To byl sen... brrr... a pak tahle fotka... nebudu ji obkecávat, když sama mluví...

Vracím se k ní. Již po několikáté. Trochu smutno je mi... a je jich takových víc, které již nejsou nikoho. Nebo jen nedbaji? Tak z toho jde lítost.

Opuštěné hřbitovy, hroby, vděčné a zároveň smutné téma. Člověk se ptá, co se stalo s příbuznými, zda žijí, zda ještě někdo nosí zesnulé v srdci. Děsí mne takový konec.

narovinu? podla mna, divaka, na fa nadpriemerna fotka. ma ideu, na nic sa formou nehra a da sa pri nej popremyslat. emotivne miesto, paci sami to geometricky aj kompozicne. prijemne tonalne podanie. jedna vec, ze si nie som isty svetlom. druha, ktora s tym mozno suvisi - tie ostre stebla v popredi na mna posobia divne. ale neviem, preco, lebo ked sa nad tym zamysim, tak zistim, ze su predsa uplne oukej. ale aj tak posobia divne.

...zpětně viděno bych ji taky měla radši zaostřenou opačně - aby zůstal ostrý obličej a místo trávy byl ostřejší andělíček. Ale vystřelila jsem jen jednou, se stoupající cenou svitků už fotím podruhé jen v případě, že o fotku hodně, hodně stojím.

zda sa mi, ze radsej ostru travu ako "andělíčka" (fotis stale na psix?), nechcel by som prist o to rozostrenie. ta ostra trava je fajn.

ako vravim, neviem co by som chcel inak, ale aj takto to rozhodne stoji za pozretie (a stlacenie par klaves).

...ano, pořád... mám P-six na svitky, Nikon FM2 na kinofilm a Nikon D40x, když na nic lepšího není čas... Yashicu D už jsem hodně dlouho neoprášila, ale mohla bych... dám si to do léta jako závazek...

mo(nu)mentaalnii
staff
je o com premyslat

úcta k předkům upadá
zub času hlodá
příroda si bere zpět

..