:-)

co mi vadí, tak docela dost světlá část obličeje

+

tak je to pravda, ten beercan ma peknej bokeh i barvy

jinak ma recht, mozna trosku potahat krivkama, aby ten klucina tak nesvitil z LCDcka :)

jinak mila fotka

ok

Ten přední obličej byl ve dveřích ve světle, tak je světlejší - nepřijde mi, že by to nebylo v pořádku

ta v pozadí je skvělá
škoda že není hlavním objektem
a když vezmu fotku tak jak je tak mi přijdou natlačený do záběru (minimálně ořez krku)

paráda :-) hlavně momentově
škoda, žes neměl o trochu kratší sklo, ale i tak moc fajn

Pyškót: měl, je to focený na 100 mm (sklem 70-210), ale chtěl jsem detail. Dole ale mohlo bejt víc místa, jak píše Láďa...

tento způsob portrétování - přijet do cizokrajné země a bez větší snahy tamní lidi poznat je střílet teleobjektivem od boku - zdá se mi poněkud neštastný...

Taky Honza
nepřijde mi, že by tady nebyl kontakt

..trošku víc místa by se mi líbilo, jinak foto příjemný

líbí

TakyHonza: mluvíš z cesty, nevíš, za jakých okolností tahle fotka vznikla. U těch lidí jsem při treku strávil cca půlhodiny (dobře, není to moc), bavil se s nimi a na závěr se jich zeptal, jestli si můžu vyfotit jejich děti. S úsměvem souhlasili. Málokdy střílím od boku lidi aniž by o tom věděli. Teleobjektiv jsem použil proto, že mi v téhle situaci prostě vyhovoval.
Tvý soudy jsou leckdy dost unáhlený... ;-)

Petře, nemusíš reagovat podrážděně jen proto, že jsem si dovolil kritiku. Ber to jako můj názor, který bude pro tebe rozhodně přínosnější než pochvaly ostatních. O tom, jak hodně je potřeba člověka a jeho prostředí poznat, máme každý jinou představu.

Honzo, já nereaguju podrážděně, jen uvádím okolnosti na pravou míru. S kritikou problém vůbec nemám, pokud je přínosná, ale nezlob se na mě, Tvůj komentář je výkřik, z kterého si toho moc nevezmu. Jak už jsem psal, je mimo mísu, okolnosti vzniku neznáš a neotypoval jsi je dobře. Kdybych fotil širokáčem, možná by Ti to přišlo víc OK, ale okolnosti by byly pořád stejný. Moje volba bylo tele...

Proč bych měl být mimo mísu? Bylo to tak, jak jsem předpokládal - byl si v zemi na čumendu, tuhle rodinu jsi znal všeho všudy půl hodiny, čili nepoznal jsi z tamního života prakticky nic. Neříkám, že je to vyloženě špatně, sám to znám ze svých cest - pokud člověk někde nezakotví, nepozná nic, jen klouže po povrchu.
Tahle fotka je dle mého názoru poněkud neosobní telezáběr dvou rozesmátých dětských tváří. Ta zadní je docela fajn, ta přední už moc nevyšla (výrazem ve tváři a směrem pohledu - nekouká na tebe, ale někam mimo, snad na tvé tričko?). Právě ten těsný placatý záběr dlouhým ohniskem, který nic nevyvídá o prostředí, se mi nelíbí, působí odtažitě.
Takovými fotkami se to hemží v povrchních časopisech typu Koktejl. Ale jestli se ti takový styl líbí, tak bude naše domluva asi těžká..

Dobře, o kompozici a výrazu holčiček se můžeme bavit, jejich hodnocení je čistě subjektivní záležitost. Stejně tak o tom, jaký typ záběru se komu líbí. Někdy fotím raději širokáčem, někdy teletem, tady mi v tu chvíli přišlo fajn tele. Mít možnost zůstat tam dýl, zkusil bych třeba obojí, širokáč přece jen je víc kontaktní, fotky mají větší šťávu... Mně ale připadá, že tady se místo toho, "čím" to bylo focený, respektive jaký je výsledek, bavíme o tom, "za jakých okolností" to bylo focený. Z fotky nikdo nepozná, jestli jsem s nima byl půl hodiny, nebo půl roku. To mi nevyvrátíš.
Až nebudu vědět co s časem, potažmo s penězma, budu cestovat tak, že v každej pr*eli strávím kolik času budu chtít. Věř, že by se mi to líbilo. Bohužel jsem se tam zatím nedopracoval a čas je pořád limitující... Tahle fotka o tom ale není, stejná by vznikla i po tom půl roce :-).