidíte, že se foťáky seřadí podle velikostí senzorů, a ne podle rozlišení. V nižších patrech se nové APS-C dostanou nad staré FF, protože pokročily technologie.
2) Mobily používají i další finty - například spojení více menších pixelů do jednoho většího dokáže zvětšit dynamickou pružnost a potlačit šum - stejně jako multiexpozice u dnešních foťáků.
- Bohužel ne. Zkuste si vyfotit na běžný telefon fotku v plném rozlišení a ve složeném rozlišení. Plné rozlišení je téměř nepoužitelné, jedná se spíše o řeč marketingu, protože dnes prodávají megapixely, ne skutečná kvalita. Za poslední dobu mi prošly rukama desítky telefonů a všechny to měly takto. Pokud chcete ještě další argument, Sony s 12MPx senzory fotí +- podobně kvalitně jako již složené fotky z cenově podobných telefonů. Skládání pixelů je tedy nutnost, aby fotka měla aspoň nějakou úroveň, a naopak některé softwary to neumí složit až tak dobře a kvalitě to zrovna neprospívá (levnější Xiaomi).
- Jestli mají mobily nějaké vychytávky, potom to jsou velmi pokročilé úpravy fotek, jako umí například Huawei. Jedná se však spíše o výjimku, protože ještě jsem se nesetkal s tím, že by jiný výrobce dokázal pomocí umělé inteligence vytáhnout tolik informací a fotky neskutečně opravit. Chystám o tom článek, kde budou názorné příklady.
Jinak Andreji moc hezký a pěkně názorný článek. Ono se vše poctivě vyvažuje a třeba zvýšení clony pro dosažení stejné HO znamená, že se +- vyrovná šum a DR (pokud by snímače byly totožné, jen jinak velké, platilo by to téměř přesně). Všechny tyto výpočty se řídí heslem "Fyziku nepřelstíš".
To Karel Edler: při stejném rozlišení bude mít větší sensor i větší plochu elementární fotodiody. Ta díky větší ploše zachytí více světla. Více světla pak vygeneruje silnější elektrický signál. Šum je dán poměrem signál ze světla/vnitřní šum elektroniky fotodiody. Vnitřní šum elektroniky závisí na teplotě a technologické úrovni jak správně říkáte a nezávisí příliš na velikosti plochy. Je to tedy množství světla, které zachytí elementární pixel, co rozhoduje. Jinak bychom ty těžké full framy a objektivy, které velké sensory osvítí, netahali.
Díky za komentáře.
Ahoj, reaguji na toho pána, co si udělil ban. Píše: Mýtus č.1: Velikost snímače fotoaparátu FF je velikosti kinofilmového políčka. Tj. 36x24. Ani náhodou. Ve většině případů je daleko menší a jde jen o "reklamštinu". No já tedy nevím, nevím, ale o co je menší třeba FF snímač tohoto aparátu, který vlastním, než filmové polířko 24 x 36 mm? Viz tento odkaz. https://www.dpreview.com/products/nikon/slrs/nikon_z6/specifications Když je velký 23,9 x 35,9 mm? Opravdu je to, jak píšete, Ani náhodou a O mnoho menší? Já tam vidím rozdíl jen 0,1 mm. To není ani O mnoho, ani Daleko méně. Ani náhodou. Vašek
"Ahoj, reaguji na toho pána, co si udělil ban. Píše: Mýtus č.1: Velikost..." - zobrazit celý komentář
Nikde jsem nemluvil o jednom konkrétním typu, takže by bylo vhodný si zjistit i údaje z jiných fotoaparátů. A ano. Jsou i případy, kdy je snímač i o "chlup" větší. Zato v jiných je rozdíl i několika milimetrů. Navíc je rozdíl fyzický a využitelný. Což se taky často zaměňuje. Nemluvě o údajích výrobce fotoaparátu a výrobce konkrétního chipu. Nakonec: Nejde jen o FF. Hezký příklad je i středoformát. Velikost snímače Hasselblad série H se udává 53 x 40 mm. Série X také 53 x 40 mmm. Ale první má úhlopříčku 66,4 mm, druhý jen 55. První má plochu snímače 2120 mm2, zato druhý jen 1452 mm2 ! Kde se asi stala chyba? :-)
Příklad reklamštiny je, co nazývají dnes výrobci střední formát. U filmu byl 6x6cm nebo 6x4,5cm, jak to bylo třeba u Pentaxu 645, kterým jsem fotil. Teď středním formátem nazývají sensor o rozměru 44x33mm. Najednou, kdybych chtěl použít objektiv starý 35mm z Pentaxu 645, už bych neměl úhel odpovídající 20mm na FF, širokáč na krajiny. Nový objektiv na Pentax 645D s menším sensorem stál skoro 100,000Kč, což nedávalo smysl. Zároveň hloubka ostrosti se u tzv, nového středního formátu tolik neliší od FF.
To: Vendda/tencosiudelilban Co se mění v rámci stejného rozměru sensoru je plocha světlocitlivé plochy. U CMOS technologie se část světlocitlivé plochy ztratila na plochy pro obvody k stahování dat z pixelů. U sensorů pro bezzrcadlovky jsou součástí i sensory autofokusu. Třeba Dual Pixel technologie Canonu jich má hodně. Technologie BSI Sony se snaží, aby světlocitlivé plochy bylo co nejvíce. To je logické, čím více světlocitlivé plochy, tím se zachytí více světla. Rozměry sensoru jsou 24x36mm, ale neznamená to, že stejné rozměry má i světlocitlivá plocha, jako to bylo u filmu.
Ahoj, jsem tu o5. Asi nemá cenu se dohadovat o pár milimetrech, prostě mi to nedalo a dotázal jsem se na opravdické rozměry filmových materiálů. A ono to taky není tak úplně, jak se říká, viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Form%C3%A1t_filmu Prostě pár milimetrů sem, pár tam. Jasně, u digi je to taky různé, jak bylo výše uvedené pro středoformát. Hlavně, že nám to fotí a milimetry zbytečně neřešme. :-) Stejně s tím nic neuděláme. Radosti z focení zdar.
"Ahoj, jsem tu o5. Asi nemá cenu se dohadovat o pár milimetrech, prostě mi..." - zobrazit celý komentář
Chápu, že to někdo řešit nemusí, ale pokud by o nic nešlo, podobné články jsou naprosto zbytečné. A tak rozdíl nějakého toho "nedůležitého" milimetru může pro jiné znamenat úsporu desítek, ne li stovek tisíc korun, jako například u uvedeného středoformátu a Andrejova objektivu. Takže kdo má dost peněz a neřeší nic jiného, než jestli to má spoušť a dělá fotky samo, pak se ničím podobným zabývat nemusí. Každý na to má právo
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen(a).