za mě opět nevyužitý potenciál scény. Zas ti ta osoba, tolik důležitá pro význění scény, téměř utekla ze záběru, podobně jak včera ta miska na vodu. Tady měl záběr evidentně pokračovat dál doleva ,někam k úběžníku línií oken a světla na vozovce, do místa, kam směřuje ta osoba

Tomu, cos tu napsal, se slušně říká "knížecí rada". Až budeš stát na tomto místě, tak se rád podívám, jak to vyfotíš s tím pokračováním k úběžníku. Nevíš vůbec nic, co bylo těsně za levým okrajem. Ale i kdyby to šlo, můj záměr je tento.

Ano, osoba téměř utekla ze záběru. Ale třeba to jinak nešlo. Možná tam stál traktor. I tak je fotka dobrá. Možná se příště postavíš na kopec a budeš fotografovat jiný kopec.

rád se nepodíváš. Nevím proč bych měl na to místo chodit. Něco jsi předložil a k tomu se něčemu konkrétnímu se lze vyjadřovat

Zdravím a děkuji za reakci. Ono je to ale vždy i o osobním názoru. V mém pohledu osoba odchází definitivně pryč, do neznáma. Proč také něco vědět o tom kam jde? Je to jakási tečka za realitou, odtrženost, odcizenost od hlavního motivu. Takže umístění postavy v ploše nemusí nutně znamenat, že nežádoucím způsobem utekla ze záběru. Naopak, ano, utíká z této neutěšené skutečnosti. V Rumovníkově pojetí, pokud by před ní byl ještě další prostor, dost zásadně by to změnilo myšlenku. Před osobou se otevírá nová perspektiva, cesta pokračuje, má kam odejít, někam, kde bude lépe. A zrovna toto jsem nechtěl vyjádřit. Někdy jsou totiž situace, že nelze někam odejít. Pouze do bloudění.

Vyjádřil ses, já jsem zareagoval, moje poznámka byla ryze teoretická (tos zřejmě nepoznal), takže vše je v pořádku.

Když jsem fotku rozklikla, tak jsem si jen řekla TY JO! a to jsem viděla jen část domu o nějaké osobě dole vlevo jsem neměla ani zdání. A když jsem ji pak uviděla, tak jsem si řekla - fakt dobrá. A hned mi v hlavě bliklo ODCHÁZENÍ. Odchází dům i ta paní, mám pocit, že už má kus života odžito. Beru to spolu jako symbol a vůbec mi nevadí, že nemá před sebou ještě kus cesty, protože jí možná zbývá ještě kousek, ale kus zřejmě ne.

Přečetla jsem si zejména Casablancu a k tomu jejímu dodávám : Obojímu se dá mnohdy pomoci k delšímu bytí a potom dům nebude vypad takto a paní bude v pravém dolním rohu ... To však bude o něčem docela jiném

ona fotku dělá kompozice, ne dlouhé vysvětlování autora, o čem to je. Tak, jek je fotka předložena, nevypráví nic - je na ní jen nějaká omšelá budova, bez světla, nafocená velmi polopaticky, a ta osoba, která by (asi) měla vytvářet ten příběh, je takto umístěná na fotce úplně zbytečná. S jinou kompozicí by to mohla být dobrá fotka

Děkuji za prohlédnutí, ale zejména za výstižný komentář. Plně se k němu připojuji. Zmínka o motivu jako symbolu – mohu jen maximálně souhlasit a dodávám, že ve fotografii nejde o to, co je vidět, ale o informaci, kterou ten či onen prvek v obraze přináší. O to by mělo jít, jinak ulpíme pouze na povrchu, u pouhé popisnosti, bez vnitřní hodnoty.

Ano, Mahu, to by byl jiný příběh. V určitém kontextu faustovský. Tady jde o něco jného a Casablanca to vystihla velmi dobře. Děkuji za zamyšlení.

Fotografii nedělá jenom kompozice, ale více součástí. Pokud jde o kompozici, nelze se o ní takto zjednodušeně a nekonkrétně vyjadřovat, jak jsi to udělal a nic jsi vlastně neřekl. Minimálně stojí za zmínku, že kompozice obrazové plochy se řídí několika základními, obecně přijímanými pravidly, ale kromě těchto ustálených pouček velká část kompozičního řešení zůstává na citu autora. To je mimo diskuzi. Jinak by všechna tvorba ztrácela smysl, neboť to má přímou souvislost s tvůrčí svobodou. A to, jak někdo komponuje obraz, můžeš buď přijmout nebo odmítnout. Nic jiného s tím ale nenaděláš. Snad můžeš jen sdělit svému okolí, jak jinak bys to udělal ty. A kdo rozhodne kde je pravda? Ke tvé zmínce o vysvětlování fotografie mohu říci jen to, že to nedělám. Jestliže ovšem divák projeví zájem vyjádřit se k obsahu a vzejdou z toho otazníky, nejasnosti a je na místě k tomu něco říci, tak proč ne? Jinak ať si každý fotografii přijme po svém. Když je tato fotografie pro tebe o ničem, prosím, dospěl jsi k takovému závěru. Třeba to příště bude lepší.

V tom, že fotku dělá kompozice a nic jiného s Tebou nebudu souhlasit. Musíš se dívat a vnímat ji, a to nejen jedním kouknutím. Někdy se k fotce vracím i několikrát a to jen proto, že z ní vnímám víc, než jen zastavený okamžik. Ale každý to máme v sobě jinak. A u této konkrétní fotky jsem to své vnímání napsala už v minulém komentáři.

no, co se dá dělat

to je zase hlubokomyslných vět ke konkrétní výhradě uživatele Martin Jelen ! Je ale potřeba kvitovat, že jsi nepoužil osobně laděné až posměšné repliky, jakými častuješ moje konkrétní poznámky k fotografiím