Na kopcích jenom mlha hnízdí,
dům mlčí, zdi mají cizí chlad.
V komíně vítr píská přízní,
a lano šeptá — pojď si hrát.
Za dveřmi ticho dýchá stínem,
v prachu se ztrácí lidský krok.
Na stole sklenka, prázdná vínem,
a čas tu stojí — rok co rok.
A někdy v noci, když se stmívá,
za oknem tváře zableskne se tvar.
Snad duše, co se domů dívá,
snad vítr — nebo její zmar.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
-
Velmi působivé ! Samotný snímek u mě evokoval oběšence a divný pocit, ale báseň to tak nějak urovnala ( paradoxně). Fotograficky je tam všechno tak nějak "kulaté", ale ten vyspárovaný sokl je na můj vkus moc hranatý. Jako celek 6plus ze sedmi.
-
Velmi dobré a do galerie sedí.
7 -
Líbí se mi.
-
líbí moc...
-
Výstižné
-
zaujalo a líbí
-
Díky za koment, potěšilo.
-
Reaguje na casablanca 25.10.2025 22:18: "Velmi dobré a do galerie sedí. 7..." - zobrazit celý komentář
Díky, Elo. Však víš, baví mě takové motivy.
-
-
-
-
Reaguje na Buša 26.10.2025 09:54: "zaujalo a líbí..." - zobrazit celý komentář
Jsem rád za návštěvu a díky.
-
Hodně sugestivní zážitek. Fotografie a báseň se výborně doplňují.
-
Reaguje na Jan Desenský 26.10.2025 18:11: "Hodně sugestivní zážitek. Fotografie a báseň se výborně doplňují...." - zobrazit celý komentář
Díky.
-
Pěkná fotka k zamyšlení.
-
Pěkný námět
-
Reaguje na PK fotograf 27.10.2025 11:58: "Pěkná fotka k zamyšlení...." - zobrazit celý komentář
Děkuji za návštěvu.
-
-
Hezká fotka..
"Velmi působivé ! Samotný snímek u mě evokoval oběšence a divný pocit, ale..." - zobrazit celý komentář