Dušičky
Chtěl jsem dát jen "Vytrácení", ale když to tu vidím, musím.
Nechci si pamatovat tchýni jak umírala, ale jak se spokojeně usmívala, když jsme mastili mariáš a ona nás nechávala vyhrát, abychom neprohráli kalhoty. Veselá a šťastná. Tak si ji chci pamatovat!
Děkuji za výběr tématu, utřídil jsem si myšlenky :-)
A omlouvám se všem, kteří to stále cítí jako neúctu.
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
-
Tak toto by mě ani ve snu nenapadlo. .-)
Není víc, nad šťastného "Vytraceného".
Horší, když všichni trpí ještě dlouho před odchodem.
Nezlehčuji, ale když se nad tím zamyslím?
Jsme přece jenom lidi. -
Já vím, osudy jsou různé. Ale jde o náš smutek nebo památku zesnulých?
-
Dík za tuhle...
-
Reaguje na Lenka Strnadová 02.11.2017 19:01: "Dík za tuhle......" - zobrazit celý komentář
To já děkuji :-)
-
Když jsem přemýšlela o tom, co kdo asi "dá" tak mne také napadla duše z ryby :-)
-
Bezva pohled :-)!
-
Tak tyhle dušičky už nevzlítnou...
-
Fajn dušičky, pěkně se naparují.. :-)
-
Taky dušičky ... chtěla jsem něco podobného :-)) akorát pŕítel potkal rybu (kapra) na silnici na Jižní spojce až dnes :-) Ale dušička už byla asi pryč. Možná jedna z těchto dvou? :-)
-
Tyto dušičky mne vždycky udivovaly, když otec kuchal kapry na Štědrý den. A dělal s nimi různé hrátky. Po dušičkách blízkých je mi někdy testkno, ale vzpomínám především na krásné společné prožitky. A nemusí to být jenom na dušičky.
"Tak toto by mě ani ve snu nenapadlo. .-) Není víc, nad šťastného ..." - zobrazit celý komentář