Srnčí říje už končí, mnohde ještě doznívá. Co jsem se natěšil ! Bohužel na ten svůj snímek pořád ještě čekám, mám alespoň motivaci do let příštích. Není to jednoduché, v hlavě mám nejednu představu, jak by měl snímek vypadat, ale realita je věc jiná.
O svůj nejlepší snímek jsem asi přišel ráno uplynulou sobotu. Ani jsem nestačil pořádně zasednou a připravit svoje "nádobíčko", když jsem uviděl rychle se ke mně přibližující srnu, v patách se řítil její milovník. Pro sníženou hladinu světla nešlo ani pořádně zaostřit a nastavit "slušné" parametry hlavních veličin, zejména ISO a čas. Srnec se srnou dleli dobu pod mezí skryti začínající stromovou vegetací, na které jsem seděl. Čekal jsem, že se opět vrátí do pole s pšenicí a přibývající světlo mi hrálo do ruky. Ale můj předpoklad se nesplnil. Místo toho se srna vydala na mez, srnec za ní v patách s větrníkem nízko u země a prošli pomalu zprava vedle mne asi pět metrů daleko ! Krčil jsem se ke stativu, který byl s aparátem nasměrován do po
Nemůžete komentovat. Nejste přihlášen(a).
krásný zážitek a to je hlavní. I snímek je hezký, jakjinak. Mé oko potěšil.
++
Krásná fotka.
pěkné
Fajn.
++