Tak to je můj starý dobrý přítel Lojza. Známe se už skoro šedesát let. Téměř každý rok ho jdu potěšit lichotkou : "Člověče, ty se vůbec neměníš" a on mě odpoví stejně. Až letos tak nějak potichu, spíše jakoby pro sebe, dodal : ".. začínáš se mi podobat". Inu, od přítele se upřímnost očekává.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
líbí
Osobní příběh.
Ani se ti nedivím...;-)
mám ráda fotky s příběhem :-))
To je moc hezké :)
+
Měla jsem do nedávna taky takového tichého přítele, léta ke mně napřahoval svou pokroucenou ruku obalenou mechem, který kvetl žlutou, šedou, zelenou... A pak přišel větrný večer, noc a ... Zítra se půjdu podívat, zda z mého tichého přítele ještě něco zbylo.
Díky za Tvůj příběh.